| OBJEKT | POPIS | |
| 3C 273 | objekt v souhvězdí Panny, kvazar; byl pozorován na radiových vlnách; objekt je podstatně menší
než naše Galaxie, jeho záření je však asi 100x větší než záření všech 150 mld. hvězd naší Galaxie první kvazisterální radiový zdroj, který byl objeven |
|
| A | ||
| Acamar | hvězda v souhvězdí Eridana | |
| Acrux | dvojhvězda v souhvězdí Jižního kříže | |
| Acubens | hvězda v souhvězdí Raka | |
| Adhara | hvězda v souhvězdí Velkého psa; vzdálenost: 600; svítivost: 8000; vlastní pohyb: 0; radiální rychlost: +27,4 průvodce - svítivost: 2 |
|
| Adonis | jedna z nejmenších planetek, průměr 300 metrů; přibližuje se k Zemi | |
| ADS 4131 | hvězda v souhvězdí Býka | |
| ADS 5951 | hvězda v souhvězdí Velkého psa | |
| ADS 9247 | dvojhvězda v souhvězdí Honáka | |
| ADS 8627 | čtyřhvězda v souhvězdí Havrana | |
| Agena | hvězda v souhvězdí Kentaura | |
| Achernar | (nejjasnější) hvězda v souhvězdí Eridana; v našich zeměpisných šířkách je stále pod obzorem; t =15000; vzdálenost: 65; svítivost: 200; vlastní pohyb: 0,1; radiální rychlost: +19 | |
| Alamak | hvězda v souhvězdí Andromedy | |
| Alaraph | hvězda v souhvězdí Panny | |
| Albireo | dvojhvězda v souhvězdí Labutě; zlatě žlutá jasnější hvězda má modrého průvodce | |
| Aldebaran | hvězda v souhvězdí býka (arab. aldebaran - oko býka); vzdálenost: 53; svítivost: 100; vlastní pohyb: 0,2; radiální rychlost: +54,1 průvodce - svítivost: 0,002 |
|
| Alderamin | hvězda v souhvězdí Cefea | |
| Algeiba | hvězda v souhvězdí Lva | |
| Algenib | hvězda v souhvězdí Persea | |
| Algol | ar. démon; hvězda v souhvězdí Persea | |
| Algorab | hvězda v souhvězdí Havrana | |
| Alhena | hvězda v souhvězdí Blíženců | |
| Alchita | hvězda v souhvězdí Havrana | |
| Alioth | hvězda v souhvězdí Velkého medvěda; vzdálenost: 80 | |
| Alkes | hvězda v souhvězdí Poháru; obr; vzdálenost: 60 | |
| Alkor | hvězda v souhvězdí Velkého Medvěda; bývá často používána ke zkoušce zraku, jelikož je slabší než blízký Mizar, ale přesto je pouhým okem rozpoznatelná | |
| Alnair | hvězda v souhvězdí Jeřába | |
| Alnilam | hvězda v souhvězdí Oriónu | |
| Alnitak | hvězda v souhvězdí Oriónu | |
| Alphard | též Cor Hydrae; hvězda v souhvězdí Hydry; jedná se o jedinou jasnou hvězdu tohoto souhvězdí, čemuž odpovídá také překlad jejího názvu z arabštiny: alphard = osamocená; červený obr, vzdálenost: 130; přibližuje se rychlostí 3 km/s; vyzařuje cca 100x více záření než naše Slunce; má nápadné oranžové zbarvení | |
| Alpheratz | hvězda v souhvězdí Pegasa; hvězda společná pro souhvězdí Pegasa a Andromedy, kde se označuje jako Sirrah | |
| Alphirk | proměnná hvězda v souhvězdí Cefea | |
| Alrai | hvězda v souhvězdí Cefea | |
| Alrami | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| Alrisha | hvězda v souhvězdí Ryb; vzdálenost: 130; silnějším dalekohledem lze patřit dvě hvězdy, které obíhají kolem společného těžiště jednou za 727 let a navíc je každá tato složka ještě též spektroskopickou dvojhvězdou, tudíž A. je vlastně čtyřhvězda | |
| Alshain | hvězda v souhvězdí Orla | |
| Altair | hvězda v souhvězdí Orla; vzdálenost: 16,5; svítivost: 11; vlastní pohyb: 0,66; radiální rychlost: -26,3 | |
| Aludra | hvězda v souhvězdí Velkého psa | |
| Alwaid | hvězda v souhvězdí Draka | |
| Alya | dvojhvězda v souhvězdí Hada; jedna z nejhezčích dvojhvězd na obloze, lze ji vidět i malým dalekohledem; obě její složky jsou žluté | |
| Amalthea | jeden z Jupiterových měsíců; v r. 2002 prolétla sonda Galileo ve vzdálenosti 244 km od A. a dle analýz je tvořen z pórovité kamenité hmoty a ledu. Hustota dosahuje 85% hustoty vody, délka cca 250 km | |
| Antares | hvězda v souhvězdí Štíra; vzdálenost: 400; svítivost: 5000; vlastní pohyb: 0,03; radiální rychlost: -3,2 průvodce - svítivost: 100; je podobný planetě Mars a odtud i jeho název: anti = proti a Ares = řecké jméno pro Mars; chladný veleobr s teplotou cca 3500o Celsia o průměru 300x větším než je naše Slunce |
|
| Arcturus | hvězda v souhvězdí Honáka; vzdálenost: 36; svítivost: 110; vlastní pohyb: 2,28 (průměr Měsíce za 800 let); radiální rychlost: -5,2; rudý obr (objem 103x větší než objem Slunce); první hvězda pozorovaná dalekohldem za dne (1635), první hvězda u níž byl objeven vlastní pohyb (1717) | |
| Arich | hvězda v souhvězdí Panny | |
| Arkab Prior | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| Arneb | hvězda v souhvězdí Zajíce | |
| Ascella | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| Asellus australis | hvězda v souhvězdí Raka; zvaný též Jižní Oslík - nalézá se jižně od hvězdokupy Jesličky; nachází se přesně v ekliptice, takže jej Slunce jednou za rok zakryje | |
| Asellus borealis | hvězda v souhvězdí Raka; zvaný též Severní Oslík - nalézá se severně od hvězdokupy Jesličky | |
| Atair | hvězda v souhvězdí Orla; viz Altair | |
| ζ Aur | hvězda v souhvězdí Vozky; nejzajímavější objekt tohoto souhvězdí; zákrytová dvojhvězda, její menší složka má průměr 300 mil. km a druhá složka přes 4 mld. km (průměr rovnající se vzdálenosti od Slunce k Saturnu) - tato složka je chladný, pro nás neviditelný, objekt, pravděpodobně rodící se hvězda | |
| Azmidiske | hvězda v souhvězdí Lodní záď | |
| B | [ nahoru ] | |
| Barnardova hvězda | též Barnardova šipka, Velox Barnardi; hvězda v souhvězdí Hadonoše; vzdálenost: 6; svítivost: 0,00045; vlastní pohyb: 10,3; radiální rychlost: -108; pohybuje se nejrychleji ze všech hvězd - za 200 let se posune o jeden celý průměr Měsíce | |
| Baten Kaitos | hvězda v souhvězdí Velryby | |
