| DATACE | UDÁLOST | AUTOR (ev. lokalita) |
| cca 150000 př.n.l. | schopnost rozdělat oheň | homo sapiens |
| cca 35000 př.n.l. | tzv. lunární kalendář - vyřezávané kosti, kde každý zářez vyjadřoval jeden východ Měsíce (domněnka) | homo sapiens sapiens |
| cca 30000 př.n.l. | (?) první doklad číselného záznamu - věstonická vrubovka | homo sapiens sapiens |
| cca 8000 př.n.l. | na konci 20. stol. byly objeveny malé, pečlivě vytvarované hliněné předměty zhruba centimetrové velikosti (koule, disky, kužely, šestihrany, válce, trojúhelníky, obdélníky, ovály ad.), které pravděpodobně sloužily k zaznamenání stavu zásob zemědělských plodin, k sestavení plánu nebo k uzavření obchodu | Střední východ |
| cca 5000 př.n.l. | empirické znalosti z chemické technologie | homo sapiens sapiens |
| cca 4500 př.n.l. | první poznatky z geometrie, geometrická terminologie - při velkých povodních v okolí vodních ploch (Eufrat, Tigris, Nil) se rozvíjí výstavba zavodňovacích systémů, což požaduje použití prvních zeměměřických pomůcek a tedy i vlastní geometrie | Egypt |
| cca 4000 př.n.l. | první náznaky obrázkového slovního písma (hieroglyfy) a číselných symbolů | Egypt |
| cca 3000 př.n.l. | (sumerské piktogramy) zachované historické dokumenty o vědecké znalosti té doby | sumerská psaná kultura |
| číselná symbolika; první účetní záznamy, které sloužily v hospodářství jako jakási mnemotechnická pomůcka - místo "účetních knih" se používaly hliněné schránky, do kterých byly vkládány žetony různých tvarů, kterýžto představoval určitý druh obchodovaného zboží | Uruku (dnešní stř. Irák), starominojská epocha Kréty | |
| desítkově-šedesátková nepoziční číselná soustava (pro každý desítkový a šedesátkový řád existoval zvláštní znak) | sumerské klínopisné ekonomické texty | |
| desítková soustava nepoziční (symboly jednotlivých desítkových mocnin a jejich opakované používání) | Egypt - král Narmer a 1.-2. dynastie | |
| 2800 př.n.l. | vypracovány postupy zpracování slitin kovů (bronz), vypalování cihel, výroba kvašených nápojů | Mezopotámie |
| známo železo | Egypt | |
| 2700-2400 př.n.l. | budování pyramid, což obnášelo znalosti z astronomie a geometrie (vytyčení pravých úhlů, spočítaná výška a od ní závislý sklon bočních stěn) | Egypt |
| cca 2300 př.n.l. | mapy, resp. schemata (např. říše Sargona, Nippuru) mající již správná měřítka | Mezopotámie |
| cca 2200 př.nl. | "klasická" slitina bronzu (měď : cín = 9 : 1) | Egypt |
| >2000 př.n.l. | šedesátková poziční číselná soustava - hodnota číselného znaku se měnila podle jeho pozice v záznamu číselné hodnoty | Mezopotámie |
| první matematické tabulky (reciproké hodnoty, násobků, druhých a třetích mocnin a odmocnin - výpočet se prováděl aproximativním určováním hodnot pomocí metody chybného předpokladu - regula falsi - tak byla určena hodnota √2 ≈ 1,414213; π ≈ 3,125) | Mezopotámie | |
| cca 2000 př.n.l. | užívání jednoduchých početních systémů; provádění nejrůznějších geometrických pozorování (trojúhelníky, jehlany aj.) ¨ zcela jistě byla známa komutativnost sčítání a násobení |
Egypt, Babylon |
| <2000 př.n.l. | substituční metoda při řešení kvadratických, kubických a soustav rovnic se dvěmi neznámými | Mezopotámie |
| počátek geometrické algebry, geometrické vyjádření algebraických identit - vzniká z nedostatku algebraické terminologie a symboliky (užívání termínu koska či čtverec pro výrazy třetí resp. druhé mocniny) | Mezopotámie | |
| desítková nepoziční soustava (vytlačila desítkově-šedesátkovou nepoziční soustavu) | Mezopotámie | |
| již v této (starobabylonské) době byly známy tzv. pytagorejské trojice čísel (kde a, b, c jsou přirozená čísla a vyhovují vztahu a2 + b2 = c2) | Mezopotámie | |
| podle některých pramenů byl znám megnetismus | Čína | |
| 1850 př.n.l. | Moskovského papyrus - matematické poznatky té doby (např. návod na výpočet objemu komolého jehlanu); viz 1788-1580 př.n.l. | Egypt |
| 1850-1800 př.n.l. | Rhindovhův papyrus - matematické poznatky té doby; viz 1788-1580 př.n.l., je v něm uvedeno jméno prvního matematika - písař Ahmos | Egypt |
| 1788-1580 př.n.l. | zachované texty čerpající z Moskovského a Rhindovhova papyrusu - základní matematické operace (+ - x /), v oblasti přirozených čísel a kmenových zlomků, a třetí mocniny, druhé odmocniny přirozených čísel, rozklad obecných zlomků na kmenové, sčítání jednoduché aritmetické a geometrické posloupnosti, lineární rovnice s jednou neznámou (tzv. počet "h"), řešení kvadratických rovnic pomocí metody regula falsi, geometrická terminologie odvozená z tvaru zaplavovaných oblastí, plochy troj a čtyřúhelníků, kruhu (π ≈ 3,1605), objemy kvádru, válce i komolé pyramidy, počítali sklon pyramid (s´kd - tato metoda odpovídá naší trigonometrické fci cotg sklonu pyramidy; sklon udržovali pomocí olovnice a pravého úhlu, který vytyčovali trojúhelníkem o stranách 3,4,5) | Egypt |
| 14. stol. př.n.l. | hláskové písmo využívající soustavu klínových znaků | Ugarit (dnešní Sýrie) |
| 1300-1200 př.n.l. | stavební a situační plány hrobky Ramsese (1200) a núbijských zlatých dolů (1300) - svědčí o dobrém chápání planimetrie a prostorových vztahů a také o počátcích technických náčrtů | Egypt |
| cca 1300 př.n.l. | na věšteckých kostkách zachovány symboly čísel | Čína |
| cca 1200 př.n.l. | fénické lineární hláskové písmo bez záznamu samohlásek | Féničané |
| 12. stol. př.n.l. | prokázána existence papíru - získával se z odpadu při výrobě hedvábí | Čína |
| 11. stol. př.n.l. | znalost pytagorejského trojúhelníku se stranami 3, 4, 5 | Čína |
| 9. stol. př.n.l. | hláskové písmo, odvozené z modifikované fénické abecedy (viz 1200 př.n.l.); začali se používat číselné symboly odvozené od začátečních písmen příslušných číslovek desetinásobků pětky a jedničky (herodiánské číslice); udržely se až do 1. stol. př.n.l. (viz též 4. stol. př.n.l.) | Řecko |
| cca 700 př.n.l. | proražení více než 500 m dlouhých tunelů ve skalách - svědčí to o výborných geometrických a zeměměřičských znalostech | Niniva, Jeruzalém |
| 7 stol. př.n.l. | knihovna asyrského krále Aššurbanipala obsahovala velké množství přepisů starších textů až z doby okolo r. 1900 př.n.l. - např. ve fragmentech jsou receptury na výrobu barev či na výrobu tavených emailových nátěrů cihel (ačkoli se emaily vyráběli už od poloviny 2. tisíciletí př.n.l. záznamy receptur poukazuje na systematizování empirických poznatků) | Mezopotámie |
| snaha dělit úsečku délky a v tzv. "zlatém řezu" (samotný termín pochází až od L. da Vinciho a jedná se v tomto případě o poměr a:x =x:(a-x)) nebo i vypočítat další "střední hodnoty" či průměry (dodnes zachován průměr aritmetický a geometrický) | Řecko | |
| plankonvexní broušená čočka - jisté jednoduché empirické optické poznatky | Niniva, Jeruzalém | |
| cca 600 př.n.l. | změřena výška pyramid na základě podobnosti trojúhelníků a změřené délky stínu zkoumání výroků, např: kruh je rozdělen na polovinu kterýmkoliv ze svých průměrů nebo strany podobných trojúhelníků jsou navzájem ve stejném poměru |
Thalés z Milétu |
| (?) cca 6. stol. př.n.l. | sútrová literatura (Šalvasútra - Pravidla provazu) - objasnění způsoby konstrukce oltářů a související výpočty: znalost Pythagorovy věty a její geometrický důkaz, znalost některých iracionálních čísel, např. √2 udávají hodnotu 1,4142156 | Indie |
| rozšíření přirozených čísel zavedením zlomků (700 - 500 let př.n.l.) | Řecko | |
| 6. - 3. stol. př.n.l. | tabulka hodnot an pro n = 1, ... 10 | Mezopotámie |
| 6. stol. př.n.l. | ionská přírodní filosofie milétské školy se pokoušela vysvětlit přírodní jevy, čerpala ze znalostí egyptské matematiky a zeměměřičství (Thales, Anaximandros, Anaximenes, Anaxagoras aj.) | Řecko |
| Thaletova věta o pravém úhlu jako obvodovém úhlu nad průměrem kružnice | Thalés z Milétu | |
| v lékařském spise Sušruta je obsaženo 760 bylinných léčiv a mezi nimi i sladidlo vhodné pro cukrovkáře - v Evropě se tato diagnóza zjistila až o 2100 let později (!), v 17. stol. | Indie | |
| taoismus učil, že dvě základní odpuzující se síly jing a jang jsou obsaženy v každé existenci, tedy také v pěti základních elementech, vytvářející svět - jakýsi předstupeň naivního atomizmu | Čína | |
