| DATACE | OBJEV, VYNÁLEZ | AUTOR (ev. lokalita) |
| cca 5000 př.n.l. | gnomon | homo sapiens sapiens |
| 4226 př.n.l. | zaveden první kalendář na světě | Egypt |
| cca 3300 př.n.l. | zpráva o zatmění Měsíce ve Střední Americe | Mayové |
| cca 3000 př.n.l. | první knihovny s astronomickými, matematickými a lékařskými spisy | Egypt |
| používání slunečních (den) a vodních (noc) hodin | ||
| (?)2782 př.n.l. | sluneční kalendář | |
| 2700-2400 př.n.l. | budování pyramid (obnášelo znalosti z astronomie (přesné zaměření podle světových stran) a geometrie) | Egypt |
| 2461 př.n.l | zaznamenána konjukce planet | Čína |
| 2296 př.n.l. | první záznam katalogu pozorovaných komet | Čína |
| 2137 př.n.l. | vypočítáno zatmění Slunce a Měsíce | Čína |
| <2000 př.n.l. | teorie pohybu Slunce, Měsíce a planet (model 8 sfér) | Mezopotámie |
| 1900 př.n.l. | využití astronomických jevů ke stavbě první primitivní "observatoře" | Stonehenge (Anglie) |
| 1361 př.n.l. | první doklad o pozorování zatmění Měsíce (viz též r. 2461, 2137 a 1216 př.n.l.) | Čína |
| cca 1300 př.n.l. | používání kalendáře vycházejícího z délky slunečního roku 365,25 dní a délky lunárního měsíce 29,5 dne | Čína |
| cca 1250 př.n.l. | znalost 12 souhvězdí zvěrokruhu; základy jejich symbolů se zachovaly dodnes | Mezopotámie |
| 1217 př.n.l. | dochován zápis (na kosti) s předpovědí počasí | Čína |
| 1216 př.n.l. | doložené pozorování zatmění Slunce (předpokládá se však, že pozorovali zatmění Slunce a Měsíce již koncem 3. tis. př.n.l.) | Čína |
| 12. stol.př.n.l. | doložena knihovna vládce Tiglata (1115-1093 př.n.l.); existovala ještě v 7. stol.př.n.l. při chrámu boha Aššura | Asýrie |
| 11. stol.př.n.l. | údajně vypočítán sklon ekliptiky k rovině rovníku | Ču Kong |
| cca 1000 př.n.l. | první posvátné brahmánské knihy Védy, v nichž se objevují i začátky vědeckých poznatků | Indie |
| 8. stol.př.n.l. | pravidelná astronomická pozorování, především Slunce a Měsíce, vedla ke stanovení period jejich zatmění a k upřesnění lunárního kalendáře (na tato pozorování se odvolával často i Ptolemaios; vznik těchto pozorování podnítilo vysvětlení astronomických jevů - meteory a komety kvůli zvýšené náboženské mystice a astrologických zájmů) | Řecko |
| 8. stol.př.n.l. | svitkové knihy ťüan - používání hedvábí jako materiálu na psaní | Čína |
| 19.3. 721 př.n.l. | první zpráva o zatmění měsíce | Mezopotámie |
| cca 700 př.n.l. | vodní hodiny | Čína |
| 7. stol.př.n.l. | knihovna asyrského krále Aššurbanipala obsahovala velké množství přepisů starších textů až z doby okolo r. 1900 př.n.l. - např. astronomický opis (originál z doby Chammurapiho) obsahuje základní fakta z deskriptivní astronomie (východ a západ hvězd, pohyby planet, poznatky o Slunci, Měsíci i planetách, délka dne v jednotlivých ročních obdobích, seznamy stálic) | Mezopotámie |
| cca 680 př.n.l. | vypočtena střední délka synodického měsíce: 29 dní 12 hodin 44 minut a 7,5 s (tato hodnota se od dnešní líší v řádech sekund); sledování pohybu nebeských těles s velkou přesností: úhly s přesností na 6 min a časové úseky na 3/4 min; pozorování vzájemného postavení Měsíce a Slunce - určení délky periody (tzv. saros) ve které se opakují určité vzájemné postavení v ekliptice | Mezopotámie |
| 18.5. 603 př.n.l. | v Egyptě pozorováno velké zatmění Slunce, na jeho základě a při znalosti periodicity slunečních zatmění, předpovězeno zatmění na r. 585 př.n.l. | Thalés z Milétu |
| 6. stol.př.n.l. | nejstarší soukromé knihovny - Polykratova a knihovna Peisistratovců - soubory papyrusových svitků (lat. volumen) uložené v hliněných pouzdrech (lat. capsa) a svázané pergameny (lat. codices) | Řecko |
| nejstarší soukromé knihovny - knihovna Euripidova - soubory papyrusových svitků (lat. volumen) uložené v hliněných pouzdrech (lat. capsa) a svázané pergameny (lat. codices) | Řecko | |
| nejstarší známá řecká mapa sestavená na základě vlastních cest (opravena Hekataiosem z Milétu) | Anaximandros z Milétu | |
| 585 př.n.l | učení o Zemi jako desce, plovoucí ve vodách oceánu | Thalés z Milétu |
| 28.5. 585 př.n.l | dochází k předpovězenému zatmění Slunce z r. 603 př.n.l. | Thalés z Milétu |
| cca 550 př.n.l. | v knize Periégésis (Cesty po světě) popsán celý tehdy známý (Řekům) svět; doplněn mapou | Hekataios z Milétu |
| 4. stol.př.n.l. | znalost nepravidelnosti zdánlivého pohybu planet | Platón |
| geocentrický model pohybu planet Slunce a Měsíce se vzájemnou závislostí pohybu jednotlivých sfér | Eudoxos | |