| Bellatrix | hvězda v souhvězdí Oriónu | |
| Benetnaš | hvězda v souhvězdí Velkého medvěda; vdálenost: 163; arabsky "hlavní mezi truchlícími" | |
| Betelgeuze | hvězda v souhvězdí Oriónu; nepravidelná proměnná s periodou 5-6 let; vzdálenost: 500; svítivost: 17000; r = < 1 AU; vlastní pohyb: 0,03; radiální rychlost: +21 | |
| ε Boo | viz Izar | |
| C | [ nahoru ] | |
| Canopus | hvězda v souhvězdí Lodní kýl; vzdálenost: 100; svítivost: 1500; vlastní pohyb: 0,02; radiální rychlost: +20,5 | |
| Capella | dvojhvězda v souhvězdí Vozky; vzdálenost: 47; svítivost: 170; vlastní pohyb: 0,44; radiální rychlost: +30,2 průvodce - svítivost: 0,015; vizuálně nelze rozlišit složky této dvojhvězdy a veškeré informace získávají astronomové z jejího spektra: dvě složky - dva žlutí obři od sebe vzdálení cca 1 AU; stejná teplota jako naše Slunce; hmota 4x resp. 3x vyšší než hmota Slunce a průměr 12x resp. 7x větší než průměr Slunce |
|
| Caph | hvězda v souhvězdí Kasiopeji | |
| Castor | hvězda v souhvězdí Blíženců; vzdálenost: 45; svítivost: 27; vlastní pohyb: 0,2; radiální rychlost: +4 průvodce - svítivost: 11; šestihvězda - jedna z nejzajímavějších hvězd na obloze; dalekohledem jsou rozeznatelné tři členové: modré hvězdy Kastor A a Kastor B, a načervenalý trpaslík Kastor C; vzájemný oběh hvězda A a B trvá 340 let, kdežto hvězda Kastor C oběhne dva zbývající členy za několik tisíc let; spektrograf odhalil, že každá z hvězd je sama ještě dvojhvězdou: Kastor A - oběh hvězd za devět dní a vzdálenost cca 10 miliónů km, u hvězdy Kastor B vzdálenost podobná a oběh trvá jen tři dny, Kastor C je těsnou dvojicí chladných trpaslíků s oběhem jen 19 hodin |
|
| α Cen | vzdálenost: 4,3; svítivost: 1,5; vlastní pohyb: 3,68; radiální rychlost: -22,7; průvodce - svítivost: 0,41 |
|
| β Cen | vzdálenost: 300; svítivost: 5000; vlastní pohyb: 0,04; radiální rychlost: -12 průvodce - svítivost: 200 |
|
| δ Cep | pulsní proměnná hvězda v souhvězdí Cefea; jako prvně pozorovaná pulsní proměnná hvězda s periodou 5,37 dne se podle ní nazývá taková skupina proměnných - cefeidy | |
| Ceres | více viz odkaz trpasličí planety | |
| Cih | proměnná hvězda v souhvězdí Kasiopeji; bílý obr, rozpínající občas svůj plynný obal z deseti na osmnáct slunečních průměrů | |
| Cor Caroli | hvězda v souhvězdí Honící psi; lat. cor Caroli - srdce Karlovo - na anglickém dvoře se tvrdilo, že tato hvězda neobyčejně zářila při příjezdu angl. krále Karla II. do Londýna a proto ji královský astronom E.Halley takto pojmenoval a její nýzev se udržel dodnes; jedná se o dvojhvězdu: kolem jasného obra obíhá menší žlutý průvodce a navíc je každá z těchto dvou složek spektroskopickou dvojhvězdou, tedy v zásadě je C.C. čtyřhvězdou; jedná se o megnetickou hvězdu | |
| Cor Hydrae | viz Alphard; tento název dal hvězdě Tycho de Brahe a přeloženo z latiny znamená "srdce Hydry" | |
| α Cru | vzdálenost: 400; svítivost: 4000; vlastní pohyb: 0,04; radiální rychlost: -6 průvodce - svítivost: 2500 |
|
| β Cru | vzdálenost: 500; svítivost: 6000; vlastní pohyb: 0,05; radiální rychlost: +20 | |
| Cursa | hvězda v souhvězdí Eridana; vzdálenost: 80; | |
| Cyg X-1 | dvojhvězda v souhvězdí Labutě; relativně nedávno objevená dvojhvězda je proměnný zdroj rentgenového záření; jedna složka je viditelná - žhavý veleobr a druhá složka je černá díra o hmotnosti 50 Sluncí a průměru cca 4 kilometry; dříve než jsou žhavé plyny z veleobra pohlceny černou dírou, srážejí se a vysílají paprsky X | |
| Cygnus X-3 | objekt (mikrokvasar) v souhvězdí Labutě; z tohoto zdroje přicházejí k Zemi energetické kosmické paprsky | |
| 61 Cygni | vzdálenost: 11,1; svítivost: 0,084; vlastní pohyb: 5,22; radiální rychlost: -64 průvodce - svítivost: 0,039 první hvězda, u níž byla r. 1837 určena vzdálenost (souhvězdí Labutě) |
|
| Činka | viz M 27; název mlhoviny podle tvaru činky, angl. Dumb-bell | |
| D | [ nahoru ] | |
| Deneb | veleobr v souhvězdí Labutě; název pochází z arabského dhanab = ocas; vzdálenost: 1400; svítivost: 60000; vlastní pohyb: 0; radiální rychlost: -4,6 | |
| Deneb Algiedi | proměnná hvězda v souhvězdí Kozoroha | |
| Deneb Kaitos | hvězda v souhvězdí Velryby | |
| Denebola | hvězda v souhvězdí Lva | |
| Dubhe | hvězda v souhvězdí Velkého medvěda; vzdálenost: 142 | |
| Dziban | hvězda v souhvězdí Draka | |
| Dzuba | hvězda v souhvězdí Štíra | |
| E | [ nahoru ] | |
| El Nath | hvězda v souhvězdí Býka | |
| Elacrab | hvězda v souhvězdí Štíra | |
| Enceladus | Saturnův měsíc; napříč měří 505 km; sonda Cassini-Huygens objevila vodu v kapalném stavu na jinak ledem pokrytém povrchu. Sonda taktéž zachytila erupce ledové tříště a oblak vodní páry z gejzírů na jižním pólu | |
| Enif | hvězda v souhvězdí Pegasa; arabsky "nos" | |
| ε Eridani | hvězda v souhvězdí Eridana; hvězda se svou vlastní planetární soustavou, nám nejbližší; vzdálenost: 10,8; svítivost: 0,3; vlastní pohyb: 0,97; radiální rychlost: +15 | |
| Eris | více viz odkaz trpasličí planety | |
| Etamin | nejjasnější hvězda v souhvězdí Draka | |
| F | [ nahoru ] | |
| Fomalhaut | hvězda v souhvězdí Jižní Ryba; ar. Fum-al-hut - tlama ryby; vzdálenost: 23; svítivost: 14;
cvlastní pohyb: 0,37; radiální rychlost: +6,5; povrchová teplota: 10000 oC; průvodce - svítivost: 0,1 |
|
| G | [ nahoru ] | |
| Ganymedes | měsíc Jupitera | |
| Gabriella | viz UB313 | |
| Galaxie | též Mléčná dráha; řadíme k ní nejen všechny hvězdy na obloze, které jsou viditelné pouhým okem, ale také ty které spatříme v středně velkém teleskopu.