| dálkoměr - sestrojen na základě znalostí podobnosti trojúhelníků a věty, že trojúhelník je určený stranou a dvěmi přilehlými úhly - bylo s ním možno měřit vzdálenost lodě od břehu | Thalés z Milétu | |
| pokus vysvětlit proces smyslového vnímání - teorie zvláštního fluida vyzařovaného očima, které při dotyku s předměty sprostředkuje jejich představu | Řecko - pythagorejci | |
| znalost jevu elektrické přitažlivosti jantaru třeného látkou vůči lehkým předmětům; také základní znalost magnetismu | Thalés z Milétu | |
| podle matematického Traktátu (ze 2. stol. př.n.l.) byla již v této době podána všeobecná formulace Pytagorovy věty | Čína (Čchen-C´) | |
| 530 př.n.l. | založen pytagorejský spolek - autoritativní filosofická škola (předmětem jejího studia byla 'aritmetiké' - nauka o číslech, 'mousiké' - hudba, 'geomatria' - geometrie a 'astronomia' - astronomie) i politické sdružení; v kosmologii se odvrátili od geocentrického modelu a za střed vesmíru považovali centrální oheň, okolo kterého obíhají všechny planety vč. ¨ Slunce i Měsíce (Filolaos); pravděpodobně dospěli k poznání, že Země je kulatá (tento fakt však výslovně uvádí až Platón ve 5. stol. př.n.l.); pytagorejská škola podala důkaz platnosti všeobecné formulace pytagorovy věty (proto je také připisována Pytagorovi) | Pythagoras ze Samu |
| cca 510 př.n.l. | číselné symboly v písmě kháróšthí, které je adaptací aramejského písma, podobné fénickému systému číselného zápisu - opírali se o speciální znaky pro 1,4,10,20 a 100 a jejich skládání; písmo kháróšthí se udrželo do 3. stol. př.n.l. | Indie |
| cca 500 př.n.l. | svou činnost rozvíjí v jihoitalském městě Elea řecká filosofická eleátská škola - eleáti; její učení přispělo k rozvoji racionální stránky myšlení a ovlivnilo tak atomisty i např. Platóna | Xenofantos z Kolofónu (a ideový tvůrce Parmenides) |
| (?) 500 př.n.l. | "teorie pohybu" - jakékoliv dění je nepřetržitý pohyb a podléhá jedinému zákonu - střídání protikladů, které se prosazuje vzájemným bojem | Herakleitos z Efezu |
| 5. stol. př.n.l. | tzv. přírodní filosofie - základem existence jsou nekonečně dělitelné a specifickými kvalitami nadané částečky . spermata či semena; tuto myšlenku využil Eudoxos i Demokritos | Anaxagoras |
| první myšlenky atomizmu (později vypracován Demokritem) - syntéza eleátské a herakleitovské filosofie - neměnné bytí eleátů redukoval na množství neměnných částeček (atomů), ze kterých pohybem spojil procesy stálých přeměn z herakleitovské filosofie | Leukippos z Milétu | |
| zásada, že každou poučku je třeba dokázat - vytvoření předpokladů pro zásady exaktního myšlení | sofisté (Řecko) | |
| formulace paradoxů (aporie) ukazující na vztahy mezi potencionálním a aktuálním nekonečnem, které byly tehdejšími matematickými protředky neřešitelné; z dochovaných aporií je nejznámější "Achiles a želva"; k řešení matematické stránky problému přispěla exhaustivní metoda od Eudoxa, antická forma teorie limit (viz 4. stol. př.n.l.); aporie se pokládají za první formu myšlenkového experimentu a nesporně přispěla k posílení významu teoretického myšlení | Zenon z Eley | |
| "objev" existence iracionálních čísel | Hippasus | |
| rozvoj logického myšlení - analýza pojmu "definice" | Sókratés | |
| formulace klasických problémů antické matematiky: trisekce úhlu, kvadratura kruhu, zdvojení kostky aj.; jejich řešení přispělo k objevu nových matematických objektů a především k využití kinematických metod v matematice | Řecko | |
| tzv. Hippiův kvadratix - prostředek pro kinematické řešení trisekce úhlu - první nealgebraická křivka | Hippias z Elidy | |
| kolem 450 př.n.l. | anticipace idee evoluce: organismy na Zemi vznikaly spojováním jednotlivých částí a neúčelné či nedokonalé zahynuly a uvolnily místo účelnějším či dokonalejším | Empedoklés |
| formulace učení o čtyřech základních elementech, které jsou věčné, samostatné a vzájemně neodvoditelné; zemské jádro je ohnivé tekuté, protože udržuje teplotu sopek a teplých pramenů a zapříčiňuje vznik pohoří | ||
| před 450 př.n.l. | založena megarská filosofická škola, která vytváří syntézu z eleátské a sokratovy filosofie; formulovala mnoho logických paradoxů (sofismy), z nich nejznámější je "lhář" | Euklides z Megary |
| tzv. Hippokratovy měsíčky - existence určitých plošných útvarů ohraničených oblouky kružnic, ke kterým je možno najít pravoúhelníky stejné plochy - podnícení dalšího výzkumu v oblasti kvadratury kruhu (všeobecné řešení nalezeno až ve 20. stol., Čebotrev N.G.) | Hippokrates z Chiu | |
| tzv. Corpus Hippocraticum - soubor 58 spisů; vytvořen cech, k jehož etickým závazkům se hlásili složením tzv. Hippokratovy přísahy | Hippokrates z Kósu | |
| svou činnost rozvíjí v jihoitalském městě Elea řecká filosofická eleátská škola - eleáti; její učení přispělo k rozvoji racionální stránky myšlení a ovlivnilo tak atomisty i např. Platóna | Xenofantes z Kolofónu | |
| 4. stol. př.n.l. | tzv. dialog Timaios - svět byl chápán jako organický celek stvořený božským demiurgem, který mu dal světovou duši ovládanou rozumem - ten se pak
zjeví v matematickém řádu pohybu nebeských těles od starověku lidé věřili, že svět se skládá ze čtyř základních prvků: země, vzduch, voda a oheň; právě v knize Timaios uvažoval Platón, že tyto čtyři prvky jsou shluky nepatrných pevných tělísek, která musí mít dokonalé geometrické tvary: oheň odpovídá čtyřstěnu, Země krychli, voda dvacetistěnu, vzduch osmistěnu a dvanáctistěn odpovídá celému vesmíru |
Platón |
| vytvořeny všeobecné zásady deduktivní logiky jako např. "princip sporu"; vytvořena nauka o kategorickém a modálním sylogismu | Aristoteles | |
| vytlačení herodiánských číslic iónským nepozičním sytémem zápisu číslic pomocí symbolů řecké abecedy (α - ε = 1 - 9; ι - σ = 10 - 90; σ - χ = 100 - 900; | Řecko | |
| salamínská tabulka (řec. abakus, čín. sua-pchan, jap. sarob-jan apod.) - nejstarší dochovaný exemplář starověkého počítadla, které bylo hlavním počtářským nástrojem až do zač. renesance; počítalo se posouváním kamínků (calculi) v drážkách pro jednotlivé desítkové řády; tento způsob byl vytlačen ve 14. stol. rozšířením algoritmů arabsko-indické aritmetiky | Řecko | |
| teorie proporcí veličin - zahrnovala jak poměry celých čísel tak i poměry geometrických úseček a tvoří tak antickou formu teorie reálných čísel - překonání krize pytagorejské matematiky, vyvolané objevem neracionálních číselných hodnot | Eudoxos z Knidu | |
| tzv. exhaustivní metoda (název pochází od Georgia St. Vincentia ze 17. stol.) - umožnila matematickými prostředky překonat Zenonovy aporie (viz 5. stol. př.n.l.) a vytvořit antickou formu teorie limit - rozvoj infinitezimálních úvah (Archimedes) | Eudoxos z Knidu | |
| znalost optických vlastností čoček (možnost s její pomocí rozdělat oheň) | Aristofanes | |
| cca 400 př.n.l. | atomizmus | Demokritos |
| spojením matematiky a mechaniky byla definována teorie páky, váh, kladky a klínu | Archytas z Tarenta | |
| cca 387 př.n.l. | založena v Aténách "Akademie" - filosofická škola navazující na tradice pytagorejského spolku; existovala v různých formách až do r. 529 | Platón |
| cca 380 př.n.l. | rozvoj infinitezimálních metod v matematice | Eudoxos z Knidu |
| (?) 350 př.n.l. | přírodovědecké spisy, snažící se založit fyziku experimentů a pozorování; objevují se zde náznaky pojmu kinetické energie, šíření zvuku a světla, experimentální určení hmotnosti vzduchu, vysvětlení ozvěny aj. | Aristoteles ze Stageiry |
| 3 stol. př.n.l. | vytlačení písma kháróšthí z konce 6. stol. př.n.l. písmem brahmí - pro každou číselnou hodnotu 1 - 9 existuje zvláštní symbol, což je nevyhnutelné na vytvoření desítkové poziční soustavy, kterou prostřednictvím Arabů od 13. stol. n.l. přebrala i Evropa | Indie |
| 335 př.n.l. | založen Lykeion: filosoficko-přírodovědecká peripatetická škola, která rozvíjela především přírodovědecké studium (botanika, zoologie, fyziologie aj.) | Aristoteles ze Stageiry |
