| rok | událost |
| 2500 – 2000 let př.n.l. | vztyčen Stonehenge, nejznámější megalitická stavba světa, která posloužila k pozorování východů těles Sluneční soustavy |
| 2137 př.n.l. | Čiňané pořídili nejstarší dochovaný záznam o zatmění Měsíce |
| 350 let př.n.l. | Aristotels formuluje svůj geocentrický systém, který se stal na 2000 let hlavním evropskopským učením, pozoroval také zatmění Měsíce |
| 150 let př.n.l. | Hipparchos určil měřením denní paralaxy přibližnou vzdálenost Měsíce od Země, tím dal základy znalostí vesmírných měřítek |
| 1543 | M. Koperník formuluje v díle o Obězích těles nebeských, svojí myšlenku heliocentrického uspořádání naší soustavy |
| 1577 | Tycho Brahe dokázal měřením paralaxy, že komety nejsou jevem v naší atmosféře, pohybují se vesmírným prostorem |
| 1609 | J. Kepler vyslovil první ze svých zákonů o obězích planet; tento zákon se stal základem pochopení dynamiky Sluneční soustavy |
| 1610 | Gallileo Gallilei sestavil první hvězdářský dalekohled a objevuje 4 měsíce Jupitera a fáze Venuše |
| 1655 | G.D.Cassini objevuje Jupiterovu Velkou skvrnu, dodnes přetrvávající atmosférický jev v jeho atmosféře |
| 1656 | Ch. Huygens rozlišil Saturnovy prstence a objevil jeho první a největší měsíc Titan |
| 1705 | E. Halley předpovídá návrat komety, později byla po něm pojmenovaná, nedočkal se jí však |
| 1781 | W. Herschel náhodou objevuje Uran, po mnoha tisíci letech se zvyšuje počet planet na 7 |
| 1796 | P. Laplace vyslovuje teorii o formulování Sluneční soustavy z rotujícího prachu a plynu, vytváří základ pro moderní úvahy o vzniku Slunce a planet |
| 1801 | G. Piazzi objevuje Ceres, dodnes největší známé těleso v pásu mezi Marsem a Jipiterem, stává se tehdy 8. planetou naší soustavy a dostává svojí astrologickou značku. |
| 1802 - 1807 | v rychlém sledu za sebou jsou objeveny Pallas (H.W. Olbers), Juno (K.L.Harding) a Vesta (H.W. Olbers), tehdy 9. až 11. planeta |
| 1845 | K.I.Hencke objevuje planetku Astraea a zvyšuje tak počet planet na 12 |
| 1846 | na základě výpočtů J. Adamse a U. Le Veriera, objevuje J. Gale Neptun, 13. planetu |
| 1851 | počet známých těles mezi Marsem a Jupiterem, vzrostl na 15, na popud J.F. Enckeho začala být klasifikovaná samostatná kategorie - planetky. Počet planet rázem klesl ze 13. na 8 |
| 1866 | po meteoritském dešti Leonid, G. Schiaparelli odhalil souvislost mezi kometami a meteoritským rojem |
| 1930 | C.W. Tombaugh objevuje Pluto, devátou planetu Sluneční soustavy |
| 1964 | Mariner 4 pořídil první záběry jiné planety z její bezprostřední blízkosti, byl to Mars |
| 1969 | Apollo 11 přistálo na Měsíci, člověk poprvé zkoumal jiné těleso naší soustavy mimo Zemi |
| 1973 | Pioneer 10 prolétl okolo Jupitera, začal přímý výzkum vzdálených oblastí naší soustavy; jeho nástupce Voyager 1 jej v roce 1998 předběhl, nyní se nachází ve vzdálenosti více než 100 AU |
| 1992 | D. Jewitt a jiní, objevují planetku 15760 1992 QB 1, první známý objekt Kuiperova pásu |
| 1995 | Sluneční soustava ztrácí svojí vyjímečnost, co do planetárního systému, objevem extrasolární soustavy, exoplanety u hvězdy 51 Pegasi, 51 Pegasi b, M. Mayorem a D. Quelozem |
| 2003 | M.E.Brown, C.Trujillo a D.I.Rabinowitz objevují transneptunické těleso, prozatimní označení jako 2003 UB 313, které se ukázalo být co do průměru (2 400 km), vážným konkurentem Pluta; tak se naplno spustila debata o změně definice planety; dnes je těleso známo jako trpasličí planeta Eris, má jeden měsíc, který dostal jméno Dysnomia |
| 2006 | V Praze se koná valné shromáždění IAU, které přijalo definici planety; zároveň byl přiznán nový status tzv. trpasličí planeta; dostaly jej zatím tři tělesa : (1) CERES, (134340) PLUTO (bývalá planeta) a (136199) ERIS |