Struktura: disk, pohled zhora: uprostřed jasné centrum, kolem spirálovitá struktura s rameny, vybíhajícími z jádra soustavy; v pomyslném kulovém obalu soustavy se
nacházejí izolované skupiny hvězd - kulové hvězdokupy; celá Galaxie je obklopena navíc korónou o průměru 100 ly a ještě rozsáhlejším halem, které obsahuje především
nesvítící látku, projevující se výhradně souhrnným gravitačním působením; Galaxie náleží do místní skupiny,
která obsahuje asi 30 různých galaxií v pomyslné kouli o poloměru 5 milionů ly; asi ve vzdálenosti 25000 ly od středu se nalézá Slunce, jež obíhá v = 200km/s
(tzv. galaktický rok = 250 mil let); odhady počtu hvězd: obsahuje asi 200 miliard (převážně trpasličích) hvězd o m = 1011
hmot Slunce, 1010 hmotnosti Slunce je obsaženo v mezihvězdné látce (mračna) a 1012
hmoty Slunce je složka skryté hmoty r = 35000ly; největší průměr = až 30 kpc, tloušťka 5 kpc; zářivý výkon = 1011 Lo, tj. 4.1037 W; pohled z boku - délka asi 2r = 70 tis ly; tlouštka = 1500 ly, v centru asi 150tis ly; stáří Galaxie = 10 - 12 miliard let jádro Galaxie, střed naší Galaxie; vzdálenost 30000 ly směrem k souhvězdí Střelce; všechny poznatky o jádru získáváme pomocí záření na delších vlnách, protože ty pronikají mezihvězdnou hmotou snázeji než viditelné světlo, které se k nám nikdy nedostane, jelikož je pohlcováno; díky tomuto infračervenému a rádiovému záření víme, že ve středu Galaxie existuje malé jádro o průměru asi 7 ly s vysokou hustotou hvězd - cca stomilionkrát více než ve stejném objemu v našich končinách Galaxie; kromě hvězd tam zřejmě je také černá díra o hmotnosti čtyřikrát vyšší než Slunce kolem níž celá soustava rotuje konstantní rychlostí (nezávisí na vzdálenosti od černé díry - je stejná uvnitř soustavy i na jejím okraji) |
|
| Gemma | hvězda v souhvězdí Severní koruny; lat. gemma - drahokam; vzdálenost: 65; podle spektra se soudí, že se jedná o těsnou dvojhvězdu - její neviditelný průvodce ji obíhá jednou za 17,5 dne | |
| Gianfar | hvězda v souhvězdí Draka | |
| Gienah | hvězda v souhvězdí Labutě | |
| Gomeisa | hvězda v souhvězdí Malého psa | |
| Grumium | hvězda v souhvězdí Draka | |
| H | [ nahoru ] | |
| Hamal | hvězda v souhvězdí Berana | |
| Hassaleh | hvězda v souhvězdí Vozky | |
| Haumea | více viz odkaz trpasličí planety | |
| Helix | viz NGC 7293 | |
| Hidalgo | planetka; zabíhá za dráhu Jupitera | |
| Hyády | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka; jedná se asi o 200 hvězd, které se všechny pohybují stejným směrem - ke hvězdě Betelgeuze; vzdálenost: 120 | |
| I | [ nahoru ] | |
| IC 434 | plynná mlhovina v souhvězdí Oriónu; zvaná též Koňská hlava | |
| IC 1470 | planetární mlhovina v souhvězdí Cefea | |
| Izar | též Pulcherrima; dvojhvězda v souhvězdí Honáka; jasnější žlutá složka má ve vzdálenosti tří obloukových vteřin slabšího modrého průvodce a soudí se, že i žlutá složka je sama dvojhvězdou - jednalo by se tedy o trojhvězdu | |
| J | [ nahoru ] | |
| Jesličky | viz M 44 | |
| Jupiter | planeta Sluneční soustavy; oběhne okolo Slunce za 11,8 roku a jeho průměr je 143×134 tisíc km;
kolem osy se otočí za 9h a 55m; hmotnost planety je 1,9×1027 kg, což je 318 hmotností
Země; od Slunce je Jupiter vzdálen 740 – 815 milionů km, to je 4,95 – 5,45 AU; počet známých měsíců - 63,
nejznámější jsou tzv. Galileovské měsíce, Io, Europa, Ganymed a Calisto; průměrem je Ganymed největší měsíc naší
soustavy zajímavost : největší planeta Sluneční soustavy, plynný obr s atmosférickými pásy; největší úkaz na jeho povrchu je Velká rudá skvrna, která je pozorovatelná od roku 1665; planeta má nevýrazné prstence; od roku 2005 je na Jupiteru pozorovaná druhá rudá skvrna, má oficiální označení OVAL BA (RED JR), její průměr je poloviční než průměr Velké rudé skvrny |
|
| K | [ nahoru ] | |
| Kalifornie | hvězdokupa v souhvězdí Persea; viz NGC 1499 | |
| Kapteyn | hvězda v souhvězdí Malíře; vzdálenost: 13, vlastní pohyb: 8,7; radiální rychlost: +224 | |
| Kaus Australis | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| Kaus Borealis | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| Kaus Medius | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| Kelb Alrai | hvězda v souhvězdí Hadonoše | |
| Keplerova supernova | viz N 1604 | |
| Kochab | hvězda v souhvězdí Malého medvěda | |
| Koňská hlava | plynná mlhovina IC 434 v souhvězdí Oriónu; na mlhovinu se promítá záliv tmavé neosvětlené mezihvězdné hmoty a podle tvaru tohoto zálivu získal své pojmenování | |
| Kornephoros | hvězda v souhvězdí Herkula | |
| Krabí mlhovina | též M1; difůzní mlhovina v souhvězdí Býka; jedná se o zbytky supernovy, která byla pozorována r. 1054; nachází se zde pulsar NP 0532 + 22 s periodou 0,03309114 s - nejrychlejší známý pulsar, který je zdrojem rtg. záření | |
| Kraz | hvězda v souhvězdí Havrana | |
| Ksora | hvězda v souhvězdí Kasiopeji | |
| Kuiperův pás | oblast v sluneční soustavě; je tvořen zbytky hmoty, která nebyla využita při vzniku planet; nachází se za drahou Neptuna | |
| Kuma | hvězda v souhvězdí Draka | |
| Kuřátka | viz Plejády | |
| Kůzlátka | tři hvězdy v blízkosti hvězdy Capella v souhvězdí Vozky (na nákresu malý trojúhelník vpravo pod hv. Capella); jedná se o ζ, θ a ν Aur - cirkumpolární hvězdy; zajímavá je hvězda ζ Aur (viz) | |
| L | [ nahoru ] | |
| Laguna | hvězda v souhvězdí Střelce; jasná hvězda z M 8 | |
| Lalande 21185 | vzdálenost: 8,1; svítivost: 0,0055; vlastní pohyb: 4,78; radiální rychlost: -86 | |
| R Lep | dlouhoperiodická proměnná hvězda v souhvězdí Zajíce s periodou 430 dní; pro svou charakteristickou krvavě rudou barvu se jí přezdívá Nachová hvězda - připomíná kapku krve na noční obloze | |
| LMC | viz Velký Magellanův oblak | |
| Luyten 726-8 | vzdálenost: 8,7; svítivost: 0,00006; vlastní pohyb: 3,32; radiální rychlost: +29 průvodce - svítivost: 0,00002 |
|
| Luyten 789-6 | vzdálenost: 11; svítivost: 0,00009; vlastní pohyb: 3,27; radiální rychlost: -60 | |
| α Lyn | červený obr; hvězda v souhvězdí Rysa | |
| RR Lyrae | pouhým okem neviditelná proměnná hvězda v souhvězdí Lyry; krátkoperiodická cefeida | |
| M | [ nahoru ] | |
| M 1 | difůzní mlhovina v souhvězdí Býka; viz Krabí mlhovina | |
| M 2 | hvězdokupa v souhvězdí Vodnáře | |
| M 3 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Honících psů; patří k okrajovým oblastem naší Galaxie a přibližuje se k nám rychlostí 150 km/s | |
| M 4 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Štíra; leží nejblíže Zemi ze všech hvězdokup, je vzdálena 8000 ly | |