| 306 př.n.l. | založena filosofická škola Képos (Zahrada) - vycházela z Demokritova atomizmu, pouze ale oslabuje jeho přísný determinismus zavedením náhodnosti odchylky (klimé) v pohybu atomů, kterou způsobují vnitřní a ne vnější příčiny; usiloval o přirozené vysvětlení některých fyzikálních jevů jako např. blesku či zatmění Slunce aj. | Epikuros ze Samu |
| kolem 300 př.n.l. | dílo Stoicheia (Základy) uspořádalo do 13 knih významné oblasti tehdejší matematiky; byl zde zaveden systém axiómů a postulátů, které stanovili přípustnost konstruktivních postupů v elementární geometrii (euklidovské konstrukce = konstrukce kružítkem a pravítkem); systematické studium přirozených čísel | Euklides |
| spis Peri lithón (O nerostech) byly položeny základy mineraologie | Theofrastos z Eresu | |
| 3. stol. př.n.l. | zaveden znak pro NULU; znak ve tvaru dvou šikmých klínů, který reprezentoval prázdné místo odpovídající volnému sloupci v abaku (později, ve 2. - 1. stol. př.n.l. také v Egyptě) | Babylón |
| založena v Alexandrii knihovna Museion (podle vzoru Aristotelova Lykeia), která ke konci obsahovala až 700 tisíc svazků; budova též byla vybavena astronomickou observatoří, zoologickou i botnickou zahradou, pitevnou a dalšími experimentálními zařízeními; poslední zbytky Museionu zničili r. 391 n.l. protipohanské pogromy křesťanů | Řecko (Ptolemaios I.) | |
| založena jedna z nejvlivnějších filosofických škol helenismu - stoická; základem poznání jim byly smyslové vjemy, ze kterých na základě zkušeností vznikají pojmy | Zenón z Kitie | |
| antická forma výrokové logiky (zásluhou stoické školy) | Chrýsipos ze Sol | |
| tzv. Eratosthenovo síto - metoda zjišťování prvočísel | Eratosthenes | |
| (Eudoxovy) antické infinitezimální metody aplikovány na konkrétní výpočty: kvadratura paraboly, výpočet délky Archimédovy spirály, odhad čísla π | Archimédes ze Syrakus | |
| spis Psammit (O počítání písku) přinesl algoritmus konstrukce stále větších přirozených čísel | ||
| poznatky ze statiky - Archimédův zákon, teorie páky, nakloněná rovina - a mechaniky; základní zákon hydrostatiky (tzv. Archimédův zákon); zavedeny termíny těžisko, statický moment, hmotnost (resp. tíže), rovnováha na páce | ||
| v Alexandrii založena škola mechaniky, která se zaobírala především pneumatikou (problematika stlačeného vzduchu) a vynálezy založené na této oblasti (hydraulické varhany, vodní hodiny, pneumatické zbraně, pumpa, jednoduchá hasičská stříkačka, tzv. Ktésibiova pumpa) | Ktésibios | |
| teorie plochých a sférických zrcadel; základy teorie vidění a katoptrika; znám zákon lomu světla pro rovinné rozhraní | Alexandrie / Řecko | |
| výroba porcelánu z jemných kaolínů; v 7. stol. n.l. byly vytvořeny dokonalejší vypalovací pece a začala masová výroba a export do Evropy (zde byla tato technologie zvládnutá až v 18. stol.) | Čína | |
| první algebraická symbolika (vs. geometrická algebra 2000 př.n.l.) Diofantos použil v rovnici speciální znaky pro označení mocnin a neznámých a také symbolicky vyjadřoval odčítání a rovnost |
Diofantos z Alexandrie | |
| přelom 2. a 1. stol. př.n.l. | zaveden znak pro nulu (též viz 3. stol. př.n.l., Babylón) | Egypt |
| 0 - 500 | [ nahoru ] | |
| 124 | první zmínky o střelce | Čína |
| 2. stol. | spis Optika - neomezuje se jen na geometrickou optiku, ale přinel i výklad fyzikálních procesů související s viděním; skoumá dále lom světla na různých rozhraních (voda, vzduch, sklo) a jsou zde definovány velmi přesné výsledky (vlastní zákon je formulován až v 17. stol. | Ptolemaios |
| 1.pol. 3. stol. př.n.l. | sblížení peripatetického učení (viz 335 př.n.l.) s atomismem (viz cca 400 př.n.l.); v tomto učení se věnovalo rozsáhlému přírodovědeckému výzkumu - proto "fysikos"; síla, která dává hmotě tvar byla připisována samotné matérii | Stratón z Lampsaku |
| spis Mechanika, který kromě přesného popisu některých vojenských strojů obsahoval také teorii páky a teroii automatů; kromě množství mechanických hraček obsahuje i popis tzv. kardanova závěsu, úvahy o tepelné dilataci vzduchu, termoskopu aj. (tyto mechanismy zdokonalil Herón - viz 1. stol.n.l. | Filón Byzantský | |
| 4. stol. | alexandrijští autoři používají termín chymeia (byl však znám již dříve); vyčlenění alchymie díky svému úsilí transmutovat obyčejné kovy na zlato a stříbro; zachována jen 24. kniha z celkového počtu 28 knih věnovaných alchymii, tzv. Chémeutika | Zosimos z Panapoly |
| popsán způsob získávání rtuti zhříváním rumělky a kondenzací rtuťových par | Ko-Chung | |
| tzv. Samudraguptův sloup - vytvořen z kusu téměř stoprocentního (99,72%) železa o délce 7,3 metru a následně byl vykován | Indie | |
| trigonometrie tětiv - vypracováno v Řecku a po rozbití alexandrijského vědeckého střediska byly tyto práce přeneseny do Indie | Indie | |
| 5. stol. | pokus o dokázání Euklidovského postulátu o rovnoběžkách, čímž bylo "rozpoutáno" mnoholeté zkoumání tohoto problému, definitivně vyřešené až v r. 1826 vznikem neeuklidovské geometrie | Proklos |
| počátek překladů řeckých matematických, astronomických a lékařských spisů do syrského jazyka, čímž začínají pronikat do arabské části (odsud se později velká většina dostala do Evropy) | Řecko / Arabský poloostrov | |
| aproximace čísla π : 3,1415926 < π < 3,1415927; zároveň udána přibližná hodnota π zlomkem 355/113 | Cu Čhung č´ | |
| 5.-6. stol. | k počítání druhých a třetích mocnin se používal překlad řeckého slova "basis", v ar. "džazr", což znamená základ nebo kořen; až ve 12. stol. přešel tento název do latiny jako "radix", odkud se posléze dostal do slovanské terminologie jako pojem "kořen" či "radikál" | Árjabhata |
| v trigonometrii byla nahrazena tětiva (sankrst džíva) poloviční tětivou; termín "džíva" převzali poté v 8. stol. arabští matemaitci, jen jeho výslovnost změnili na "džajb", což nemá skoro žádný původní význam a znamená proláklina či záhyb; tento termín "džajb" se doslova přeložil do latiny termínem "sinus"; v původním indickém spise se používal také termín "kotidžíva". címž vznikl pojem "cosinus" | Varáhamihira | |
| výrobny ohňostrojů - malé rakety založených na střelném prachu | Čína | |
| 500 - 1000 | [ nahoru ] | |
| 6. stol. | rozprava o pravidelných mnohostěnech (připisována občas Damaskiovi), která se často přidávala k Euklidovým Základům ("Stoicheia") jako 15. kniha | Isidor z Milétu |
| 550 | technologie úpravy kovů cementováním | Indie |
| kolem 600 | pro výpočty speciálních kalendářních a astronomických údajů použita metoda interpolace hodnot | Liou Čou |
| 7. stol. | systematické používání záporných čísel (ne v soustavách lineárních rovnic) | Brahmagupta |
| kolem 628 | spis Brahma-sphuta-siddhanta (Pravé Brahmovo učení) - 20 kapitol astronomických, aritmetických i geometrických pojednání | Brahmagupta |
| 678 | začal se používat tzv. "řecký oheň" (při obléhání a námořních bitvách) - směs lehce zápalných olejů, smůly, síry, asfaltu a hašeného vápna | Cařihrad |
| 682 | střelný prach - popis intenzívně hořící směsi síry, ledku a dřevěného prachu; od 9. stol. se začal používat ve vojenství; z Orientu přešla znalost výroby střelného prachu do Byzance a ve 13. stol. do ostatní Evropy | Sun S´-miao |
| 683-686 | doloženy nápisy, které mezi číslicemi obsahují nulu ve tvaru tečky nebo malého kroužku | Kambodža / Indonésie |
| 8. stol. | vznikaly různé druhy knihtisku; na Blízký východ proniká znalost papíru | Čína |
| 9. stol. | zdokonalení destilačních pochodů; počátek výroby alkoholu | Arabský poloostrov |
| 1. pol. 9. stol. | hlavní pravidla řešení rovnic dalo název algebra celé této disciplíně; touto dobou se počíná
indický poziční systém a číselná symbolika s nulou šířit v arabském světě a později i do matematiky evropské;
řešeny kvadratické rovnice i se záporným členem (srovnej: Evropa v 17.stol. odmítá záporná čísla jako řešení rovnice) |
al-Chvárizmí |
| 850 | úvahy o dvojznačnosti druhé odmocniny z kladného čísla | Mahávíra |
| 876 | doložen nápis, který obsahuje symbol pro nulu; symbol se do Indie přenesl pravděpodobně z Číny (viz 683-686); indický termín pro nulu je "šúnja" (prázdný) a při překladu do arabštiny se překládal slovem "sifr" - etymologický kořen našeho slova "cifra" | Indie |