| katalog hvězd, obsahující kolem 800 objektů | Čína | |
| kniha Ken-Š´sing-ting (Základy určování hvězd) | Čína | |
| nejstarší soukromé knihovny - knihovna Aristotelova - soubory papyrusových svitků (lat. volumen) uložené v hliněných pouzdrech (lat. capsa) a svázané pergameny (lat. codices) | Řecko | |
| první zmínky o zavedení roku s 365 dny | Mexiko | |
| kolem 350 př.n.l. | zevšeobecnění empirické kosmologie a vytvoření geocentrického modelu s oblastí sublunární (vyplňují
ji 4 elementy: oheň, vzduch, voda a zem) mezi Zemí a Měsícem a sférou supralunární (vyplněna éterem) nad sférou Měsíce poprvé uvedena myšlenka (kniha O nebi), že Země je koule a ne plochá deska |
Aristoteles |
| 320 př.n.l. | vytvořena nová mapa známého světa (na základě poznatků helenestických vojenských výpadů) | Dikaiarchos z Messény |
| 3. stol.př.n.l. | nejstarší soukromé knihovny - sbírka alexandrijského Museionu - soubory papyrusových svitků (lat. volumen) uložené v hliněných pouzdrech (lat. capsa) a svázané pergameny (lat. codices) | Řecko |
| veřejné sluneční hodiny; zdokonalení klepsydry (vodní hodiny) | Řecko | |
| vrchol řecké kartografie - tzv. Eratosthenova mapa | Eratosthenes | matematické potvrzení kulového tvaru Země vytvořen princip stupňového měření Země; na jeho základě a na základě změřené vzdálenosti mezi Alexandrií a Asuánem byla stanovena délka zemského poledníku, s pomocí přístroje skafé (bylo jím možno určit výšku Slunce ?) na 252000 stadií - podle Pliniova odhadu bylo použito tzv. egyptského stadia o délce 157,7 m, pak by se chyba pohybovala v řádech několika set km, tzn. méně než 1% (!) - stadio: délková míra v antice; bylo užíváno několik variant - egyptský - 157,7 m; olympijský - 192,3 m; atický - 177,6 m; aiginsko-atický - 164 m a iónský - 210 m |
Eratosthenes |
| 1. pol. 3. stol.př.n.l. | myšlenka o oběhu Země kolem Slunce - heliocentrické uspořádání vesmíru (autor předpokládal, že průměr Slunce je sedminásobkem průměru Země a vzdálenost Země - Slunce je dvanáctinásobkem vzdálenosti Země - Měsíc; jeho teorie neměla však odezvu a převládla teorie Ptolemaiovy soustavy) | Aristarchos ze Samu |
| 238 př.n.l., 7.3. | výnosem Ptolemaia III. byl zaveden k 365 dním roku pro každý čtvrtý rok jeden den navíc - přestupný rok | Egypt |
| 2. stol.př.n.l. | vypočítána délka slunečního roku s přesností na 6 minut, sklon ekliptiky k rovníku, precese jarního bodu, měsíční paralaxa, excentricita sluneční dráhy aj. | Hipparchos z Nikaie |
| 140 - 86 př.n.l. | reformace kalendáře | Čína |
| 134 př.n.l. | první katalog souhvězdí, který obsahoval 800 objektů; později jej Ptolemaios rozšířil o dalších 200 hvězd jednalo se fakticky o katalog hvězd, které byly rozděleny do 48 souhvězdí | Hipparchos z Nikaie |
| 46 př.n.l. | reformace římského občanského kalendáře; tento rok, který napravovl chyby předchozích klendářů měl 445 dní a nazýval se "annus confusionis"; od r. 45 př.n.l. měl rok 365 dní a každý čtvrtý byl přestupný s délkou 366 dní; r. 44 př.n.l. byl nový kalendář na památku Julia Caesara nazván kalendářem juliánským | Řecko |
| 2. pol. 1. stol.př.n.l. | dílo "Geógrafiké" (Zeměpis) obsahoval popis tehdy známého světa | Strabón |
| 0 - 500 | [ nahoru ] | |
| 2. stol.n.l. | spis Ling sien (Složení vesmíru), kde uvádí, že Měsíc má tvar koule a nemá vlastní světlo | Čang-Cheng |
| geocentrický model | Ptolemaios | |
| popis jevu astronomická refrakce | ||
| 102 | údajně vynalezen způsob výroby papíru ze stromové kůry či konopí; tento způsob se rozšířil do Koreje (kolem 600), Japonska (610) a r. 751 je doložen v Samarkandě | Cchaj-Lun |
| 137 | Almagest - katalog souhvězdí | Ptolemaios |
| 500 - 1000 | [ nahoru ] | |
| 7. stol. | rozšíření vodních hodin v Evropě, nejdříve v Anglii a v Irsku | Evropa |
| kolem 628 | spis Brahma-sphuta-siddhanta (Pravé Brahmovo učení) - 20 kapitol astronomických, aritmetických i geometrických pojednání | Brahmagupta |
| 682 | astronomové z města Tikal stanovili, že 149 lunárních měsíců tvoří 4400 dní, čímž určili délku synodického měsíce na 29,53020 dní (dnešní měření: 29,53059); podobně pak určili délku tropického roku na 365,2420 dní (dnes: 365,2422) | Mayové |
| 7. - 8. stol. | speciální konfigurace náboženských staveb, odpovídající astronomickým pozorováním; kalendářní výpočty astronomických jevů sahajících až do doby před 400 mil. lety | Mayové (vrchol jejich kultury) |