| M 5 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Hada; patří k nejjasnějším hvězdokupám na obloze; obsahuje na 60000 hvězd; vzdálenost: 25000 | |
| M 6 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Štíra | |
| M 7 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Štíra | |
| M 8 | difůzní mlhovina v souhvězdí Střelce; vzdálenost: 2500; jasná hvězda: Laguna | |
| M 10 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Hadonoše | |
| M 11 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Štítu Sobieského; vzdálenost: 5000; čítá přes 200 hvězd, dobře viditelná i triedrem; r = 15 | |
| M 12 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Hadonoše | |
| M 13 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Herkula; už triedrem lze rozeznat její tvar: podobá se hlavě komety a velkým dalekohledem rozlišíme i jednotlivé hvězdy v okrajových oblastech, směrem ke středu jsou hvězdy více nahuštěny a na ploše desetkrát menší než je plocha Měsíce zachytí fotografie až 500000 hvězd (což je asi stokrát více než vidíme pouhým okem na celé obloze) | |
| M 15 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Pegasa; jedna z nejvzdálenějších hvězdokup, které pozorujeme v naší Galaxii; je vzdálená 40000 ly a Země se k ní přibližuje rychlostí 114 km/s; průměr činí 15 minut (polovina průměru Měsíce) a skutečný průměr činí 175 ly | |
| M 16 | hvězdokupa v souhvězdí Hada | |
| M 17 | též Podkova; difůzní mlhovina v souhvězdí Střelce; vzdálenost: 3500; jasná hvězda: Omega | |
| M 19 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Hadonoše | |
| M 20 | difůzní mlhovina v souhvězdí Střelce; vzdálenost: 2000; jasná hvězda: Trifid | |
| M 21 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce | |
| M 22 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce | |
| M 23 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce | |
| M 24 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce | |
| M 25 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce | |
| M 27 | též Činka; planetární mlhovina v souhvězdí Lišky; r: 1 ly; vzdálenost: >500 ly; rozměr: 8x4 obloukových minut; stále se rozpíná | |
| M 30 | hvězdokupa v souhvězdí Kozoroha | |
| M 31 | též Velká spirální galaxie; příslušník místní skupiny galaxií, do které patří i naše Mléčná dráha. Nachází se v souhvězdí Andromedy a je vzdálena 2,3 mil. ly; jediná cizí galaxie na severní obloze, kterou lze spatřit prostým okem; obsahuje přes 450 mld. členů; vyzařuje světelné, radiové i rentgenové záření; jádro galaxie M 31 má rozměry cca 15 x 30 ly | |
| M 32 | galaxie v souhvězdí Andromedy | |
| M 33 | spirální galaxie v souhvězdí Trojúhelníku; jeden z nejbližších sousedů naší Galaxie, lze ji pozorovat za bezměsíčné noci i pouhým okem | |
| M 34 | hvězdokupa v souhvězdí Persea | |
| M 35 | hvězdokupa v souhvězdí Blíženců | |
| M 36 | hvězdokupa v souhvězdí Vozky | |
| M 37 | hvězdokupa v souhvězdí Vozky | |
| M 38 | hvězdokupa v souhvězdí Vozky | |
| M 39 | hvězdokupa v souhvězdí Labutě | |
| M 41 | hvězdokupa v souhvězdí Velkého psa | |
| M 42 | plynná mlhovina v souhvězdí Orióna; je středem velké hvězdné asociace s asi 200 členy; spolu s M 43 tvoří tzv. Velkou mlhovinu | |
| M 43 | plynná mlhovina v souhvězdí Orióna; spolu s M 42 tvoří tzv. Velkou mlhovinu | |
| M 44 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Raka; nazývá se též Jesličky - Praesepe - je viditelná pouhým okem jako mlhavý oblak a triedrem lze již snadno rozeznat jasnější hvězdy, kterých obsahuje kolem sta; vzdálenost: 5 ly, r: 15 ly | |
| M 45 | difůzní mlhovina v souhvězdí Býka; viz Plejády | |
| M 46 | hvězdokupa v souhvězdí Lodní záď | |
| M 47 | hvězdokupa v souhvězdí Lodní záď | |
| M 50 | hvězdokupa v souhvězdí Jerdnorožce | |
| M 51 | též Vírová galaxie; galaxie v souhvězdí Honících psů; je provázena další, malou galaxií, která byla vyvržena při výbuchu z jádra samotné Vírové galaxie; vzdálenost: 8x106 ly; vzdaluje se rychlostí 430 km/s | |
| M 52 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Kasiopeja | |
| M 53 | hvězdokupa v souhvězdí Vlasy Bereniky | |
| M 55 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce | |
| M 57 | planetární mlhovina prstencového tvaru v souhvězdí Lyry | |
| M 62 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Hadonoše | |
| M 64 | galaxie v souhvězdí Vlasy Bereniky | |
| M 66 | galaxie v souhvězdí Lva | |
| M 67 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Raka | |
| M 76 | planetární mlhovina v souhvězdí Persea | |
| M 78 | mlhovina v souhvězdí Oriónu | |
| M 79 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Zajíce | |
| M 81 | galaxie v souhvězdí Velkého medvěda | |
| M 82 | galaxie v souhvězdí Velkého medvěda | |
| M 83 | galaxie v souhvězdí Hydry | |
| M 92 | kulová hvězdokupa v souhvězdí Herkula | |
| M 93 | hvězdokupa v souhvězdí Lodní záď | |
| M 94 | galaxie v souhvězdí Honících psů | |
| M 97 | planetární mlhovina v souhvězdí Velkého medvěda | |
| M 101 | galaxie v souhvězdí Velkého medvěda | |
| M 103 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Kasiopeja | |
| M 104 | galaxie v souhvězdí Panny | |
| M 106 | galaxie v souhvězdí Honících psů | |
| M 107 | hvězdokupa v souhvězdí Hadonoše | |
| M 108 | planetární mlhovina v souhvězdí Kentaura | |
| Makemake | více viz odkaz trpasličí planety | |
| Malý Magellanův oblak | příslušník místní skupiny galaxií, do které patří i naše Mléčná dráha; tato nepravidelná galaxie se nachází na jižní obloze; vzdálenost: 210000 ly; obejeven a popsán r. 1519 účastníky Magellanovy výpravy (současně s Velkým M.o. v Mečounovi) podle velitele výpravy Ferdinanda Magellana | |
| Markab | hvězda v souhvězdí Pegasa; arabsky "sedlo"; vzdálenost: 100; vyzařuje 70x více energie než Slunce; dodnes je užívána mořeplavci pro navigaci | |
| Markarian 205 | kvasar, objeven r. 1971 (Halton Arp); červený posuv: 20250 km/s; zajímavostí tohoto objektu je, že jej spolu s NGC 4319 spojuje slabý světelný most, ačkoli mají oba objekty naprosto odlišnou velikost červeného posuvu (a tedy i vzdálenost) | |
| Markeb | hvězda v souhvězdí Lodní záď | |
| Mars | oběžná doba kolem Slunce: 1,88 roku a jeho průměr je 6 790 x 6 750 km; kolem osy se otočí za 24h a 37m, jeho
hmotnost je 6,4×1020 kg, to se rovná 0,11 hmotnosti Země; od Slunce je vzdálen