| 9.-10. stol. | spisy s alchymistickými úvahami o užití mnohých chemických sloučenin a operací - způsoby jak získat a čistit různé kovy, destilace rostliných tuků, sublimace, destilace rtuti, aplikace louhu a mýdla, žíhání v speciálních pecích aj. | Džabir Ibn Hajján |
| 10. stol. | hydrostatické váhy na stanovení měrné hustoty; určení hustoty osmnácti kovů a drahokamů s velkou přesností | al-Rází |
| traktát o jevech v atmosféře | an-Nairizí | |
| geometrická rozprava obsahující počítání s figurálními číslicemi | Gerbert | |
| přelom 10. a 11. stol. | tzv. "kuželový instrument" - pomocí něj došlo ke stanovení hustoty různých kovů; známa závislost mezi měřením hustoty a kvaliitou používané vody | al-Bírúní |
| kolem 1000 | "Kniha základů aritmetiky" - číselné symboly a operace s nimi, výpočet třetí odmocniny, je zde uvedena specifická šedesátková soustava, jejíž hodnoty od 1 do 59 jsou tvořeny symboly abecedy a operace se pak uskutečňují podobně jako v indo-arabské desítkové soustavě | Kušajr Ibn Labbán |
| 1000 - 1500 | [ nahoru ] | |
| 11. stol. | známy metody výpočtu součtu n členů aritmetické posloupnosti a n členů posloupnosti druhých mocnin přirozených čísel | Čína |
| velké pokroky v optice - myšlenka o působení slunečního světla na lidské oko (experimentální vyvrácení fluidové teorie vidění ze 2. stol. od Galéna); pokusy s kamerou obskurou a se zrcadly různého zakřivení; formulace a řešení tzv. Alhazenové úlohy - nalezení tzv. lesklých bodů na sférickém zrcadle; znalost optických vlastností částí sférických čoček a zákon lomu paprsků na rozhrní různých prostředí; v arabské mtematice se poprvé objevuje rovnice 4. stupně | Ibn al-Hajsam | |
| po 1050 | pokusy o důkaz Euklidova postulátu o rovnoběžkách a jsou vysloveny tři hypotézy (ostrého, tupého a pravého úhlu) o úhlech ve čtyřúhelníku - dnes nazýván jako "Saccheriho čtyřúhelník"; tyto úvahy vedly později, v 19. stol., ke vzniku neeuklidovské geometrie | Omar Chajjám |
| rozšíření pojmu čísla také na kladné iracionální čísla - definitivní proražení omezení vytvořené pytagorejskou koncepcí čísla | ||
| byzantská rozprava o geometrii a aritmetice - tvrzení, že pro výpočet plochy kruhu je úvaha o aritmetickém průměru mezi čtvercem kruhu opsaném a vepsaném, z čehož tedy vyplynulo přibližně π ≈ √8 ≈ 2,828 | ||
| 12. stol. | prosazování (oproti Aristotelovi) pěti základních živlů - oheň, voda, vzduch, země a navíc éter - korpuskulárně-teoretické chápání hmoty | Guillaume de Couches |
| pronikání arabských překladů do Evropy - přeloženo kolem 20 děl, převážně astronomického a filosofického obsahu do kastilštiny a poté do latiny (vč. traktátu al-Chvárizmího dotýkajících se Aristotela) | Španělsko | |
| definice nekonečna: "zlomek, jehož jmenovatel je nula, se nazývá nekonečná hodnota" výrok, že neexistuje druhá odmocnina záporného čísla, protože záporné číslo není druhou mocninou |
Bháskara | |
| 1119 | dokument o vlastnostech magnetické střelky a její použití jako prostředku k orientaci; její konstrukce se však připisuje mimočínským, snad arbským mořeplavcům; v literatuře 19. stol. se tento vynález připisuje Číně (viz též 124) a datuje se až do 27. stol. př.n.l.; ve 12. stol. znali Číňané též magnetickou deklinaci | Čína |
| 1120-1122 | traktát "Kniha o vahách moudrosti" obsahuje tabulky měrných hmotností cca 50 druhů pevných látek a kapalin, popis váh a pokusy jak zjistit hmotnost, pozorování kapilarity, použití aerometru k měření hustoty kapalin, úvahy o nadlehčování těles ve vzduchu a o změnách tíže se změnou vzdálenosti od středu Země | al-Hazíní |
| 1126 | do latiny přeloženy astronomické tabulky spolu se základy trigonometrie od al-Chvárizmího | Adelhard |
| po 1195 | popsána technika zmagnetizování střelky (ve 13. stol. přidána ke kompasu větrná růžice) | Alexander Neckam |
| kolem 1200 | známa výroba některých kyselin - kyselina sírová (spiritus vitrioli), zahříváním modré skalice a kamenců nebo zahříváním síry s ledkem - a kyselina solná (spiritus salis), zahříváním mořské soli a kyseliny sírové - kyselina dusičná, zahříváním ledku, zelené skalice a kamenců; také bylo známo působení lučavky královské na zlato | alchymisté |
| 13. stol. | popularizování fyziky díky diskuzím o Aristotelovo pojetí fyziky; těchto scholastických sporů se účastnili např. Albertus Magnus, Tomáš Akvinský, William Occam, Joanes Buridan aj. | |
| formulace pojmu chemické afinity | Albertus Magnus | |
| k vyjádření všeobecnosti systematické použití písmen namísto konkrétních čísel v rovnicích | Jordanus Nemorarius | |
| myšlenka, že tíže tělesa se mění v závislosti od jeho polohy - představa zachování práce při činnosti páky: když se náklad zvedne do určité výšky, potom k-násobek nákladu se zdvihne do výšky k-násobně menší | ||
| 1. pol. 13. stol. | spis "Geometria speculativa" - obsahuje některé věty o hvězdicovitých mnohoúhelnících, sleduje izoperimetrické vlastnosti mnohoúhelníků, kruhu i koule; zkoumá se zde iracionalita, úhly dotyků apod. | Thomas Bradwardinus |
| 1202 | spis "Liber abaci" (Kniha o abaku, r. 1228 přepracována) - zhrnuje celou tehdejší aritmetiku, indicko-arabské číselné algoritmy - úlohy zde uvedené se přenášely do dalších učebnic až do 18. stol. | Fibonacci (Leonardo Pisánský) |
| 1220 | spis "Practica geometriae" - teoretická planimetrie a stereometrie, jejichž výsledky dokazoval i některými aplikacemi; způsob výpočtu čísla #960; a dospěl k hodnotě 3,1418... | |
| 1225 | spis "Liber quadratorum" - obsahuje metody řešení neurčitých kvadratických rovnic; při řešení rovnice x3 + 2x2 + 10x = 20 ukázal, že 10. kniha Euklidových "Základů" neobsahuje všechny iracionality | |
| 1247 | spis "Devět knih o matematice" poprvé obsahuje symbol tvaru kroužku pro nulu | Čchin Tiou Šao |
| 2. pol. 13. stol. | vysvětlení duhy - lom paprsků světla na jednotlivých vodních kapkách | Witelo |
| 1260 | vrchol arabské trigonometrie (spis "Traktát o úplném čytřhranu") - k řešení trojúhelníku pomocí sinusové věty jsou zde uvedeny také základy sférické geometrie | Násir ad-Dín at-Túsí |
| 1265 | metoda výpočtu odmocniny libovolného stupně; metoda se podobá staršímu postupu čínských matematiků a také postupu od Hornera z 19. stol. | |
| 1268 | nařízení Přemysla Otakara II. o vytvoření shodných měr a závaží - opatřeny královskou pečetí (více o starých českých jednotkách) | |
| 1269 | spis "Epistola de magnete" - důkaz přitažlivosti či odpudivosti shodných, resp. neshodných magnetických pólů; určil magnetickou polaritu, popsán jev magnetické indukce | Petrus Peregrinus de Marécourt |
| 1288 | stanoven úhel světelného paprsku dopadajícího do dešťových kapek a paprsku směřujícího od duhy k oku na 42o | Roger Bacon |
| 1299 | zákaz používání arabských číslic s ohledem na snadnou zaměnitelnost (např. 0 za 6) | Florencie |
| přelom 13. a 14. stol. | rozprava o matematických magických čtvercích a uvedeny také hlavní pravidla jejich konstrukce, při kterých jsou použity cyklické permutace | Manuil Moschopulos |
| 14. stol. | vytváření začátků národního odborného a vědeckého názvosloví | |
| kolem 1300 | mechnické hodiny s vřetenovým mechanismem - vynález, který přispěl např. k upřesnění astronomických pozorování | Evropa |
| 1. pol. 14. stol. | tzv. "Occamova břitva" - je zbytečné něco dělat s větším počtem, když lze totéž udělat s menším (metodické princip) | |
| tabulka odmocnin přirozených čísel od 1 do 102 s přesností na šest desetinných míst | Izakos Agripos | |
| zavedení pojmu "zrychlení" | William Heytesbury | |
| 1303 | traktát "Jaspisové zrcadlo čtyř prvků" - je zde uveden tzv. Pascalův trojúhelník (viz 1654) binomických koeficientů až do 8. stupně | Ču Š´-tie |
| prokázání, že tzv. Pascalův trojúhelník binomických koeficientů do 6. stupně používal už kolem r. 1100 Tia Sen k řetězové motodě výpočtu odmocnin | Jang Chuej | |
| 1328 | matematické vyjádření závislosti mezi rychlostí v, hybnou silou F a odporem R - nv = F/R, kde n je přirozené číslo | Thomas Bradwardinus |