| spis Computus, kde jsou obsaženy výpočty církevního kalendáře, souvisejícího s periodicitou astronomických jevů, dále je zde uveden úplný popis počítání na prstech do miliónu | Beda Venerabilis | |
| 8. stol. | názor na měnící se vzdálenost mezi hvězdami | Čína |
| 725 | realizace myšlenky (od Liou Čou) změřit stupeň poledníku | Nan Kung-Šao |
| konec 8. stol. | změřen obvod Země; k tomuto účelu uskutečnili měření šířkového stupně a zjistěná délka se rovnala 56 a 2/3 arabským mílím, což odpovídá 113,04 km a tedy obvod Země 40700 km | al-Chvárizmí |
| 9. stol. | sestaven kalendář založený na periodických pohybech Venuše, který fungoval s odchylkou menší než 1 den za 500 let; tabulky pro výpočet zatmění fungují dodnes | ¨Mayové |
| 8.-15. stol. | tzv. "zídži" - sbírky tabulek pro astronomy a geografy; obsahovaly popisy kalendářů, souhrny chronologických historických dat, trigonometrické tabulky, katalogy hvězd a astronomické tabulky | Arabský poloostrov |
| 882-910 | v té době nejpřesnější astronomická měření; vydání "Knihy o hvězdovědě", ve které byly opraveny mnohé nepřesnosti od Ptolemaia a objevil se v ní termín sinus a začalo se počítat s trigonometrickými funkcemi a jejich vzájemnými vztahy; byla zde uvedena též tabulka pro hodnoty kotangens (doceněno až r. 1533 v díle Regiomantana) | al-Battání |
| 10. stol. | sextant (přístroj pro astronomické měření) s poloměrem 58 stop (= cca 17 m) | Bagdád |
| 964 | sestavena "Kniha stálic", obsahující rozsáhlý výčet hvězd a dalších objektů | Abdarrahmán as-Súfí |
| přelom 10. a 11. stol. | velmi přesné astronomické zeměpisné měření - stanoven úhel sklonu ekliptiky k rovníku (odchylka v řádech sekund); vypočítán poloměr (6490 km) a obvod (41550 km) Země , popsány změny barev Měsíce při jeho zatmění, sluneční korónu při jeho zatmění; myšlenka pohybu Země okolo Slunce | al-Bírúní |
| 1000 - 1500 | [ nahoru ] | |
| 1054, 4.7. | zaznamenán výbuch supernovy, která položila základ dnešní Krabí mlhovině, v dnešním souhvězdí Býka (na observatoři Kai-Feng) pozorovali ji čínští astronomové a Indiáni kmene Navaho |
Yang Wei-t |
| pol. 13. stol. | náhodný objev astronomického kompendia "Libros de saber de astronomia", psané španělsky, které shrnovalo kompilaci z mnohých astronomických rozprav; populárními se staly především tzv. Alfonzinské tabulky, které byly sestaveny na základě tabulek astronoma al-Zarkálího (též Azrachel) | král Alfons X. |
| 1310 | spis "Lucidator astronomiae" - nebeská tělesa nejsou upevněna na sférách, ale pohybují se volně v prostoru | Pietro d´Abano |
| 1344-1351 | astronomický orloj (Padova) | Jacopo Dondi |
| po 1400 | katalog hvězd a tabulka pohybu planet, která se vyznačuje velkou přesností | Ulugh-beg |
| 15.stol. | změřena vzdálenost Měsíce | |
| po 1450 | upřesnění tzv. Alfonzinských astronomických tabulek (pol. 13. stol.) a trigonometrických tabulek Almagestu | Georg Peurbach |
| 1500 - 2006 | [ nahoru ] | |
| 16.stol. | změřena vzdálenost Slunce | |
| 1542 | heliocentrický model pohybu planet, mezi které je počítána také Země | M.Kopernik |
| 1543 | vyšly knihy "Šest knih o oběžných pohybech v drahách nebeských těles" | M.Kopernik |
| 1572 | pozorování nové hvězdy v souhvězdí Kasiopeji | Tadeáš Hájek z Hájku |
| 1576 | počátek budování hvězdárny na ostrově Hven, zvaná Uraniborg | T. de Brahe |
| 1581 | začala se měřit inklinace | R. Norman |
| 1582 | přijat nový kalendář, který opravil starý juliánský - po 4. říjnu následoval 15. říjen; byl přijat katolickou církví za papeže Gregora XIII. - proto "gregoriánský kalendář" | Evropa |
| 1584 | teorie nekonečnosti vesmíru a světů; uznání heliocentrismu | G.Bruno |
| 1588 | kompromisní systém planet - okolo Země obíha Slunce o kolem Slunce planety | T. de Brahe |
| 1572, 11.11. | supernova v souhv. Kasiopeja - tzv. Tychonova hvězda | T.de Brahe |
| 1596 | objevena první proměnná hvězda (Mira Ceti v souhv. Velryby) | D.Fabricius |
| přelom 16. a 17. stol. | heliocentrický model II. | T.Brahe, J.Kepler |
| 1603 | hvězdný atlas Uranometria | J.Bayer |
| 1609 | zkonstruován dalekohled | G.Galilei |
| první dva Keplerovy zákony | J.Kepler | |
| 1609-1610 | pozorování oblohy dalekohledem: rozpoznáno složení Mléčné dráhy, objeveny Jupiterovy měsíce, fáze Venuše aj. | G.Galilei |
| 1616 | odsouzení a zavrhnutí heliocentrismu katolickou církví a celého Koperníkova díla | Evropa |
| 1618 | formulce třetího Keplerova zákonu pohybu planet | J.Kepler |