207 – 249 milionů km, to je 1,38 – 1,67 AU; Mars má dva měsíce – Phobos a Deimos zajímavost: nejpříznivější podmínky pro člověka mimo Zemi, červená barva hornin je způsobena oxidy železa a jeho příměsí, štítové sopky, hluboká údolí a polární čepičky, tvořené zmrzlým čpavkem; Mars má nejvyšší horu celé Sluneční soustavy – sopka Olympus Mons 24,5 km, rozloha kolem 600 km mezi Marsem a Jupiterem se nachází pás planetek a asteroidů s průměrem od 10 do 100 km; počet planetek k 13.10.2006 je 134 339 |
|
| Matar | hvězda v souhvězdí Pegasa; arabsky "šťastná"; spektroskopická dvojhvězda s periodou 818 dnů a se slabým průvodcem, viditelným jen dalekohledem | |
| Mebsuta | hvězda v souhvězdí Blíženců | |
| Megrez | hvězda v souhvězdí Velkého medvěda; vzdálenost: 76 | |
| Mekbuda | hvězda v souhvězdí Blíženců | |
| Menkalinan | hvězda v souhvězdí Vozky | |
| Menkar | hvězda v souhvězdí Velryby | |
| Merak | hvězda v souhvězdí Velkého medvěda; vzdálenost: 80 | |
| Merkur | planeta naší sluneční soustavy; oběžná doba: 87,97 dne; průměr činí 4 878 km; rotační perioda kolem osy: 58,7 dne a jeho hmotnost je
3,30×1023 kg, to je 0,06 hmotnosti Země; planeta je vzdálená od Slunce 45 – 70 milionů km,
to se rovná 0,302 – 0,466 AU; Merkur nemá žádný měsíc; spojnice perihelu Merkuru s centrem elipsy se stáčí
o 42,6 ± 0,9″ za století zajímavost: pomalá rotace a blízkost Slunce způsobují extrémní denní horka a noční mrazy; Merkur má velmi slabou a řídkou atmosféru, na jeho povrchu je mnohem více kráterů než na Měsíci |
|
| Mesarthim | hvězda v souhvězdí Berana; bývá častým objektem amatérského pozorování, protože se jeví s další hvězdou jako optická dvojhvězda, ve skutečnosti však jsou od sebe vzdáleny 24 ly, takže takový systém tvořit nemohou | |
| Měsíc | přirozená družice Země; m= 4x1023 kg;
dnes je zhruba 26x dál od Země, než v době svého vzniku (příč.: moment zachování
hybnosti; aby se vyrovnal úbytek momentu hybnosti musela se zvětšit vzdálenost Měsíce
od Země); vzdalování tempem 37 mm/rok; geologicky mrtvé těleso (zachovávají se
imapktní krátery: dopad planetek na povrch o rychlostech několika km/s) vznik: původně šlo o planetesimálu s hmotností dnešního Marsu, která v rané epoše narazila po tečně na Zemi malou rychlostí (4 km.s-1). Větší část kinetické energie tělesa se změnila v teplo, čímž se vnější vrstvy Země silně ohřály a začaly se odpařovat - kolem Země vznikl rychle se rozpínající žhavý plynný obal. Rozpínáním se znovu ochladil a začala v něm kondenzovat prachová zrnka, která když se dostala asi 15000 km od Země se začala slepovat na větší těleso a už po několika týdnech se utvořilo jediné kompaktní těleso - Měsíc |
|
| Metallah | hvězda v souhvězdí Trojúhelník; vzdálenost: 65 | |
| Miaplacidus | hvězda v souhvězdí Lodní kýl | |
| Minkar | hvězda v souhvězdí Havrana | |
| Mintaka | hvězda v souhvězdí Oriónu | |
| Mira | hvězda v souhvězdí Velryby; lat. "podivuhodná"; její latinský název souvisí s její proměnností - objevuje se na obloze pravidelně na dobu 4-5 měsíců a poté je viditelná pouze dalekohledem 6-7 měsíců; jedná se o dlouhoperiodickou proměnnou; vzdálenost: 800; průměr: 400x větší než Slunce; v době nejvyšší jasnosti vysílá asi 1000x více záření než Slunce; byla objevena dříve než byl vynalezen dalekohled a to Galieovým současníkem, Fabriciem | |
| Mirach | hvězda v souhvězdí Andromedy | |
| Mizar | hvězda v souhvězdí Velkého medvěda; vzdálenost: 78; arabsky "pás"; dvojhvězda (rozeznatelná malým dalekohledem); každá složka této dvojhvězdy je také dvojhvězdou, ovšem rozpoznatelné pouze spektroskopicky; jedná se o první pozorovanou spektrální dvojhvězdu (1889) | |
| Murzim | hvězda v souhvězdí Velkého psa | |
| N | [ nahoru ] | |
| N 1604 | též Keplerova supernova; vzpalnuvší supernova r. 1604 v souhvězdí Hadonoše; tehdy byla jasnější než Jupiter; Kepler ji neobjevil, jen ji popsal, pravděpodobně ji objevil jeden z jeho žáků (Mostlin, Brunowski); dnes již vidět není - natolik pohasla a nezůstala po ní ani žádná neutronová hvězda či pulsar; šlo zřejmě o velmi masivní hvězdu, která se tak zhroutila v černou díru - zůstala jen slabá mlhovina, vzdálená 30000 ly | |
| Naos | hvězda v souhvězdí Lodní zádi; žhavý bílý obr s povrchovou teplotou 35000 stupňů | |
| Nachová hvězda | viz R Lep | |
| Nash | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| Neptun | planeta naší Sluneční soustavy; objeven r. 1846 berlínským hvězdářem Gallem u hvězdy λ v souhvězdí Vodnáře;
jeho poloha však byla vypočtena už dříve francouzským astronomem Leverrierem z nepravidelnosti dráhy planety Uranu -
Neptun totiž přitahuje svou gravitací Uran a tím jej trochu vychyluje z jeho dráhy; nazvána podle římského boha vod Neptuna Neptunova oběžná dráha kolem Slunce je 165 roků a průměr je 50,5 – 48,7 tisíc km; kolem osy se otočí za 16h a 7m; hmotnost planety je 1,1×1026 kg, to se rovná 17,1 hmotností Země; od Slunce je vzdálený 4 450 – 4 540 milionů km, což je 29,8 – 30,4 AU; Neptun má 13 měsíců zajímavost: modrá barva atmosféry je složená převážně z metanu, má největší hustotu z plynných planet, proměnlivé tmavé skvrny v atmosféře, část oběžné ráhy se nachází za drahou trpasličí planety Pluto |
|
| NGC 55 | galaxie v souhvězdí Sochaře | |
| NGC 104 | hvězdokupa v souhvězdí Tukana | |
| NGC 246 | hvězdokupa v souhvězdí Velryby | |
| NGC 253 | galaxie v souhvězdí Sochaře | |
| NGC 457 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Kasiopeji | |
| NGC 869 | hvězdokupa v souhvězdí Persea | |
| NGC 884 | hvězdokupa v souhvězdí Persea | |
| NGC 1245 | hvězdokupa v souhvězdí Persea | |
| NGC 1261 | hvězdokupa v souhvězdí Hodin | |
| NGC 1365 | galaxie v souhvězdí Pece | |
| NGC 1499 | hvězdokupa v souhvězdí Persea; též Kalifornie; | |
| NGC 1528 | hvězdokupa v souhvězdí Persea | |
| NGC 1535 | planetární mlhovina v souhvězdí Eridana | |
| NGC 1746 | hvězdokupa v souhvězdí Býka | |
| NGC 1851 | hvězdokupa v souhvězdí Holubice | |
| NGC 2237/9 | též Rosetta; pravidelná mlhovina v souhvězdí Jednorožce | |
| NGC 2264 | hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce | |
| NGC 2301 | hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce | |
| NGC 2353 | hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce | |
| NGC 2360 | hvězdokupa v souhvězdí Velkého psa | |
| NGC 2391 | hvězdokupa v souhvězdí Plachet | |
| NGC 2392 | planetární mlhovina v souhvězdí Blíženců | |
| NGC 2440 | planetární mlhovina v souhvězdí Lodní zádi | |
| NGC 2516 | hvězdokupa v souhvězdí Lodního kýlu | |
| NGC 2547 | hvězdokupa v souhvězdí Plachet | |
| NGC 2548 | hvězdokupa v souhvězdí Hydry | |
| NGC 2670 | hvězdokupa v souhvězdí Plachet | |