| 1328-1335 | spis "Tractatus de continuo" - věnovaný otázkám spojitosti, přetržitosti a nekonečnu | |
| kolem 1350 | rozpracování pojmu rovnoměrně se měnící pohyb; poprvé použito grafické vyjádření pohybu (podobné metodě souřadnic) | Nicole Oresme |
| spis "Algorismus proportionum" - složité typy číselných poměrů a pojem iracionálního exponentu | ||
| po 1400 | počítání délky kružnice (pomocí postupného odmocňování) jako aritmetický průměr obvodů opsaného a vepsaného pravidelného mnohoúhelníku s počtem stran 3x228 - přibližný výpočet čísla π s přesností na 16 desetinných míst (viz konec 16. stol. - A.Roomen) | al-Káší |
| 1436 | s pomocí výměnných kovových liter v rámu vytištěny první knihy v Evropě | Gutenberg |
| po 1450 | upřesnění trigonometrických tabulek Almagestu; zaveden sinus namísto tětivy úhlu; k výpočtu tabulek je používáno šedesátkové dělení poloměru (viz 1464) | Georg Peurbach |
| 1464 | v Evropě poprvé (Arabům již známa) uvedena trigonometrická funkce tangens a suinusová věta; při výpočtu trigonometrických tabulek poprvé použito desetinné dělení poloměru | Regiomantus |
| 1489 | poprvé v tisku použity aritmetické symboly + a - | Johann Widmann |
| 1500 - 1700 | [ nahoru ] | |
| po 1500 | myšlenka, že volný pád je pohyb rovnoměrně zrychlený a pro jeho dráhu podal zákon shodný s dnešním | Domenico Soto |
| 16. stol. | stále přesnější výpočty čísla π, rozklad arctg na mocninné řady (Evropa až v 17.-18. stol.) | Indie |
| 1522 | tzv. metoda prostapheresis - použitím trigonometrických funkcí lze převést násobení na sčítání | J. Werner |
| 1523 | použití zrcadla konkávního zrcadla na pozorování malých předmětů jako mikroskopu | G.Roncellai |
| 1525 | počátky deskriptivní geometrie - studium řezů těles; dvojitá ortogonální projekce | A.Durer |
| kniha 'Liber de ludo aleae' (Kniha o náhodných hrách); první kroky k teorii pravděpodobnosti (náhody) - ukázáno jak lze při házení kostkou přiřadit možným výsledkům číselné hodnoty | G.Cardano | |
| 1537 | teoreticky zvládnutá balistika na emipirickém základě - popsán pád těles (jako jediný přirozený pohyb) a určení, že se jedná o pohyb zrychlený | N.Tartaglia |
| 1543 | snaha o prosazení znaménka '+' pro sčítání (viz též 1553) | R.Recorde |
| 1544 | základní idea vedoucí k objevu logaritmů (porovnávání aritmetické geometrické posloupnosti) | M. Stifel |
| 1545 | algebraické řešení kubických rovnic vč. postupu ekvivalentního s tzv. Cardanovýnmi formulemi | G. Cardano |
| algebraické řešení bikvadratických rovnic | L. Ferrari | |
| 1553 | snaha o prosazení znaménka '=' pro rovnítko či rovná se (viz též 1543) | R.Recorde |
| 1557 | poprvé je použito rovnítko = | |
| 1546 | vysvětlení dráhy vrženého tělesa - vyvrácení Aristotelovi představy, že se jedná o dráhu, složenou ze dvou přímočarých a jedné kruhové dráhy - dráha je však křivkou, jen nedokonalost našich smyslů a nepřesnosti v pozorování vedly k představě přímočaré dráhy | N. Tartaglia |
| 1572 | použití výpočtů s komplexními čísly, což bylo umožněno speciální symbolikou | R. Bombelli |
| 1575 | publikována teorie páky, vč. lomené a zavedení pojmu "moment" | Q. Ubaldi |
| 1585 | ucelený výklad počítání s desetinnými zlomky, který se brzy rozšířil v evropské matematice | S. Stevin |
| experimentální důkaz, že tělesa s různou hmotností padají stejnou rychlostí | S. Stevin J. Grotius |
|
| 1586 | teorie páky, teorie nakloněné roviny a hydrostatika | S. Stevin |
| 1589 | dílo věnované optice - systematicky zpracována problematika čoček | G. della Porta |
| 1590 | vynález mikroskopu, jehož základem jsou čočky | |
| první pokusy s volný pádem tělesa | G.Galilei | |
| 1591 | zavedení velkých písmen na označení čísel v aritmetice, algebře a trigonometrie; samohlásky označovly neznámé veličiny | F. Viete |
| 1597 | první typ teploměru - bez vakua a s otevřenou trubicí | G.Galilei |
| konec 16. stol. | (Evropa) spočítána hodnota π s přesností na 16 desetinných míst (viz po 1400 - al-Káší) | Adrien von Roomen |
| 1600 | odlišení elektrických a magnetických vlastností; základní údaje o zemském magnetismu | W. Gilbert |
| přelom 16. a 17. stol. | počátky používání matematických symbolů pro definice přírodních zákonů - v době dřívějsí se přírodní zákony definovaly slovy | |
| 17. stol. | Evropa stále odmítá záporná čísla jako řešení rovnice (její kořeny); takové kořeny byly označovány jako 'nepravé' (srovnej: 9. stol., Al-Chvárizmí v Indii již řešil kvadratické rovnice i se záporným členem) |
Descartes |
| 1604 | řešení obráceného problému tangenty: určení křivky na základě jejích tangenciálních vlastností | J.Kepler |
| základní zákony o vytváření obrazu čočkami | ||
| 1609 | zkonstruován dalekohled | G.Galilei |
| 1609 | první dva Keplerovy zákony | J.Kepler |
| 1610 | fotometrický paradox (předpověď) | J.Kepler |
| 1613 | definice zákonu zachování pohybu | I. Beeckman |
| 1614 | návod na počítáni s logaritmy (nezávisle využil tuto metodu také J.Burgi, r. 1620) | J. Neper |
| 1615 | výpočet čísla π s přesností na 32 desetinných míst (správně); publikováno po smrti autora (Ludolph von Ceulen) a odtud dnešní název pro π - Ludolfovo číslo | Ludolph von Ceulen |
| 1618 | formulce třetího Keplerova zákonu pohybu planet | J.Kepler |
| vypracovány některé infinitezimální postupy na základě názornosti a bez použití Archimedových metod s přesností | ||
| 1619 | poprvé zveřejněna tzv. Eulerova věta; (také viz 1675 a 1750) | Descartes |
| 1629 | studium šíření "magnetické síly" v prostoru a snaha o určení její velikosti | N. Cabeo |
| 1629 | věta, že počet kořenů algebraické rovnice se rovná jejímu stupni | A. Girard |
| 1631 | upravená Vietova algebraická symbolika a na označení čísel se zavádí malá písmena, čímž algebraická symbolika získává v podstatě dnešní podobu | T. Harriot |
| 1632 | metoda určení tečny ke křivce, což je jedním z předstupňů diferenciálního počtu | P. Fermat |
| 1635 | publikace obsahující studium infinitezimálních veličin a prvky integrálního počtu | B. Cavalieri |
| 1636 | rozvoj studia problémů teorie čísel: tzv. malá a velká Fermatova věta či hypotéza | P. Fermat |
| 1637 | první publikovaný výklad analytické geometrie: použití dnešní algebraické symboliky (neznámé vyjadřujeme posledními písmeny abecedy a obecné proměnné písmeny ze začátku abecedy), tzv. Descartovo pravidlo o počtu kladných a záporných kořenů algebraické rovnice; zákon lomu světelných paprsků (objev již učiněn dříve, ale nepublikován - W.Snellius) | R. Descartes |
| formulace závislosti doby kyvu matemtického kyvadla na jeho délce | G.Galilei | |
| 1638 | základy mechaniky a fyzikální obhajoba heliocentrismu; zákon setrvačnosti pohybu a pojem složeného pohybu (důkaz o parabolické dráze šikmo vrženého projektilu) | G.Galilei |
| 1639 | práce o projektivních vlastnostech geometrických útvarů - počáítek projektivní geometrie | G. Desargues |
| stanoveny zákony nárazu koulí (viz dále r. 1668) | J. Marcus Marci | |
| 1640 | tzv. Pascalova věta o vepsaných šestiúhelnících do kuželosečky | B.Pascal |
| 1642 | konstrukce počítacího stroje (předveden r. 1673 v Londýně) | |
| 1643 | podán důkaz, že vzduch má váhu (jeho váha udrží sloupec rtuti vysoký 76 cm) na jednom konci otevřená trubice se rtutí byla ponořena do nádoby se rtutí - hladina rtuti v trubici poklesla a vzniklo tak vakuum |
E.Torricelli |
| 1643-1644 | (podle pokynů E.Toricelliho) provedeny barometrické pokusy se rtuťovým sloupcem - získání vakuua (tzv. "Toricelliho pokus"); tímto pokusem byl vyvrácen tzv. "horror vacuio" (strach z prázdna) aristotelovské fyziky a zaveden pojem tlak vzduchu | V. Viviani |
| 1644 | vyloženy základní pojmy karteziánské mechaniky; vyslovena hypotéza o složení Země se žhavým jádrem a povrchovou kůrou, plavající na oceáně | R.Descartes |
| 1647-1648 | důkaz o závislosti tlaku na nadmořské výšce - odčerpávání vzduchu nad hladinouz rtuti v nádobě a porovnání tlaku vzduchu na úpatí a na vrcholu hory | B.Pascal |
| 1648 | publikována "Desarguova věta" | G.Desargues |
| znám rozklad světla různými způsoby na spektrum | J.Marcus Marci | |
| důkaz, že atmosférický tlak působí na nádobu s kapalinou | B.Pascal | |