| 1632 | důkaz pravdivosti heliocentrického modelu; publikován zákon volného pádu; formulce principu nezávislosti pohybů (tzv. Galileiho princip) | G.Galilei |
| 1635 | prvně pozorována hvězda dalekohledem za dne - Arcturos v souhvězdí Honáka | |
| 1636 | vyšla první mapa Měsíce | Peiresco |
| 1638 | objev prvé periodické hvězdy (Mira Ceti) | |
| 1655 | objeven Saturnův prstenec a jeho měsíc (Titan) | Huygens |
| 1668 | dílo o kometách, obsahující měření paralaxy komet z let 1652 a 1664, čímž bylo dokázáno, že se nejedná o meteority v zemské atmosféře | J.Hevelius |
| 1671 | první úspěšné změření paralaxy Marsu; fr. tým (Jean Richer) při expedici do Francouzské Guayany a Giovanni Cassini v Paříži; oba zaznamenali polohu Marsu v předem stanoveném okamžiku a po srovnání svých záznamů odvodili vzdálenost Marsu a podle Keplerových zákonů také vzdálenost Země - Slunce, kterou spočítali na 140 mil. km, což je jen o 10 mil. km méně než podle dnešních výpočtů ! | viz text |
| 1672 | změřena paralaxa Slunce a stanovena jeho vzdálenost na 140 miliónů kilometrů (správně: 150.000.000 km) | G.D.Cassini, J.Richer |
| 1669 | počátky měření poledníkového stupně, což umožnilo v 18. stol.měření Země, které dokazuje sploštění Země na pólech | J. Piccard |
| 1676 | na základě pozorování Jupiterových měsíců stanovení rychlosti a konečnosti rychlosti světla (viz r. 1725) | O.Roemer |
| 1682 | zpozorována kometa, jejíž návrat byl později spočítán (viz 1705; Halleyova kometa) | E.Halley |
| poč. 18.stol. | objeveny spirální mlhoviny | |
| předpověď periodicity komet | E.Halley | |
| 18. stol. | intenzivní studium nebeských těles - spřesňování výpočtů pohybu těles planetární soustavy | J.L.Lagrange P.S.Laplace |
| předpoklad, že Země je chladnoucí Slunce | W.Melle | |
| 1705 | na základě Newtnovy gravitační teorie vypočítány dráhy známých komet a určeny opětovné návraty (později nazvána autorovým jménem - Halleyova kometa) | E.Halley |
| 1716 | vypočítán tranzit Venuše přes Slunce (1761, potvrzeno) | E.Halley |
| 1717 | objeven vlastní pohyb hvězd | |
| 1718 | rozpoznán vlastní pohyb stálic (viz r. 1756) - - Arcturos v souhvězdí Honáka - důkaz, že nejsou hvězdy stálicemi | |
| 1725 | vydány (po smrti autora) výsledky měření poloh hvězd v Greenwichské observatoři; první moderní katalog obsahuje polohy 2852 hvězd s přesností 10 obloukových sekund (katalog zkompilován na zač. 18. stol.) | J.Flamsteed |
| 1736 | francouzské výpravy do Laponska a Peru - měření délky zemského poledníku | |
| 1747 | objevena tzv. nutace zemské osy (perioda 19 let) - nepravidelnosti v precesním pohybu zemské osy | J.Bradley |
| 1748 | vysvětleny příčiny precese | d´Alembert |
| 1750 | vysvětleno složení Mléčné dráhy | T.Wright |
| 1752 | určena denní paralaxa Měsíce (57'), z čehož vyplynulo, že je Měsíc od Země vzdálen 60 zemských poloměrů | měřili: N.L.Lacaille (mys Dobré naděje) a J.Lalande (Berlín) |
| 1754 | vyslovena hypotéza o vzniku planetární soustavy; ke stejné hypotéze dospěl později Laplace (viz r. 1796); nazývá se Kantova-Laplaceova nebulární teorie | I.Kant |
| 1756 | známo 57 hvězd s vlastním pohybem | viz r. 1718 |
| 1757 | zkonstruován první achromatický objektiv dalekohledu | J.Dollond |
| 1758 | návrat (Halleyovy) komety, jejíž dráha bylo propočítána (viz 1682 a 1705) | E.Halley |
| 1762 | publikovány tabulky pohybu Měsíce | J.Mayer |
| uveřejněn katalog 10000 hvězd | N.L.Lacaille | |
| 1771 | katalog mlhovin | Ch.Messier |
| 1779 | objevena planetární mlhovina | Darquier |
| 1781 | objevena planeta Uran | W.Herschel |
| sestaven katalog "Mlhovin a hvězdokup" se 103 objekty (např. M31, M1 ad.) | Ch.Messier | |
| 1782 | hvězda Algol definována jako zákrytová dvojhvězda (pozorování pravidelných změn jasu) | J.Goodricke |
| 1783 | objev vlastního pohybu Slunce | W.Herschel |
| první zmínka (úvaha) o existenci černých děr | J.Michell | |
| 1784 | sestaven Messierův katalog mlhovin | |
| vypracován katalog 711 dvojhvězd | W.Herschel | |
| objevena proměnná hvězda 'delta Cepheus' a po nic poté nazvány "cefeidy" | J.Goodricke | |
| 1788 | nalezeno řešení pro tzv. restringovaný problém (tři tělesa, z nichž má jedno zanedbatelnou hmotnost) | J.Lagrange |
| 1793, 24.11. | vyšel oficiální dekret, který zaváděl "revoluční kalendář" - čas byl decimalizován: měsíc se dělil na desetidenní cykly (decades) ... podobný systém se používal ve starém Egyptě, ve Francii byl však motiv čistě politický (opustit tradiční náboženské sváteční dny); v září 1805 byl pro svůj absolutní neúspěch zrušen Napoleonem a oficiálně se obnovil sedmidenní týden | Francie |
