STARÉ ČESKÉ MĚRNÉ JEDNOTKY

zdroj informací k této tabulce je článek z časopisu PRAKTIK

hodnoty v závorce uvádějí jiné hodnoty získané z různých pramenů

Délkové míry platné v českých zemích mezi 13. a 15. století
základní jednotka	menší jednotka(y)	metrická jednotka
čárka		2,05 mm
zrno		4,92 mm
prst	4 zrna	19,71 mm
palec	5 zrn	24,64 mm
dlaň	4 prsty = 16 zrn	78,85 mm
pěst	4 palce = 20 zrn = 48 čárek	98,56 mm
píď	8 palců = 40 zrn = 96 čárek	197,13 mm
střevíc (pozn. 1)	12 palců	29,57 cm
český loket (pozn. 2) též loket pobělohorský	2 střevíce	59,15 cm
staročeský sáh (pozn. 3)	3 lokte	1,7745 m
látro	4 lokte	2,366 m
prut	8 loktů	4,732 m
provazec přemyslovský	42 loktů	24,843 m
provazec zemský	42 loktů a 2 pěsti	25,04012 m
provazec unifikovaný	52 loktů	30,75 m
míle česká	365 provazců zemských	9,1396438 km

pozn. 1 - střevíc byl odvozen od délky chodidla panovníka

pozn. 2 - etalon délky jednoho lokte byl zasazen ve veřejích pražské Staroměstské radnice (Pražský hrad)

pozn. 3 - sáh byl odovzen od rozpětí paží panovníka

Délkové míry z doby před zavedením metrických jednotek
základní jednotka	menší jednotka(y)	metrická jednotka
čárka		2,195 mm
palec vídeňský	12 čárek	26,24 mm
palec český	12 čárek	26,3401 mm
pěst		10,536 cm
stopa česká	11,5 vídeňských palců	29,6 cm
stopa vídeňská též střevíc	12 palců	31,6081 cm
sáh moravský		1,775 m
sáh český	3 lokte = 6 stop	1,778 m
sáh vídeňský	6 střevíců = 72 palců	1,896484 m
prut	8 loktů	4,75128 m
lano	600 střevíců	189,6 m
míle poštovní	4000 vídeňských sáhů	7,585936 km

Plošné míry platné v českých zemích v době panování Přemysla Otakara II.
základní jednotka	menší jednotka(y)	metrická jednotka
jitro (pozn. 4)	5 zemských provazců = 210 loktů = 630 pídí	3084,83 m2
hon	5 zemských provazců = 210 loktů	124,194 m2
kolečko plužné	60 obrátek / 1 hon	průměr kolečka = 660 mm
lán zemský (pozn. 5)	4 čtvrti = 12 kop záhonů = 60 jiter = 300 provazců	18,50898 ha
1 záhon	7,5 brázdy	257,0692 m2

pozn. 4 - jitro byla výměra, kterou zemědělec zoral od jitra do večera

pozn. 5 - lán byla výměra pole, kterou bylo možné obdělat s párem volů

Plošné míry platné v Česku a Rakousku-Uhersku v 18. století
základní jednotka	menší jednotka(y)	metrická jednotka
čtvereční palec		0,694 dm2
čtvereční stopa		99,907 dm2
čtvereční sáh		3,596652 m2
čtvereční sáh vídeňský		3,62 m2
achtel	(2,4 aru)	239,77675 m2
míra (též měřice)	(19,2 aru)	1918,214 m2
korec	(28,8 aru)	2877,321 mm2
jitro	2 korce = 3 míry = 1600 čtverečních sáhů	57,54642 aru
lán vídeňský	60 korců	17,26392 ha
lán zemský		18,2 ha
lán selský		18,6 ha
lán panský		23,3 ha
čtvereční míle		57,54642 km2 (57,5466 km2)

České kubické míry na pevné látky
základní jednotka	metrická jednotka
krychlový palec	18,2746 cm3
krychlová stopa	31,579 dm3
bečka soli	87 dm3
sáh dříví	3,412 m3
krychlový sáh	6,820992 m3

Další délkové jednotky (bez vzájemného vztahu)
základní jednotka	metrická jednotka
krok	75,8 cm
loket slezský	57,85 cm
loket český též loket pražský	59,376 cm (59,391 cm)
loket moravský	59,4 cm
loket vídeňský	77,76 cm (77,7558 cm)
sáh hornický (pozn. 6) též lachtr	1,917 m
provazec	30,8776 m
míle rakouská námořní	1,85511 km
míle vídeňská	6,46409 km
míle česká	6,8924487 km
míle zemská	7,5 km
míle moravská	12,0306 km

pozn. 6 - hornický sáh byl odvozen z výšky důlní chodby, na níž se dalo dosáhnout perlíkem

České a rakousko-uherské duté míry v 18. stol.
základní jednotka	menší jednotka(y)	metrická jednotka
žejdlík vídeňský		0,35 l
žejdlík český		0,4844 l
džbánek vídeňský		0,531 l
holba		0,707 l
máz	2 pinty	1,4 l
máz vídňský		1,415 l
pinta	4 žejdlíky	1,937 l (1,949 l)
lahvice	3 pinty = 12 žejdlíků	5,812 l
soudek	2 lahvice = 6 pint	11,625 l
achtl	2 soudky	23,25 l
vědro	2 achtly = 4 soudky	46,5 l
vědro	40 mázů	56 l
vědro rakouské též eimer	40 mázů	56,605 l
bečka (též fass)	2 vědra	112 l
sud piva	4 vědra	2,24 hl
sud vína	10 věder	5,6 hl