| 1651 | objev hydrostatického paradoxu | B.Pascal |
| 1654 | publikování tzv. Pascalova trojúhelníku, ke kterému dospěl při studiu kombinatorických problémů | B.Pascal |
| uskutečněn pokus s "magdeburskými koulemi", vysvětlující povahu tlaku vzduchu (viz r. 1663) | O. von Guericke | |
| 1655 | vytvořena "umělá duha": do temné místnosti bylo vpuštěno světlo otvorem v okenici, které procházelo skleněným
trojhranem (prisma) a světelný paprsek se rozptýlil na bílé zdi do pásu barev ve stejném pořadí jaké má duha jelikož jsou barvy duhy nehmotné, dostal duhový pás jméno spektrum (z lat. 'duch') |
I.Newton |
| 1656 | aritmeticko-algebraické předpoklady vzniku infinitezimálního počtu; studium nekonečných řad a součinů | J.Wallis |
| 1657 | publikace prvního díla z počtu pravděpodobnosti | Ch. Huygens |
| udělen patent na kyvadlové hodiny (spis Horologium vyšel o rok později) | ||
| formulce optického principu, tzv. Fermatův princip - světlo se šíří z jednoho bodu do druhého po dráze, pro kterou čas šíření má extrémní hodnotu | P.Fermat | |
| 1659 | formulace základních poznatků o odstředivé síle a její velikosti | Ch.Huygens |
| 1663 | dokončení výzkumu vzduchoprázdna (viz r. 1654) - konstrukce první vývěvy | O. von Guericke |
| 1665 | kvalita čoček umožnila až 40i násobné zvětšení v mikroskopické technice | R. Hooke |
| publikováno, že paprsek světla procházející dvěma úzkými za sebou umístěnými otvory se poněkud rozšiřuje, což znamená, že se při průchody otvory velmi mírně ohýbá směrem ven - tzv. difrakce světla (nikdo si však tohoto objevu nevšiml) | M.Grimaldi | |
| 1665-1666 | objev diferenciálního a integrálního počtu (mírně odlišný od dnes používaných pojmů a symboliky) | I.Newton |
| 1666 | idee logického kalkulu a kombinatorické úvahy | G.W.Leibniz |
| 1668 | konstrukce zrcadlového dalekohledu | I.Newton |
| hypotéza, že každý magnet je součet malých elementárních magnetů podobně orientovaných | Leitaud | |
| 1669 | objeveny základní pravidla o nárazu koulí (viz r. 1639); tato práce směřovala k pochopení zákona zachování energie | Ch.Huygens |
| poprvé pozorován tzv. dvojlom světla skrz tzv. islandský dvojlomný vápenec - předměty pozorované krystalem je vidět dvakrát | E.Bartholin | |
| 1670 | popis kapilarity | G.A. Borelli |
| 1672 | naznačení existence dvojaké elektřiny (klasická a statická) - popis experimentů s třecím "elektrickým strojem" ve tvaru otáčecí koule | O. von Guerick |
| 1673 | zveřejněny výsledky teorie kyvadla a studia odstředivé síly; výpočet kyvadla s izochronním pohybem (po cykloidě - hodiny s takovým kyvadlem sestrojil již r. 1657) | Ch. Huygens |
| 1675 | teorie světla, připouštějící jak vlnovou tak korpuskulární teorii | I.Newton |
| podruhé zveřejněna tzv. Eulerova věta; (také viz 1619 a 1750) zjištěna souvislost mezi derivováním a integrováním (myšlenka infinitezimálního počtu) |
W.Leibniz | |
| 1676 | na základě pozorování Jupiterových měsíců stanovení rychlosti a konečnosti rychlosti světla (viz r. 1727) | O.Roemer |
| sestavena základní pravidla kalkulu (nezávisle na I.Newtonovi) | W.Leibniz | |
| 1678 | vlnová teorie světla (tvrzení, že světlo se - celá řada vln - se může šířit zdánlivě jako přímá čára a že dva paprsky se mohou křížit, aniž bude nakonec kterýkoli z nich porušen) | Ch.Huygens |
| 1679 | publikován fakt závislosti tíže na zeměpisné šířce (zjištěna v l. 1671-73) | J.Richer |
| 1681 | publikován popis tlakového kotle | D.Papin |
| 1683 | metoda fan-čen k řešení n lineárních rovnic s n neznámými převeden do tvaru podobného teorii determinantů (v Evropě do 19. stol. neznámo) | Seki Kowa |
| rozvoj triangulačních měření | J.Cassini P. de La HirA |
|
| 1684 | publikován první výklad diferenciálního počtu, kde byla zavedena dodnes používaná symbolika | W.Leibniz |
| 1686 | publikován první výklad integrálního počtu | |
| 1687 | vyšlo dílo "Philosophiae naturalis principia mathematica" - ucelené základy newtonské mechaniky,
podán důkaz heliocentrického systému, gravitační teorie, tři Newtonovy zákony, rozpracováno studium
odporu prostředí vůči pohybujícímu se tělesu, termín absolutní prostor a čas aj.; tímto dílem se začíná období zvané "newtnova fyzika" též zavedl (špatně) termín éter, jako nosič světelných paprsků a gravitace ve vesmíru (viz 1881, vyvrácení) |
I.Newton |
| 1690 | uveřejněna rovnice izochrony (poprvé v tisku použit termín integrál); řešení problematiky izochrony byl podán již dříve (Ch.Huygens), ale bez použití infinitezimálního počtu | J.Bernoulli |
| vypracována vlnová teroie světla; podán výklad dvojlomu a polarizace světla | Ch.Huygens | |
| vydán "Traktát o světle"; prezentován již roku 1678 na pařížské Akademii; podán soustavný výklad vlastností světla (podstatou světla je vlnění, které se šíří prostorem stejnou rychlostí všemi směry z každého bodu na povrchu svítícího tělesa); tento (vlnový) výklad světla kontrastoval s korpuskulární (částicovou) teorií světla od I.Newtona | Ch.Huygens | |
| 1696 | tzv. l´Hospitalovo pravidlo (diferenciální počet); kniha Analyses des infiniment petits se stala první učebnicí diferenciálního počtu | G.F.A. l´Hospital |
| 1699 | experimentální systematické studium tření | G. Amontonsa |
| konec 17.stol. | gravitační paradox | I.Newton |
| 1700 - 1900 | [ nahoru ] | |
| kolem 1700 | stanovení řady: π/2 = 1 + 1!/3 + 2!/3x5 + 3!/3x5x7 + 4!/3x5x7x9 + ... | Aida Ammei |
| 1. pol. 18. stol. | tzv. "Stirlingova aproximační metoda" - analytické metody teorie pravděpodobnosti | J.Stirling |
| 1703 | idea absolutní nuly (teplota, při které bude nulový tlak) - návrh měření teploty na základě velikosti tlaku plynu uvnitř daného objemu | G.Amontons |
| 1704 | publikována klasifikace algebraických křivek 3. řádu | I.Newton |
| shrnutí teorie optiky (kniha Opticks); dodatek této knihy obsahuje i krátký náčrt metody fluxí (první publikování této teoie, ačkoli byla vyvinuta téměř před 40i lety) | ||
| 1705-1709 | systematické studium elektrických jevů vedlo ke konstrukci tzv. "třecí elektřiny", tj. přístroje umožňující na základě tření vytvořit relativně velké množství elektrické energie | F.Hauksbee |
| 1712 | v Praze publikován výklad počítání ve dvojkové soustavě (touto problematikou se už dříve zaobíral npř. G.W.Leibniz) | J.W.Pelikán |
| 1713 | (po smrti autora) publikovány základy počtu pravděpodobnosti, v nichž je poprvé zveřejněn zákon velkých čísel | J.Bernoulli |
| 1714 | myšlenka o konstrukci teploměru na základě roztažnosti rtuti a se stanovenými, lehko reprodukovatelnými body; o totéž se pokoušeli již dříve mnozí vědci, např. Galilei (1592), Bacon (1620), Torricelli a Guericke (1672) aj. | D.G.Fahrenheit |
| 8.7.; vláda královny Anny rozhodla, že "parlament by měl udělit odměnu (20.000 liber) takové osobě či osobám, jež objeví metodu určování zeměpisné délky, která bude spolehlivější a praktičtější než veškeré dosavadní metody" (viz 1759) | ||
| 1715 | tzv. Taylorova řada na vyjádření funkce F(x+h); stanoven vztah mezi frekvencí kmitů struny, její délkou, napětím a hustotou | B.Taylor |
| 1718 | práce z počtu pravděpodobnosti a statistiky | A. de Moivre |
| definice funkce jedné proměnné jako "veličina složená nějakým způsobem z této proměnné a konstant" | J.Bernoulli | |
| 1719 | rozpracována představa periodicity trigonometrických funkcí | F. de Lagny |
| 1720 | fotometrický paradox (předpoklad) | E.Halley |
| 1727 | pozorován aberace světla stálic a z toho odvozená rychlost světla (viz r. 1676) | J.Bradley |
| 1729 | intenzita světla se zmenšuje se čtvercem jeho vzdálenosti od zdroje | P.Bouguer |
| elektrický náboj veden na vzdálenost cca 90 metrů; objev elektrické indukce | S.Gray | |
| 1730 | tzv. Moivrova formule - formule pro mocniny komplexních čísel | A. de Moivre |
| teploměr se škálou mezi body tuhnutí a varu vody činila 80 dílků | Réaumur | |
| 1731 | práce o prostorových křivkách vedla ke studiu analytické geometrie trojrozměrného prostoru, vč. užití prostředků matematické analýzy | A.C.Clairaute |