| 1796 | hypotéza o vzniku planetární soustavy; ke stejné hypotéze dospěl již r. 1754 I.Kant; nazývá se Kantova-Laplaceova nebulární teorie | P.S.Laplace |
| 1798 (1805) | nový velký katalog (dva svazky - 1798 a 1805) přibližně 3000 hvězdných poloh určených s bezprecedentní přesností | J.Bradley |
| 1801 | objevena planetka Ceres | G.Piazzi |
| 1802 | vypracován katalog více než 2000 mlhovin; doplněn r. 1820 | W.Herschel |
| 1823 | tzv. Olbersův paradox - námitka proti nekonečnému statickému vesmíru | H.Olbers |
| 1827 | publikován katalog dvojhvězd, obsahující 3112 objektů, z nichž jich 2343 objevil sám autor | V.J.Struve |
| 1836 | započato s měřěním svítivosti hvězd; systematické pozorování jižní oblohy (1834-1838) | J.F.Herschel |
| 1837 | poprvé změřena vzdálenost hvězdy (61 Cygni v souhvězdí Labutě) | F.Bessel |
| 1838 | poprvé změřen vlastní pohyb hvězd rozborem měření paralaxy | F.W.Bessel, V.J.Struve |
| 1839 | založeny hvězdárny - Pulkov (ČR) a Harvard College (USA) | |
| na základě tvaru Země a jejího pohybu byl podán důkaz, že tloušťka pevné zemské kůry musí být 1/4 průměru Země | ||
| 1840 | měřením paralaxy hvězdy α Centauri zjištěna vzdálenost čtyř světelných let - nejbližší známá hvězda | T.Henderson, T. Mac Lear |
| 1841 | pomocí Newtonova zákona provedena matematická analýza dráhy Urany a z ní poté vypočítána hmotnost a dráha neznámém planety (viz 1846 | J.C.Adams |
| 1842 | použití fotografie ke studiu slunečního spektra - objev Fraunhofferových čar také v ultrafialovém záření; objeveny sluneční protuberance | A.H.Becquerel, J.W.Draper |
| změřena radiální rychlost hvězd | H.Fizeau | |
| 1844 | odvozena existence průvodce Síria (viz 1862) | Walter S. Adams |
| 1845 | prezentován názor, že mlhovina M 51 v souhvězdí Honící psi má spirálovitou strukturu | W.P.Rosse |
| 1846 | na základě nepravidelnosti v pohybu Uranu byla vypočítána poloha a dráha další planety - Neptun (objevil jej J.Galle) | U.Verrier (vypočítal) |
| 1848 | již od r. 1610 se řešil problém nekonečnosti a statičnosti vesmíru (viz
Olbersův paradox) prvním, kdo navrhl správné řešení nebyl Newton, Halley ani žádný jiný vědec, ale spisovatel E.A.Poe - v eseji 'Eureka' píše: "jedinou možností, jak za takového stavu věcí pochopit ty prázdné prostory ..., by byl předpoklad, že vzdálenost k neviditelnému pozadí je nezměrná a dosud žádný světelný paprsek nás odtud nebyl schopen dosáhnout" |
E.A.Poe |
| 1850 | pořízena první daguerrotypie Měsíce | W.C.Bond |
| první fotografický snímek v astronomii (hvězda Vega) | J.A.Whipple | |
| 1851 | při zatmění Slunce byla poprvé vyfotografována sluneční koróna | A.L.Busch |
| 1855-1862 | vydán katalog 324188 hvězd a r. 1886 byl doplněn o dalších 133000 hvězd | Bonnská hvězdárna |
| 1858 | poprvé vyfotografovány sluneční protuberance | A.L.Busch |
| 1862 | v blízkosti Síria objevena slabá hvězda, která způsobuje padesátiletou periodicitu v pohybu Síria; tato nová hvězda odpovídala pozorováním F.W.Bessela z r. 1834 (viz 1844) | A.Clark |
| 1864 | pomocí spektroskopie prokázán plynný charakter některých mlhovin (autor je také zakladatelem spektroskopie hvězd) | W.Huggins |
| 1868 | určena vlnová délka asi stovky čar slunečního spektra | A.J.Angström |
| důkaz, že se hvězdy vzdalují (či přibližují) od Země: tmavé čáry ve spektru hvězd jsou posunuty k červenému, resp. modrému okraji spektra ve srovnání s jejich polohou ve slunečním spektru (Dopplerův jev) | W.Huggins | |
| 1872 | začíná vycházet časopis Vesmír | Praha |
| 1875 | počátky soustavného fotografického mapování oblohy | B.A.Gould |
| 1885, 20.8. | objevena nova v souhvězdí Andromedy; jedná se o první pozorovanou zřetelnou souvislost jednotlivé hvězdy s mlhovinou | E.Hartwig |
| 1887 | na základě analýzy spekter různých hvězd byla formulována teorie o teplotách hvězd a tím i o jejich vývojovém stupni | J.N.Lockyer |
| 1888 | sestaven New General Catalogue (NGC) | J.E.Dreyer |
| 1889 | objev spektrální dvojhvězdy (Mizar) | |
| 1889-1890 | měřením zeměpisné šířky v Berlíně, Postupimi a v Praze byl dokázán pohyb zemského pólu a o rok později byly objeveny dvě jeho periody - 12 a 14 měsíců | |
| 1890 | objeveny spektroskopické dvojhvězdy (Harvard) | E.Ch.Pickering |
| 1892 | stanovena rychlost Slunce vzhledem k nejbilžší hvězdě na v = 18,5 km/s (dnes se udává hodnota 19,5 km/s) | P.Kempf |