| NGC 2808 | hvězdokupa v souhvězdí Lodního kýlu | |
| NGC 2867 | plantetární mlhovina v souhvězdí Lodního kýlu | |
| NGC 2997 | galaxie v souhvězdí Vývěvy | |
| NGC 3114 | hvězdokupa v souhvězdí Lodního kýlu | |
| NGC 3115 | galaxie v souhvězdí Sextantu | |
| NGC 3132 | planetární v souhvězdí Vývěvy (částečně v souhvězdí Plachet); je viditelná i malým dalekohledem, bohužel pro nás zůstává těsně pod obzorem | |
| NGC 3201 | hvězdokupa v souhvězdí Plachet | |
| NGC 3242 | planetární mlhovina v souhvězdí Hydry | |
| NGC 3532 | hvězdokupa v souhvězdí Lodního kýlu | |
| NGC 4319 | spirální galaxie, objevena r. 1971 (Halton Arp); červený posuv: 1700 km/s; zajímavostí tohoto objektu je, že jej spolu s kvasarem Markarian 205 spojuje slabý světelný most, ačkoli mají oba objekty naprosto odlišnou velikost červeného posuvu (a tedy i vzdálenost) | |
| NGC 4372 | hvězdokupa v souhvězdí Mouchy | |
| NGC 4631 | galaxie v souhvězdí Honících psů | |
| NGC 4756 | hvězdokupa v souhvězdí Hada | |
| NGC 5139 | hvězdokupa v souhvězdí Kentaura | |
| NGC 5139 | hvězdokupa v souhvězdí Kentaura | |
| NGC 5715 | hvězdokupa v souhvězdí Kružítka | |
| NGC 5873 | planetární mlhovina v souhvězdí Vlka | |
| NGC 6087 | otevřená hvězdokupa v souhvězdí Pravítka | |
| NGC 6193 | hvězdokupa v souhvězdí Oltáře | |
| NGC 6397 | hvězdokupa v souhvězdí Oltáře | |
| NGC 6541 | hvězdokupa v souhvězdí Jižní koruny | |
| NGC 6543 | planetární mlhovina v souhvězdí Draka | |
| NGC 6572 | planetární mlhovina v souhvězdí Hadonoše | |
| NGC 6584 | hvězdokupa v souhvězdí Dalekohledu | |
| NGC 6633 | planetární mlhovina v souhvězdí Hadonoše | |
| NGC 6744 | galaxie v souhvězdí Páva | |
| NGC 6752 | hvězdokupa v souhvězdí Páva | |
| NGC 6826 | planetární mlhovina v souhvězdí Labutě | |
| NGC 6960 | řasová mlhovina v souhvězdí Labutě; její vlákna se stále rozpínají, mlhovina je pozůstatkem velké exploze supernovy před 50000 lety, dodnes je však vydatným zdrojem radiového záření; je v sousedství totožné řasové mlhoviny NGC 6992-5 | |
| NGC 6992-5 | řasová mlhovina v souhvězdí Labutě; její vlákna se stále rozpínají, mlhovina je pozůstatkem velké exploze supernovy před 50000 lety, dodnes je však vydatným zdrojem radiového záření; je v sousedství totožné řasové mlhoviny NGC 6960 | |
| NGC 7009 | též Saturn; planetární mlhovina v souhvězdí Vodnáře | |
| NGC 7023 | difůzní mlhovina v souhvězdí Cefea | |
| NGC 7635 | planetární mlhovina v souhvězdí Kasiopeji | |
| NGC 7662 | galaxie v souhvězdí Andromedy | |
| NGC 7293 | též Helix; planetární mlhovina v souhvězdí Vodnáře; jedna z největších na naší obloze; žhavou hvězdu, která mlhovinu osvěcuje lze vidět jen silným dalekohledem a její teplota je cca 130000 oC a její záření je převážně ultrafialové | |
| NGC 7793 | galaxie v souhvězdí Sochaře | |
| Nodus I. | hvězda v souhvězdí Draka | |
| Nodus II. | hvězda v souhvězdí Draka | |
| Nunki | hvězda v souhvězdí Střelce | |
| O | [ nahoru ] | |
| Ogle | Ogle-2005-BLG-390Lb; planeta v souhvězdí Střelce poblíž centra Mléčné dráhy; 5,5x větší než Země, teplota = 220 oC, vzdálenost 2x104 ly; objevena v r. 2005 |
|
| Omega | hvězda v souhvězdí Střelce; jasná hvězda z M 17 | |
| Oortovo mračno | oblak primární hmoty sluneční soustavy, kde se nachází cca 100 biliónů kometárních jader; vzorky stavebních kamenů naší planetární soustavy; vlivem gravitačních poruch se některé z jader dostane na eliptickou dráhu směrem ke Slunci (komety) | |
| Orcus | planetka za drahou Pluta | |
| P | [ nahoru ] | |
| Peacock | hvězda v souhvězdí Páva; vzdálenost: 230, kolem obíhá průvodce jednou za 12 dnů | |
| Pelikán | difúzní mlhovina v souhvězdí Labutě; název odvozen od jejího tvaru | |
| Phakt | dvojhvězda v souhvězdí Holubice; vzdálenost: 150 | |
| Pherkad | hvězda v souhvězdí Malého medvěda | |
| Phekda | hvězda v souhvězdí Velkého medvěda; vzdálenost: 80 | |
| Plejády | též Kuřátka; otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka; viditelných očima je 5-9 hvězd, ale teleskopy bylo zjištěno minimálně 1000 členů, které vznikly přibližně před 70 mil. let; vzdálenost: 400; r = 20 | |
| Pluto | více viz odkaz trpasličí planety | |
| Podkova | viz M 17 | |
| Polaris | též Polárka; vzdálenost: >400; objem cca 106x větší než Slunce; pulsuje jednouz za čtyři dny: spektrální dvojhvězda - její průvodce nebyl přímo pozorován, obíhá jedenkrát za 30 let; je vzdálena méně než stupeň (cca dva průměry Měsíce) od světového severního pólu | |
| Pollux | hvězda v souhvězdí Blíženců; vzdálenost: 40; svítivost: 45; vlastní pohyb: 0,62; radiální rychlost: +3,3; oranžový obr | |
| Praesepe | viz M 44 | |
| Procyon (Prokyon) | hvězda v souhvězdí Malého psa; vzdálenost: 11,3; svítivost: 7,3; vlastní pohyb: 1,25; radiální rychlost: -3,2 průvodce - svítivost: 0,00055 P. patří k nejjasnějším hvězdám oblohy; průvodce P. je bílý trpaslík a byl zjištěn početně (z vlnitého pohybu P. po obloze) na základě známých zákonů a potom teprve objeven (r. 1896, Lickova hvězdárna) |
|
| Proxima Centauri | (proxima - nejbližší) velmi slabá hvězda v souhvězdí Kentaura; vzdálenost: 4,24; svítivost: 0,00005; vlastní pohyb: 3,85; radiální rychlost: -16; viditelná jen dalekohledy; nejbližší hvězda k Zemi (po Slunci); P.C. tvoří spolu s Tolimanem trojhvězdu, obíhá jej ve veliké vzdálenosti - jednou však oběhne Tolimana "za něj" a nebude již nejbližší hvězdou, nebude "proxima" | |
| Pulcherrima | viz Izar; lat. nejkrásnější | |
| (binární) pulsar v souhvězdí Orla PSR 1913 + 16 |
objeven r. 1974; obíhá kolem společného těžiště s druhou, neutronovou hvězdou jednou za 8 hodin. Na tomto pulsaru byla potvrzena teorie gravitačních vln; podle Einsteinovy teorie musí takový rychle obíhající systém s malým rozměrem dráhy a velkými hmotnostmi složek vyzařovat intenzivní gravitační vlny, čímž systém ztrácí energii a to se projeví brzděním pohybu pulsaru, což následně vede ke zmenšování poloměru jeho dráhy, a tím ke zrychlování pohybu, tedy zkrácení oběžné periody pulsaru - potvrzeno r. 1978, zkrácení periody činí 0,1 ms za rok, což je měřitelná hodnota a přesně se shoduje s předpovědí vyplývající z teorie gravitačního záření | |
| α Pyx | velká horká hvězda v souhvězdí Kompasu; vzdálenost: 500 | |
| β Pyx | hvězda v souhvězdí Kompasu; vzdálenost: 200; obdoba našeho Slunce, jen vyzařuje 100x více energie | |
| Q | [ nahoru ] | |
| Quaorar | planetka za drahou Pluta | |
| R | [ nahoru ] | |
| radiant Andromedid | radiant meteorického roje v souhvězdí Andromedy | |
