Severní koruna patří mezi nejmenší souhvězdí, přesto je však snadno identifikovatelné podle šestice jasných hvězd, resp.
nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí - Gemma.
Název souhvězdí pochází z řeckých bájí:
Severní koruna byla původně čelenka nebo královská korunka Ariadny, dcery krétského krále Mínóa, který nechal vybudovat Labyrint, do něhož se uchýlil
Mínótaurus, tvor s lidským tělem a hlavou býka. Řecký hrdina Theseus, s pomocí Ariadny, obludu zdolal a uprchli na ostrov Naxos. Zde však Ariadnu
ponechal a sám odplul do Atén. Princeznu si vzal za ženu bůh Dionýsos (Bakchus) a daroval ji krásnou čelenku, aby ji utěšil v jejím stesku po Theseovi.
Po její smrti vyhodil Dionýsos čelenku na oblohu, aby ji už žádná žena nemohla nosit. Drahokamy se proměnily ve hvězdy a září od té doby jako souhvězdí.
Arabové naopak viděli v tomto souhvězdí rozlomenou mísu, australští domorodci jej nazývají bumerangem či orlím hnízdem a pro severoamerické Indiány je toto
souhvězdí "Nebeskou sestrou".
Zajímavý objekt tohoto souhvězdí je proměnná hv. R (CrB) - jedná se o veleobra; je pozorovatelný i malým dalekohledem. Po určitou
dobu zůstává jeho jasnost stejná, načež prudce klesne, protože vyvrhne obrovský mrak plynů, který hvězdu zahalí a způsobí tak pokles její jasnosti.
Také proměnná hv. T (CrB) občas exploduje a vyvrhuje množství plynů, ovšem narozdíl od proměnné hv. R její jasnost při explozi roste - rekurentní nova. Poslední
vzplanutí bylo pozorováno r. 1946.