| 1898 | začala se budovat hvězdárna v Ondřejově | bratři Fričovi |
| 20.stol. | relativistický model | A.Einstein |
| 1901 | pozorován výbuch novy v souhvězdí Persea | |
| 1905 | doměnka, že je nutno rozlišovat mezi hvězdami tzv. obry a trpaslíky (viz 1913) | R.Hertzsprung |
| určena teplota Slunce | W.Wien | |
| 1908 | vyslovena tzv. panspermická hypotéza vzniku života - tlak světelného záření proudícího vesmírem může unášet zárodky života mezi nebeskými tělesy | S.A.Arrhenius |
| změřeno magnetické pole Slunce | G.E.Hale | |
| 1912 | potvrzení červeného posuvu galaxie M 31 (směr k Zemi o v = 300 km/s) | V.Slipher |
| 1913 | definován tzv. Hertzsprung-Russelův diagram; potvrzena Hertzsprungova doměnka o existenci obrů a trpaslíků mezi hvězdami a odvozena závislost mezi svítivostí hvězd a spektrální třídou | H.N.Russel |
| objeveno kosmické záření | V.F.Hess | |
| 1914 | změřeny Dopplerovy posuvy 13 mlhovin; do r. 1925 jich bylo změřeno již 41 (1929: 46) | V.Slipher |
| 1916 | kulová souměrná nerotující hvězda | K.Schwarzschild |
| objevena hvězdy s největší změřenou hodnotou vlastního pohybu; později nazvána na počest objevitele 'Barnardova hvězda' | E.Barnard | |
| 1917 | model vesmíru de Sitterův | W.de Sitter |
| model statického vesmíru ("nerozpínající" vesmír způsobilo zavedení kosmologické konstanty) | A.Einstein | |
| ještě v tomto roce bylo obecně přijímáno, že naše Mléčná dráha (= Galaxie) je celým vesmírem, stabilním souborem hvězd | ||
| 1918 | dokončena montáž Hookerova dalekohledu se zrcadlovým objektivem o průměru 2,5 m | observatoř Mount Wilson |
| 1919 | zatmění Slunce - potvrzení teorie relativity | A.Eddington |
| kolem 1920 | rozpoznány cizí galaxie | |
| 1920 | díky ionizační teorii byly objasněny spektroskopické odlišnosti světla "obrů" a "trpaslíků" související s hustotou hvězd (menší pro obry) | M.N.Saha |
| změřeny rozměry Galaxie | ||
| 1922 | model uzavřeného vesmíru | A.Friedmann |
| model rozpínajícího se vesmíru, založen na relativistické kosmologii; o tento model se opírá teorie "velkého třesku", vysvětlující vznik vesmíru | ||
| podán důkaz, že spirální mlhoviny (obsahují rovněž prach) září nikoli svým vlastním světlem (jako hvězdy), nýbrž buď proto, že odrážejí světlo hvězd (nacházející se uvnitř nebo poblíž) anebo proto, že energie ze světla blízkých hvězd, kterou mlhovina pohlcuje, zahřívá jejich plyn natolik, že je žhnoucí | E.P.Hubble | |
| 1923 | poprvé rozlišeny v mlhovinách (Andromeda) jednotlivé hvězdy: jednotlivá spirální ramena obsahují několik jasných proměnných hvězd se stejným typem periodických změn jasností, jaký byl znám již pro hvězdy v naší galaxii (proměnné cefeidy) | E.P.Hubble |
| 1924 | model otevřeného vesmíru | A.Friedmann |
| zkoumáním dvojhvězd bylo zjištěno, že jasnost hvězdy je přímo úměrná její hmotnosti (objev se stal klíčový pro pochopení fungování hvězd) | A.Eddington | |
| vznik moderního pohledu na uspořádání vesmíru - důkaz, že naše galaxie není ve vesmíru samojediná | E.P.Hubble | |
| prokázáno, že zdánlivé průměry mlhovin (pozorované ze Země) souvisí s rychlostí jejich vzdalování: za předpokladu, že všechny galaxie jsou více méně stejně veliké, pak z toho tedy plyne, že menší galaxie se pouze jeví menšími s ohledem na jejich větší vzdálenost | C.Wirtz | |
| 1926 | kompaktifikace rozměrů vesmíru | O.Klein |
| 1927 | model otevřeného vesmíru (dopracován) teorie, že galaxie by mohly poskytnout kýžené "testovací částice", s jejichž pomocí by se dalo měřit rozpínání vesmíru; dokonce byla určena hodnota příslušné konstanty úměrnosti v předpokládaném vztahu červený posuv-vzdálenost (pozdější definice Hubbleovy konstanty) |
G.Lemaitre |
| 1929 | zjištěno, že posuvy čar ve spektrech galaxií směrem k červenému konci (červený posuv), které byly vyloženy podle Dopplerova principu radiálním pohybem, jsou úměrné vzdálenosti objektů; tímto zjištěním byly podloženy modely rozpínajícího se vesmíru | E.P.Hubble |
| 1930 | změřeny vzdálenosti blízkých galaxií | |
| objeveno Pluto | C.Tombaugh | |
| 1931 | publikována hypotéza o vzniku sluneční soustavy vytrhnutím sluneční hmoty (slapu) působením přitažlivosti jiné hvězdy | J.H.Jeans |
| 1932 | model otevřeného vesmíru (kritický) | A.Einstein, W. de Sitter |
| 1935 | skrytá hmota (předpověď) | F.Zwicky |
| model oscilujícího vesmíru | ||
| k seznamu V.Sliphera (viz 1914) přidány červené posuvy 150 mlhovin | M.Humason | |