| radiant Arietidy | radiant meteorického roje v souhvězdí Býka; v době od 31.5. do 18.6. je maximum tohoto roje, avšak protože je Beran v tuto dobu na denní obloze, můžeme jeho meteory sledovat pouze radarem - jedná se tedy o denní meteorický roj | |
| radiant δ Aquarid | radiant meteorického roje v souhvězdí Vodnáře; nejvíce činný je od 24.6. do 6.8. s maximem 28. července | |
| radiant η Aquarid | radiant meteorického roje v souhvězdí Vodnáře; meteory tohoto roje jsou pozůstatky Halleyovy komety padají nejvíce kolem 5.5. | |
| radiant Bootidy | viz radiant Quadrantidy | |
| radiant Drakonid | radiant meteorického roje v souhvězdí Draka; též se nazývají Giacobinidy; objevují se pravidelně 9.10. a r. 1933 je zaznamenán rekord v počtu průletů 26000 meteorů | |
| radiant Geminid | radiant meteorického roje v souhvězdí Blíženců; vrchol aktivity lze pozorovat mezi 8. a 15. prosincem s maximem 13.12.; není doposud známo ze které komety tento roj vznikl | |
| radiant Giacobinidy | radiant meteorického roje v souhvězdí Draka; viz radiant Drakonid; starší název podle komety Giacobini, jejíž rozpadem radiant vznikl | |
| radiant Leonid | radiant meteorického roje v souhvězdí Lva; mezi 11. a 20.11. vyletují roje meteorů, které jsou pozůstatkem Tempelovy komety; Země se setkává vždy po 33 letech s nejbohatším proudem jejich částic, r. 1833 bylo pozorováno 46000 meteorů Leonid za hodinu | |
| radiant Lyrid | radiant meteorického roje v souhvězdí Lyry; tento roj je znám přes dva tisíce let a objevuje se každoročně mezi 20. a 22. dubnem | |
| radiant Orinoid | radiant meteorického roje v souhvězdí Orióna; vznikl rozpadáním Halleyovy komety; dráhy všech částic jsou rovnoběžné a na Zemi dopadají ve směru od hvězdy Alnitak; nejvyšší aktivita se projevuje kolem 20. října | |
| radiant Perseid | radiant meteorického roje v souhvězdí Persea | |
| radiant Quadrantidy | radiant meteorického roje v souhvězdí Honáka, z něhož 3.1. vyletují meteory zvané též Bootidy | |
| radiant Taurid | radiant meteorického roje v souhvězdí Býka | |
| radiant Ursid | radianty meteorického roje v souhvězdí Malého i Velkého medvěda | |
| Ras Algethi | dvojhvězda v souhvězdí Herkula; vzdálenost: 500; obě složky jsou obři - jasnější červená (průměr 800x větší než Slunce) mění svou jasnost nepravidelně a pomalu, ale lze tyto změny jasnosti sledovat pouhým okem | |
| Ras Alhague | hvězda (obr) v souhvězdí Hadonoše; překl.: Hlava zaříkavače hadů; povrchová teplota: 10000; vzdálenost: 60; radiální rychlost = 8km/s | |
| Regulus | hvězda v souhvězdí Lva; vzdálenost: 75; svítivost: 120; vlastní pohyb: 0,25; radiální rychlost: +3,5 průvodce - svítivost: 0,3 |
|
| Rigel | hvězda v souhvězdí Orióna; vzdálenost: 800; svítivost: 40000; vlastní pohyb: 0; radiální rychlost: +20,7 průvodce - svítivost: 100 |
|
| Rigil Kent | (překlad: "Kentaurova noha") viz Toliman | |
| Ross 128 | vzdálenost: 11; svítivost: 0,00054; vlastní pohyb: 1,36; radiální rychlost: -13 | |
| Ross 154 | vzdálenost: 9,6; svítivost: 0,00041; vlastní pohyb: 0,67; radiální rychlost: -4 | |
| Ross 248 | vzdálenost: 10,3; svítivost: 0,00011; vlastní pohyb: 1,58; radiální rychlost: -81 | |
| Rosetta | hvězdokupa v souhvězdí Jerdnorožce; viz NGC 2237/9 | |
| S | [ nahoru ] | |
| Sabik | hvězda v souhvězdí Hadonoše | |
| Sadalmelek | hvězda v souhvězdí Vodnáře | |
| Sadalsud | hvězda v souhvězdí Vodnáře | |
| Sadir | veleobr v souhvězdí Labutě; zářivost je desetitisíckrát větší než má Slunce | |
| Saiph | viz UB313 | |
| Saturn (mlhovina) | viz NGC 7009 | |
| Saturn | planeta naší Sluneční soustavy; kolem Slunce oběhne Saturn za 29,5 roku, průměr má 121 000 x 109 000 km;
kolem osy se otočí za 10h a 40m; hmotnost: 5,7×1027 kg, což je 95 hmotností Země;
vzdálenost od Slunce je 1 350 – 1 510 milionů km, to se rovná 9,0 – 10,1 AU; počet známých měsíců je 59 zajímavost: plynná planeta s nejnižší průměrnou hustotou - menší než voda, největší zploštění, největší a první známý systém prstenců; objevil je v roce 1855 G.D.Cassini a rozdělil je na několik částí, dodnes se tomu říká Cassiniho dělení |
|
| Sedna | planetka za drahou Pluta | |
| α Sex | hvězda v souhvězdí Sextantu; leží na nebeském rovníku | |
| Severní Amerika | difúzní mlhovina v souhvězdí Labutě; název odvozen od jejího tvaru | |
| Sham | hvězda v souhvězdí Šípu; veleobr; vzdálenost: 540 | |
| Shaula | hvězda v souhvězdí Štíra; vzdálenost: 300; svítivost: 1700; vlastní pohyb: 0,03; radiální rychlost: 0 | |
| Sheliak | arabsky "lyra"; zákrytová proměnná dvojhvězda v souhvězdí Lyry; obě složky této dvojhvězdy jsou větší než Slunce a tvarem se jedná o protáhlé elipsoidy; svou jasnost mění stále, nejen v době zákrytů a obě hvězdy jsou navíc obaleny společným obalem, který se rychle rozpíná | |
| Sheratan | hvězda v souhvězdí Berana | |
| Scheat | hvězda v souhvězdí Pegasa; arabsky "rameno koně"; vzdálenost: 170; červený obr o průměru 110x větším než Slunce; mění nepravidelně svou jasnost | |
| Schedir | hvězda v souhvězdí Kasiopeji | |
| Sirrah | hvězda v souhvězdí Andromedy; hvězda společná pro souhvězdí Andromedy s Pegasa, kde se označuje jako Alpheratz | |
| Sirius | hvězda v souhvězdí Velkého psa; též Sotis; jedna z nejjasnějších hvězd na obloze, což je dáno ovšem její relativní malou vzdáleností, ne zářivým výkonem, svítivost: 23; vzdálenost: 8,7 ; vlastní pohyb: 1,32; radiální rychlost: -7,6; přirozená družice S. je bílý trpaslík, svítivost = 0,002 | |
| Skat | hvězda v souhvězdí Vodnáře | |
| Slunce | hvězda; obsahuje 99,9 % hmoty sluneční soustavy; projevuje jedenáctiletou periodu aktivity; T jádra: cca 15,5 MK; T povrchu (fotosféra): cca 5700 K, hustota: 167; r: 7x105 km (109x větší než r Země); zářivý výkon: 3,9x1026 W; chemické složení: 92% H, 7,9% He, 0,1% ostatní prvky; za dosavadní existence proběhlo cca 1055 jaderných syntéz, což je asi 1 setina z úhrného množství vodíkových jader ve Slunci (1057); energii vzniklou při termonukleární reakci (proton-protonový řetězec) odnášejí fotony krátkovlnného rentgenového záření, které jsou poté ihned pohlceny a znovu vyzářeny a to tolikrát, že fotony vyzářené z povrchu Slunce mají tak nízké energie, resp. vlnové délky, že již odpovídají optickému oboru spektra - viditelné záření; energetický rozdíl fotonu je spotřebován na ohřívání pohlcující částice, čímž je zaručena neustálá vysoká teplota v jádru Slunce; než se foton vymaní z nitra Slunce uplyne cca 10 mil. let ač je jeho poloměr jen 2,3 světelných sekund, což znamená, že