Pegas je rozlehlé souhvězdí podzimní oblohy, nápadné zejmén proto, že leží mimo
Mléčnou dráhu, tedy v oblasti poměrně chudé na hvězdy. Lze jej snadno nalézt podle charakteristického velkého
čtverce, tvořeného hvězdami Markab, Scheat, Algenib a Alpheratz (hvězda společná se souhvězdím Andromedy).
Název souhvězdí vysvětluje řecká báje:
Když Perseus usekl hlavu Medůze, řinula se z rány krev do moře a na tom místě vznikl na příkaz boha Poseidona
sněhobílý kůň Pegas. Po svém zrození odletěl Pegas na horu Helikon u Korintského zálivu, kde sídlily ochránkyně
umění, Můzy (dodnes se o Pegasovi mluví v souvislosti s uměním, zejména básnickým). Později dal Posiedon Pegasa
hrdinovi Bellerefónovi, který nim vykonal mnoho hrdinských činů. Jednou se však chtěl Bellerofón dostat na Pegasovi
až na Olymp mezi bohy. Zeus však poslal na Pegasa ovády, ten se splašil a jezdce shodil, Pegas však pokračoval dále,
až se dostal na oblohu.
Název koně však pochází od Féničanů, starověkých mořeplavců - jejich lodě měly na přídi "okřídleného koně" s uzdou
(Pega sus) a tím se vysvětluje nejen název, ale i to, že na obloze je pouze přední půlka koně, a to obrácená - tak
viděli příď své lodi námořníci z paluby. Z nádob a hliněných tabulek Chetitů, Mezopotámců a Etrusků vidíme, že v jejich
bájích měl Pegas křídla, proto se mu také říká okřídlený kůň.
Zajímavostí tohoto souhvězdí je hvězda Markab, která dodnes slouží mořeplavcům pro navigaci.