| 1936 | efekt gravitační čočky | A.Einstein, R.Mandl |
| 1937 | postaven první radioteleskop | G.Reber |
| 1938 | objeveno, že kosmické záření na Zem dopadá převážně v podobě rozsáhlých spršek | P.Auger |
| 1943 | objeveny tzv. Seyfertovy galaxie | C.K.Seyfert |
| získány fotografické snímky, díky nímž se podařilo rozlišit jednotlivé hvězdy ve vnitřní části galaxie v Andromedě | W.Baade | |
| 1946 | počátek radarové astronomie, když se podařilo zachytit ozvěnu radiových signálů od povrchu Měsíce r. 1959 byl získán radiový odraz od Slunce |
|
| první ultrafialový snímek Slunce pořízený upravenou raketou V-2 | ||
| 1947 | teorie hvězdných asociací, která je důležitá při řešení otázek vzniku hvězd | V.A.Ambarcumjan |
| 1948 | objeven pátý měsíc Uranu a druhý měsíc Neptunu | G.P.Kuiper |
| do provozu spuštěn Haleův dalekohled (průměr zrcadla 5,08 m); Mount Palomar, Kalifornie | ||
| propočítán časový počátek vesmíru | G.Gamow | |
| teorie ustáleného stavu - teorie stacionárního vesmíru | H.Bondi, F.Hoyle, T.Gold | |
| 1949 | důkaz kosmického rentgenového záření (pomocí raket) | H.Friedmann |
| získány infračervené fotografie jádra naší Galaxie a byl zjištěn jeho eliptický tvar s průměrem cca 1200 pc | ||
| 1950 | změřeny vzdálenosti slabých galaxií; počet hvězd se známými vzdálenostmi se blíží deseti tisícům | |
| 1951 | de facto vznikl nový obor radioastronomie na základě objevu spektrální čáry neutrálního vodíku na vlně 21 cm; od této doby lze měřit frekvenční posuvy, a tudíž rychlosti přibližování či vzdalování mezihvězdných mračen | |
| katolická církev přijala (!) model velkého třesku a prohlásila, že je v souladu s biblí | ||
| 1952 | hypotéza o vzniku hvězd z nestacionárního stavu ve vláknech mlhoviny, které se rozpadají a vytvářejí turbulentní shluky, ze kterých se postupně vytváří hutné těleso | V.G.Fesenkov |
| zjištěno (při zatmění Slunce), že délka radiové vlny je tím větší, čím vyšší vrstva koróny je zdrojem rádiového záření | ||
| 1954 | od r. 1936 do 1954 bylo prozkoumáno na 700 mlhovin (celkem přes 800) a bylo dokázáno, že jsou všechny uspořádány stejným způsobem a mají tutéž hustotu jako tehdy známé soustavy | |
| 1956 | publikována tzv. solární hypotéza vzniku sluneční soustavy - sjednotila evoluční stelární teorii s planetární: Slunce i planety vznikly z protohvězdy, která zmenšila svůj objem asi na milióntinu původního | G.P.Kuiper |
| pozorováno hnízdo galaxií ve vzdálenosti 55 Mpc a bylo potvrzeno rozpínání vesmíru, a to rychlostí 55 km/s na 1 Mpc | W.A.Baum | |
| 1957 | ve vnější koróně Slunce bylo objeveno pravidelné magnetické pole radiálního směru, které ovlivňuje dynamiku fyzikálních procesů probíhajících v této oblasti kosmického prostoru; při studiu byly využity zdroje rádiového záření v Krabí mlhovině při jejím zákrytu Sluncem | B.N.Panovkin |
| teorie vzniku těžších prvků ve vesmíru | Geoffrey a Eleanor Burbidge, W.Fowler, F.Hoyle | |
| 4.10.; první umělá družice Země - Sputnik 1 (SSSR) | ||
| 1958 | biologický princip I. | G.M.Idlis |
| na základě pozorování výronů plynů na Měsíci byla vyslovena hypotéza o jeho vulkanické činnosti; při spektroskopickém pozorování kráteru Aristarchos a Alfonz (1955-1966) bylo dokázáno, že oblak dýmu z kráteru Alfonz je analogický s dýmem kamčatských vůlkánů | N.A.Kozyrev | |
| 1959 | sestrojen první (rtg) dalekohled k pozorování rentgenového záření z kosmu | R.Giacconi |
| 1.4.; první průlet okolo Měsíce - Luna 1 (SSSR); 13.9.; Luna 2 jako první zasáhla Měsíc; 7.10.; Luna 3 jako prvvní sonda vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce |
||
| kolem 1960 | zjištěno horké jádro Měsíce díky objevenému výronu tepla z jeho jádra - vyzařování rádiových vln | |
| 1960 | projekt OZMA - radioteleskop s průměrem 26 m se pokoušel zachytit signály předpokládaných vyspělých entit u hvězd v souhvězdí Velryby (tau) a Eridanus (epsilon) - observatoř Green Bank | F.Drake |
| formulována problematika mimozemské biologie a prosazen její název - exobiologie | J.Lederberg | |
| 4.1.; první meteorologická družice - Tiros 1 (USA); 11.8.; první návrat umělého tělesa z dráhy - Discoverer 13 (USA); 20.8.; první návrat živých tvorů z vesmíru (SSSR) |
||
| první snímky Slunce v rentgenovém spektru elmg. záření | ||
| po r. 1960 | tzv. mezihvězdné prázdno | |
| 1961 | biologický princip II. | R.Dicke |