| 1733 | přepracována axiomatika Euklidovské geometrie; studium důsledků negace 5. Euklidového postulátu | G. Saccheri |
| objev "dvojaké" elektřiny | Ch. du Fay | |
| objev pricipu achromatického objektivu | Ch.M.Hall | |
| 1735 | formulce problému "královeckých mostů" - jedna z prvních úloh kombinatorické topologie | L.Euler |
| 1736 | důkaz "malé Fermatovy věty" (když je p prvočíslo, pak výraz ap - a je dělitelné p); r. 1760 její zevšeobecnění | |
| podán výklad mechaniky ve formě mechaniky hmotného bodu | ||
| úplné vydání metod diferenciálního a integrálního počtu | I.Newton | |
| 1736-1748 | provedena měření zeměpisné šířky (Peru a Laponsko) - potvrzení sploštěnosti Země, což potvrdilo Newtonovu gravitační teorii a současně vyvrácena Descartova teorie vírů | Pařížská akademie |
| 1738 | změřena rychlost zvuku stanovena její hodnota na 337 m/s | J.Cassini G.Maraldi N.Lacaille |
| vyšlo dílo "Hydrodynamica", což položila základy rozvoje této vědní disciplíny - kinetická teorie plynů | D.Bernoulli | |
| 1741 | názor, že atomy různých prvků jsou kvalitativně různé a že se spojují do celků - molekul | M.V.Lomonosov |
| 1742 | tvrzení, že každé číslo je možno vyjádřit jako součet dvou prvočísel (tzv. Goldbachova hypotéza) | Ch.Goldbach |
| publikován diferenciální a integrální počet, ve kterém byla použita Newtonova symbolika a terminologie; uvěřejněn v něm též tzv. Maclaurinova a Taylorova řada | C.Maclaurin | |
| použití rozkladu pohybu do třech pevných souřadnicových os | ||
| teplotní stupnice mezi bodem tuhnutí a bodem varu vody rozdělena na 100 dílků | A.Celsius | |
| 1743 | studium podmínek zaměnitelnosti parciálních derivací při derivování funkcí dvou proměnných | A.C.Clairaut |
| vyslovení zákona nejmenší akce (díky nepřesné formulaci vzbudil desetiletou diskuzi) | P.Maupertuis | |
| vysloven všeobecný zákon rovnováhy kapaliny | A.C.Clairaut | |
| 1744 | formulován probém n těles; publikovány výsledky studia izoperimetrických problémů, čímž byly vytvořeny základy metody, r. 1766 nazvané variační počet | L.Euler |
| formulován tzv. d´Alemebertův princip | d´Alembert | |
| použit výraz ∫ m v ds (Maupertuisův zákon) | L.Euler | |
| 1744-1770 | studie o jiných plochách a jejich křivosti, o plochách konstantní křivosti; r. 1770 použity křivkové souřadnice na ploše (Euler) | L.Euler, J.L.Lagrange |
| 1745-1746 | kondenzátory různých úprav, ve kterých byly dielektrikem stěny skleněných lahví; tyto pokusy se prováděly ve městě Leyden a odtud pochází název "leydenské láhve" (možnost uvnitř lahve nahromadit velký elektrický náboj) | E. von Kleist, P. von Muschenbrock |
| 1746 | pokus o důkaz, že všechny komplexní veličiny mají tvar a + bi; pokus dokázat "základní větu" algebry, t.j., že každá algebraická rovnice má alespoň jeden kořen | d´Alembert |
| další potvrzení gravitační teorie - výpočet nerovnoměrností v pohybu Saturna | ||
| 1747 | publikována teorie kmitů struny - základ teorie parciálních diferenciálních rovnic; myšlenka limity (vyřešeny problémy s 'nulou' v kalkulu) | d´Alembert, D.Bernoulli |
| výpočty umožnily vytvořit systém achromatických čoček | L.Euler | |
| vysloven názor, že existuje jeden druh elektřiny, kterou obsahuje veškerá hmota a je nezjistitelná; předměty, které mají 'přebytek' elektřiny jsou kladně nabité a předměty s nedostatkem elektřiny jsou nabité záporně | B.Franklin | |
| 1748 | ucelené vyložení znalostí potřebných pro diferenciální a integrální počet , tzv. algebraická analýza; tzv. eulerovsko-bernoulliovská definice funkce, jejich klasifikace; teorie řádů | L.Euler |
| Eulerův vzorec | ||
| důkaz Fermatovy věty pro n=3 (tj. neexistence celých čísel x, y, z pro které platí, že x3 + y3 = z3) | ||
| definována veličina 'akce' | P.L.M.Maupertuis | |
| formulace všeobecného zákona zachování hmotnosti a pohybu | M.V.Lomonosov | |
| vysvětlena příčina precese zemské osy | J.d´Alembert | |
| 1748-1752 | metoda variace konstant - řešení soustav diferenciálních rovnic | L.Euler |
| 1749 | vyslovena idea, že podstata tepla je pohyb malých částeček | M.V.Lomonosov |
| 1750 | teorie jediné elektrické substance; navržena konstrukce "bleskosvodu", který byl r. 1752 také zkonstruován a vyzkoušen; nezávisle o měsíc dříve totéž udělali také T.F.d´Alibarde a Delor | B.Franklin |
| publikována další z vět kombinatorické topologie: počet vrcholů a stěn pravidelného mnohostěnu se rovná počtu hran zvětšenému o dvě (tuto větu znali už r. 1639 G.W.Leibniz a R.Descartes) | L.Euler | |
| důkaz, že křivka n-tého řádu je všeobecně definována 1/2n(n+3) body | G.Cramer | |
| použity determinanty na řešení soustavy lineární algebraické rovnice - tzv. Cramerovo pravidlo | G.Cramer | |
| tzv. Segnerovo kolo - kolo, pohybující se na základě relativní síly vytékajícího vodního proudu; bývá označováno za otce vodních turbín | J.A.Segner | |
| na základě studia logaritmické funkce objasněn problém logaritmů záporných a komplexních čísel | L.Euler | |
| potřetí zveřejněna tzv. Eulerova věta; (také viz 1675 a 1619) | ||
| 1752 | první známý případ singulárního řešení diferenciálních rovnic (později nazvána jménem objevitele) | A.C.Clairaut |
| potvrzeno, že elektřina vytvořená bleskem má stejné vlastnosti jako elektřina vytvořená na zemi (vypuštěním draka a dráty byla elektřina svedena do nenabité Leydenské láhve, která se tím nabila, také viz 1746) | B.Franklin | |
| 1754 | uzemněný hromosvod | P.Diviš |
| 1755 | ucelený výklad diferenciálního počtu - důraz kladen na logické odvozování a odmítání názornosti | L.Euler |
| důkaz nevyhnutelné a postačujicí podmínky záměny parciálních derivací | L.Euler | |
| 1756 | experimentální důkaz zachování hmotnosti látek při chemických reakcích | M.V.Lomonosov |
| 1757 | zavedeny hyperbolické funkce | J.F.Riccati |
| zkonstruován první achromatický objektiv dalekohledu | J.Dollond | |
| 1758 | dílo 'Theoria philosophiae naturalis' (rozšířené a opravené vyšlo r. 1763); poprvé snaha pojmout vědeckou vizi (dnešní) teorie všeho | R.Boškovič |
| 1759 | publikovány práce o perspektivě: tyto práce přispěly ke vzniku deskriptivní geometrie | J.H.Lambert |
| na výzvu anglické vlády (viz 1714) dokončen vývoj hodin fungujících na moři (za dva měsíce odchylka 5 s) | J.Harrison | |
| 1760 | definován moment setrvačnosti pevného tělesa | L.Euler |
| rozlišení pojmů "teplota" a "množství tepla", což vedlo k představě materiálního fluida, nazvaného "kalorikum" a k představě latentního (skupenského) tepla, měrného tepla aj. | J.Black | |
| studium různých metod stanovení přesných fotometrických jednotek | J.H.Lambert | |
| 1760-1768 | budována teorie aberace | A.C.Clairaut, d´Alembert |
| 1761 | zevšeobecnění maximo-minimálních úloh, čímž byl dán variačnímu počtu analytickou a negeometrickou podobu | J.Lagrange |
| první rigorózní důkaz iracionality čísla π: poměr obvodu kružnice k jejímu průměru | J.H.Lambert | |
| uveřejněno podrobné schéma vesmíru (tzv. ostrovní vesmíry): mlhoviny jsou jen "obyčejné" galaxie náhodně rozmístěné v kosmickém prostoru | ||
| 1765 | publikován výklad (v Praze) diferenciálního počtu | J.Stepling |
| určeny vlastnosti vodíku | H.Cavendish | |
| 1767 | vyšla práce o numerickém řešení rovnic; byly zde zahrnuty také metody separace reálných kořenů algebraické rovnice a jejich aproximace řetězovými zlomky | J.L.Lagrange |
| 1768 | tzv. Eulerovy funkce Beta a Gama - speciální integrální funkce | L.Euler |
| 1770 | tzv. Lagrangeova věta - požadavek důkazu existence řešení pro rovnice vyššího stupně než 4, což vedlo také ke studiu grup permutací (podobně se ubíraly také práce ze stejného období - A.T.Vandermonde a E.Waring) | J.Lagrange |
| v knize 'Algebra' bylo pravděpodobně poprvé použit termín "imaginární číslo" pro výrazy √-1 | L.Euler | |
| 1771 | počátky studia diferenciální geometrie | G.Monge |
| důkaz věty, že prvočíslo p je číslo (p-1)! + 1 násobkem p: tuto větu znal už Leibniz a dnes se nazývá Wilsonova věta | J.Lagrange | |
| 1772 | kvadratický zákon reciprocity (přesná formulace r. 1785 - A.M.Legendre a dokázán r. 1796 - C.F.Gaus) | L.Euler |
| objeven dusík | D.Rutherford | |