Slunce se v optickém oboru spektra "rozsvítilo" až po deseti mil. letech od momentu, kdy započaly termonukleárná rekace; v nastávajících 5 miliardách letech porostou rozměry a zářivý výkon velmi zvolna, hmotnost bude nepatrně klesat asi o 14% a teplota se sníží na 3000K (červený obr); v momentě, kdy Slunce vyčerpá zásoby vodíku ve svém nitru a termonukleární reakce se přenese do vodíkové slupky kolem jádra Slunce - vnější vrstvy se začnou rozpínat a ochlazovat, začne vzrůstat zářivý výkon (asi 4000x) a ze Slunce se stane nestabilní hvězda s proměnným zářivým výkonem; část vnějších plynných obalů bude odvrhováno (planetární mlhoviny); zvětší se rozměry o více než dva řády (vnější okraj Slunce se ocitne za drahou Země, ve vzdálenosti 165 mil. km, kdy vzdálenost Slunce - Země dnes činí 150 mil. km); po ustanutí termonukleárních reakcí v jádře i ve slupce pak v nitru vzniknou prvky uhlík, dusík a kyslík; vlastní gravitací se zhroutí v bílého trpaslíka s poloměrem 5000 km a teplotou milion kelvinů | |
| SMC | viz Malý Magellanův oblak | |
| Sotis | viz Sírius; starý egyptský název | |
| Spica | hvězda v souhvězdí Panny; vzdálenost: 260; svítivost: 2800; vlastní pohyb: 0,05; radiální rychlost: +1 | |
| Střelcovo rameno | svítící hvězdná oblaka v souhvězdí Střelce jsou částí právě jednoho ramene spirály naší Galaxie; je od nás vzdáleno 10000 ly | |
| T | [ nahoru ] | |
| Tarantula | mlhovina v souhvězdí Mečouna; nachází se ve Velkém Magellonově oblaku; svým tvarem připomíná pavouka sklípkana - tarantuli; je mnohem větší než Velká mlhovina v souhvězdí Orióna v naší Galaxii | |
| Theemin | hvězda v souhvězdí Eridana | |
| Thuban | hvězda v souhvězdí Draka; vzdálenost: 220; povrchová teplota: 10000 o C;
jeho průvodce má interval oběhu 51 let; nese označení α Draconis, což znamená, že původně byla tato hvězda nejjasnější z celého souhvězdí Draka, kdežto dnes je až na čtvrtém místě, tedy za několik stovek let jeho svítivost radikálně poklesla |
|
| Toliman | též Rigil Kent; dvojhvězda v souhvězdí Kentaura; jasnější, žlutá složka je velice podobná našemu Slunci; nejjasnější hvězda na obloze; vzdálenost: 4,3 | |
| Trifid | hvězda v souhvězdí Střelce; jasná hvězda z M 20 | |
| Tureis | hvězda v souhvězdí Lodní kýl | |
| tzv. Tychonova hvězda | hvězda v souhvězdí Kasiopeji; název získala podle astronoma Tycho de Brahe, který se věnoval jejímu studiu. Jedná se o supernovu, která se objevila na obloze 11.11.1572, po několik dní byla jasnější než Venuše a bylo možno ji pozorovat i přes den. Poté její jasnost klesala, ale ještě dnes se zbytky po explozi rozpínají rychlostí 4000 až 5000 km/s a jsou mohutným zdrojem rádiového a rentgenového záření. Díky obrovské "zásobě" pohybové energie bude, srážkami s mehihvězdným prachem, zářit ještě alespoň 10000 let | |
| Tyl | hvězda v souhvězdí Draka | |
| U | [ nahoru ] | |
| UB313 | o 700 km větší průměr než Pluto; vzdálenost = 14,5 mld. km od Slunce; označována též jako Xena, Santa a Gabriella; nachází se v Kuiperově pásu, má vlastní měsíc; objevil ji tým profesora Michaela Browna (Caltech) | |
| Unuk | původně též nazývána Unuk El Haia = krk hada; hvězda v souhvězdí Hada; oranžový obr; vzdálenost: 80 | |
| Uran | oběhne Slunce za 84 roků a jeho průměr je 51,1 x 49,9 tisíc km; otočka kolem osy trvá 17h a 15m; hmotnost Uranu je
8,7×1025 kg, což je asi 14,5 hmotností Země; planeta je vzdálená od Slunce 2 740 – 3 000
milionů km, to je 18,3 – 20,1 AU; počet známých měsíců je 27 zajímavost: rotační osa leží téměř v rovině ekliptiky (zdánlivá dráha Slunce), na velké části jeho povrchu Slunce nezapadá ani nevyhází po mnoho let, má velmi slabé prstence |
|
| V | [ nahoru ] | |
| Vega | cirkumpolární hvězda v souhvězdí Lyry; vzdálenost: 26; svítivost: 55; vlastní pohyb: 0,34; radiální rychlost: -13,9; má jasně modrou barvu; Kdysi byla díky precesi zemské osy Vega Polárkou (před 14000 lety) | |
| Velká mlhovina | viz M 42 a M 43; soustava dvou plynných mlhovin v souhvězdí Orióna | |
| Velká spirální galaxie | viz M 31 | |
| Velký Magellanův oblak | příslušník místní skupiny galaxií, do které patří i naše Mléčná dráha; tato nepravidelná galaxie se nachází na jižní obloze; vzdálenost: 170000 ly; obejeven a popsán r. 1519 účastníky Magellanovy výpravy (současně s Malým M.o. v Tukanu) podle velitele výpravy Ferdinanda Magellana; obsahuje cca 10 mld. hvězd, průměr : 20000 ly; intenzivní zdroj rtg záření; tvoří s naší Galaxií a s Malým Magellanovým oblakem trojitý systém, vázaný gravitační silou; v oblaku se nachází velké množství mezihvězdné tmavé hmoty a rozsáhlé zářící mlhoviny (Tarantula) | |
| Velox Barnardi | viz Barnardova hvězda | |
| Venuše | oběžná doba kolem Slunce: 224,7 dne; průměr: 12 104 km a rotační perioda kolem osy je 243 dní; hmotnost Venuše
činí 4,57×1024 kg, to se rovná 0,82 hmotnosti Země; od Slunce je vzdálaná 107 – 109
milionů km, to je 0,718 – 0,728 AU; Venuše je druhou (Merkur) planetou naší soustavy, která nemá měsíc zajímavost: otáčí se pomaleji, než obíhá kolem Slunce, vždy zahalená do mraků, tlak na povrchu je více jak 100× větší než na Zemi, panuje tam i vysoká teplota, okolo 4500C |
|
| Vindemiatrix | hvězda v souhvězdí Panny | |
| Vírová galaxie | viz M 51 | |
| W | [ nahoru ] | |
| Wezen | hvězda v souhvězdí Velkého psa | |
| Wolf 359 | vzdálenost: 7,7; svítivost: 0,00003; vlastní pohyb: 4,84; radiální rychlost: +13 | |
| X | [ nahoru ] | |
| Xena | viz UB313 | |
| Y | [ nahoru ] | |
| Yed Posterior | hvězda v souhvězdí Hadonoše | |
| Yed Prior | hvězda v souhvězdí Hadonoše | |
| Z | [ nahoru ] | |
| Země | planeta naší Sluneční soustavy; rotace Země byla poprvé pojmenována
Kopernikem - zjistil, že se Země otáčí kolem vlastní osy; původní rotace Země byla
asi 8 hodin, která se díky slapovým silám, resp. třením vody o oceánské dno brzdila
(přibl. před 680 mil. lety činila rotace cca 22 hodin, tedy rok měl 399 dní -
tento fakt byl prokázán i díky geologii: na vroubkování usazenin z Austrálie starých
680 mil. let bylo doloženo, že tehdy trval rok cca 399 dní, tzn. že jeden den trval 22 hodin;
vroubkování usazenin totiž souvisí s denním a nezávisle i s ročním rytmem);
zemská rotace se brzdí v průměru o 1,7 ms za sto let; Do výšky tisíc kilometrů nad zemský povrch sahá atmosféra, která se dále dělí na:
|
|
| Zozca | hvězda v souhvězdí Lva | |
| Zuben el Akrab | hvězda v souhvězdí Váhy | |
| Zuben el Genubi | hvězda v souhvězdí Váhy | |
| Zuben el Schemali | hvězda v souhvězdí Váhy | |
| [ nahoru ] | ||