| experimentální důkaz (při úplném zatmění Slunce), že kosmický prach není ve vesmíru rozptýlený homogenně, ale díky gravitační síle je soustředěný v oblacích různých rozměrů v řádu 8 úhlových vteřin; objev je důležitý pro hypotézy o vzniku hvězdných soustav | S.M.Poloskov, A.J.Mikirov | |
| 1961, 12.4. | na palubě kosmické lodi Vostok 1 startoval z Bajkonuru (Rusko) první člověk do vesmíru - J.Gagarin; let trval 1 hodinu 48 minut a stav bez tíže 75 minut | |
| 1962 | objeven první rentgenová zdroj mimo Slunenčí soustavu - Scorpius X-1 | R.Giacconi |
| 14.12.; první úspěšný průlet automatu kolem Venuše - Mariner 2 (USA) | ||
| myšlenka, že velký třesk je pouze určitou zvláštností Fridmanova modelu - pokus o vyvrácení teorie velkého třesku (r. 1970 vzali své tvrzení zpět) | J.Lifšic I.Chalatnikov |
|
| 1963 | objeveny kvazary | M.Schmidt |
| 1964 | první snímky Měsíce s vysokým rozlišením - Ranger 7 (USA) | |
| 1965 | 18.3.; první výstup člověka ve skafandru do vesmíru - A.Leonov (SSSR) | |
| 15.7.; první úspěšný průzkum Marsu automatem - Mariner 4 (USA) | ||
| 15.12.; první setkání dvou pilotovaných lodí - Gemini 7 a 6 (USA) | ||
| objeveno spojité radiové záření kosmického pozadí (teoreticky zdůvodnil prof. Dick) | ||
| počátek radioastronomie v infračerveném spektru | ||
| 1966 | 3.2.; první měkké přistání na povrchu Měsíce - Luna 9 (SSSR) | |
| 16.3.; první spojení dvou těles ve vesmíru - Gemini 8 a GATV-8 (USA) | ||
| 3.4.; první umělá družice Měsíce - Luna 10 (SSSR) | ||
| 1968 | objev Nova Vulpeculae a Nova Delphini | G.Alcock |
| (pravděpodobně) zachyceny gravitační vlny, pocházející z jádra naší Galaxie | ||
| poprvé použit termín černá díra | J.Wheeler | |
| 24.12.; první lidé okolo Měsíce - Apollo 8 (USA) | ||
| vypuštěna umělá družice OAO-2, měřící ultrafialové záření nebeských těles | ||
| 1968-1969 | v pozůstatcích supernov objeveny pulsary - zdroje rádiových vln, rychle rotující neutronové hvězdy | J.Bellová, A.Hewish |
| 1969 | 20.7.; první lidé na povrchu Měsíce - N.Armstrong a B.Aldrin - USA | |
| objevena první organická sloučenina v mezihvězdném prostoru (detekce čar formaldehydu) | ||
| 1970 | na Měsíci zaregistrovány 14 otřesů způsobených jeho tektonickou činností - Apollo 12 (USA) | |
| změřeny vzdálenosti kvasarů | ||
| 1971 | k Marsu vypuštěny sondy Mars 1,2 a 3, které se staly jeho družicemi; Mars 3 přistál měkkce na povrchu a byly zjištěny mnohá fyzikální fakta, např. teplotní anomálie | |
| experimentální důkaz emise neutrin ze Slunce | R.Davis | |
| 1972 | k Jupiteru vyslána sonda Pioneer 10, která později opustila naší soustavu a nese ssebou zlatou destičku s množstvím informací o Zemi i o jejích obyvatelích - pro případ jejího zachycení mimozemskou civilizací | |
| k Venuši vyslána sonda Venera 8, kde také 22.7. přistála | ||
| 1973 | antropický princip | B.Carter |
| objeveny zábleskové zdroje záření gama | družice Vela | |
| 4.12.; první měření Jupitera během průletu sondy Pioneer 10 (USA) | ||
| 1974 | 29.3.; první měření Merkuru běhemprůletu sondy Mariner 10 (USA) | |
| 1976 | 20.7.; první měření na povrchu Marsu - Viking 1 (USA) | |
| 1978 | vytvořena dokonalehší a citlivější rtg observatoř na družici, tzv. Einsteinova labnoratoř - HEAO-2 | R.Giacconi |
| 1979 | gravitátory | |
| 1.9.; první měření Saturnu během průletu ssondy Pioneer 11 (USA) | ||
| 1981 | teorie inflace vesmíru | A.Guth |
| 1986 | první měření Uranu během pprůletu sondy Voyager 2 (USA) | |
| 1989 | 24.8.; první měření Neptunu během průletu sondy Voyager 2 (USA) | |
| 18.12.; vypuštěna družice COBE | ||
| 1990 | 24.4.; vypuštěn Hubblův teleskop | |
| 1993 | inflační teorie (potvrzení) | družice COBE |
| objevena kometa Shoemaker-Levy; na základě znalosti její polohy a rychlosti bylo (správně) předpovězeno, že se srazí s Jupiterem asi o rok později, což poskytlo astronomům dostatek času na přípravu pozorování | ||
| potvrzení efektu gravitační čočky; neviditelná trpasličí hvězda ve vnější oblasti naší Galaxie, která se ocitla přesně mezi Zemí a hvězdou v galaxii Velký Magellanův oblak způsobila jev gravitační čočky - jasnost této běžné hvězdy ve V.M.o. na několik dní nepřirozeně stoupla | tým astronomů observatoř Mount Stromlo |
|
| 1995 | trigonometricky určené vzdálenosti cca 10 tisíc hvězd (vzdálených do 150 ly) | |
| 1997 | trigonometricky určené paralaxy cca 100 tisíc hvězd (vzdálených až 600 ly) | družice Hipparcos |
| 1999 | vypuštěna družice Chandra | |
| 2002 | vypuštěna družice Integral | |
| 2006. 19.01. | vypuštěna družice New Horizons | více zde |