| 1774 | stanovena průměrná hustota Země na 4,7 x 1027 g - na základě zkoumání přitažlivosti horských masivů ve Skotsku způsobujících odchylku olovnice od svislého směru; též viz 1798 | N.Maskelyne |
| 1775 | pařížská akademie věd odmítla v budoucnosti zkoumat správnost prací o kvadratuře kruhu, zdvojení kostky či trisekce úhlu | Francie |
| 1777 | v souvislosti se zákonem přitažlivosti definován potenciál, jehož gradient udává přitažlivou sílu (též viz 1782, 1812) | J.L.Lagrange |
| 1779 | dokázáno, že intenzita zvuku závisí na hustotě plynu jímž se zvuk šíří | J.Pristley |
| 1780 | studium elektrických výbojů (na svaly žabích stehýnek - svalstvo se stahuje i bez výboje vlivem spojení dvou různých kovů - publikováno r. 1791) | L.Galvani |
| 1782 | v návaznosti na definici potenciálu (viz r. 1777) odvodil pro tuto funkci souřadnic parciální diferenciální rovnici Δφ = 0 (též viz r. 1812) | P.S.Laplace |
| 1783 | definice tzv. malé kalorie a položeny základy vědecké kalorimetrie (r. 1780 popsán kalorimetr s vodou) | A.L.Lavoisier, P.S.Laplace |
| objev stoupavé síly teplého vzduchu - fyzik J.A.Charles se vznesl v baloně naplněném vodíkem | bři Montgolfierové | |
| určeno složení vody a důkaz, že spalováním vodíku vzniká voda; určen také objemový poměr vodíku a kyslíku | H.Cavendish, P.S.Macquer | |
| rozvinutí částicového přístupu povahy světla; uveřejněna zpráva, v níž bylo odvozeno, že gravitace dostatečně hmotného a hustého tělesa může být natolik silná, že nedovolí světlu z povrchu uniknout (nezávisle na Michellovi přišel s teorií o pár let později také P.S.Laplace) | J.Michell | |
| 1784 | pokus vyřešit tzv. Pellovu rovnici dn2 + 1 = v2 | J.Tesánek |
| počátek meteorologického pozorování bez přestávek v Klementinu (s přestávkami probíhalo již od r. 1752) | Praha | |
| 1785 | důkaz, že potencionální funkce V (dnešní terminologií), kterou zavedl A.C.Clairaut vyhovuje rovnici VIZ STR. 99 | P.S.Laplace |
| publikován tzv. Coulombův zákon o síle působící mezi nabitými tělesy, který byl později přenesen i do nauky o magnetizmu; jeho podstata byla objevena už na zač. 70. let (H.Cavendish), avšak Coulomb zkonstruoval vhodné experimentální zařízení, především torzní váhy | Ch.A.Coulomb | |
| 1798 | laboratorní upřesnění hustoty Země (z r. 1774) na hodnotu 5,48 x 1027 g pomocí torzních váh | H.Cavendish |
| 1799 | kilogram a metr přijat jako jednotka váhy, resp. míry (Paříž) spolu s mnohem starší vteřinou tvoří tyto jednotky základ soustavy CGS: centimetr, gram, sekunda |
|
| podán důkaz tzv. 'základní věty algebry' | K.F.Gauss | |
| 19. stol. | úplné přijmutí záporných čísel jako řešení rovnic; do této doby byla např. rovnice x + 5 = 0 považována za neřešitelnou | Evropa |
| 1800 | ponořením dvou různých kovů do roztoku soli a jejich chemickou reakcí vzniká elektřina (základ pro vznik baterie) | A.Volta |
| 1801 | poprvé prezentována myšlenka interference světla (potvrzen vlnový charakter světla) | T.Young |
| 1807 | počátky vývoje diferenciální geometrie | G.Monge |
| vyložena Daltonova atomová teorie | T.Thomson | |
| objeven draslík a sodík | H.Davy | |
| 1808 | formulace zákona, podle kterého se plyny slučují tak, že mezi jejich objemy je vztah vyjádřený "malými" celými čísly | J.L.Gay-Lussac |
| dílo "New System of Chemical Philosophy", v němž je vyložena atomová teorie; je zde tabulka relativních atomových hmotností (vodík určen na 1, dusík a uhlík 5 a kyslík 7), podle toho odvozeny také relativní atomové hmotnosti sloučenin; 1. svazek vyšel r. 1808, 3. svazek r. 1827 | J.Dalton | |
| objev prvku magnium, později nazvaný magnesium (hořčík) | H.Davy | |
| 1811 | představy o gravitačním poli byly rozšířeny též do nauky o elektřině (teorii potenciálu rozšířena viz r. 1839-1840) | S.D.Poisson |
| objevena rotační polarizace světla (otáčení polarizační roviny) křemene; její pravidla určil r. 1812 J.B.Biot a teroretické vysvětlení podal r. 1825 A.J.Fresnel | D.F.J.Arago | |
| atomy a molekuly rozšířeny jako jednoduché a složené částice, ze kterých je složena látka | A.Avogrado | |
| tzv. Avogradův zákon: daný objem plynu obsahuje vždy stejný počet molekul; poskytl tak metodu určování chemických vzorců sloučenin a relativních atomových hmotností (ke stejnému závěru došel nezávisle na Avogradovi také A.M.Ampere r. 1814) | A.Avogrado | |
| objeven jod | J.L.Lussac | |
| 1812 | teorie podle které je veškerá látka složena z elektro-negativní a elektro-pozitivní složky; tato polarita způsobuje afinitu látky (viz 1798) | J.J.Berzelius |
| formulována tzv. "Poissonova rovnice" (též Laplaceova-Poissonova diferenciální rovnice):
δ2V/δx2 +
δ2V/δy2 + δ2V/δz2 =
- 4 πρ, kde V je v dnešní terminologii potencionální funkce pole a ρ je hustota látky, která vytváří pole v uvažovaném bodě tato rovnice je zobecněným vyjádřením Newtonova zákona přitažlivosti též viz r. 1777 a 1782 |
S.D.Poisson | |
| 1814 | počátek systematického výzkumu slunečního spektra - nalezeno 576 černých čar; zavedena dodnes používaná nomenklatura pro označení osmi nejintenzivnějších čar | J. von Fraunhofer |
| 1815 | výzkumy vedoucí k vypracování vlnové teorie světla - příčné vlnění (na základě pozorování dvojlomu světla z r. 1669 E.Bartholinem) | A.Fresnel |
| 1817 | spřesnění některých základních pojmů matematické analýzy: spojitost, funkce, limita, tzv. Bolzanovo-Cauchyho kritérium konvergence řady aj. | B.Bolzano |
| objeven selen | J.J.Berzelius | |
| objeveno kadmium | F.Stromeyer, K.Karsten | |
| objeveno lithium | J.A.Arfvedson | |
| 1818 | uveřejněna první tabulka relativních atomových hmotností tehdy známých (více než 30) prvků, přičemž za základ je brán kyslík s hodnotou 100; prvky byly značeny prvními písmeny jejich latinského názvu | J.J.Berzelius |
| 1819 | publikována metoda přibližného výpočtu kořenů algebraických rovnic | W.G.Horner |
| 1820 | objeveny magnetické účinky elektrického proudu (vychýlení střelky kompasu při průchodu el. proudu drátem v její blízkosti) | H.Ch.Oersted |
| objevena magnetizace železa elektrickým proudem | D.F.J.Arago | |
| zjištěna závislost mezi molekulárním teplem a relativní atomovou hmotností | P.L.Dulong, A.T.Petit | |
| 1821 | podán výklad matematické analýzy na základě upřesněného pojmu limity; vymezen pojem absolutní konvergence řady | A.L.Cauchy |
| popsán možný pohyb vodiče, kterým prochází elektrický proud, když se nachází v blízkosti magnetu a naopak; byly tím položeny základy prvních elektromotorů (viz 1822) | M.Faraday | |
| důkaz o působení magnetu na elektrický oblouk | H.Davy | |
| objeven termoelektrický jev (publikován r. 1823) | T.J.Seebck | |
| zjištěna závislost mezi pravými a levými formami krystalů a orientací otáčení polarizační roviny (látky pravotočivé a levotočivé) | J.F.Herschel | |
| 1821-1822 | objeveny tzv. Navierovy-Stokesovy rovnice (popisují proudění tekutin) | C.Navier |
| 1822 | uvedeny základy rozvoje projektivní geometrie; knihu 'Pojednání o vlastnostech figurální projekce'
vydal Poncelet již r. 1813 (avšak již v 17. stol. francouzský matematik Gerard Desargues odvodil, dnes nazývanou, 'Desarguovu větu v rovině', která predikuje "existenci" projektivní geometrie) |
J.V.Poncelet |
| zkonstruován první elektromotor | P.Barlow | |
| tzv. Fourierivy řady - zákon šíření tepla dostal formu parciální diferenciální rovnice řešenou pomocí trigonometrických řad | J.Fourier | |
| stanovena rychlost zvuku na 331,2 m/s | D.F.J.Arago, G.Prony | |
| sestrojen selenoid, základ elektromagnetu | A.M.Ampere | |
| 1823 | určení chemického složení malého množství látky pomocí za pomoci spektrálních čar | J.F.Herschel |
| formulace limitní definice integrálu | A.L.Cauchy | |
| fotometrický paradox (absorpční řešení) | H.Olbers | |
| 1824 | poprvé publikován důkaz (úplný r. 1826) algebraické neřešitelnosti všeobecné algebraické rovnice stupně vyššího než 4 | N.H.Abel |
| publikovány "Úvahy o pohybové síle ohně", kde byl mj. určen pracovní cyklus ideálního tepelného stroje | S.Carnot | |
| 1825 | systematicky rozvíjena teorie komplexních funkcí | A.L.Cauchy |
| 1826 | uveřejněna (Kazaň) neeuklidovská geometrie | M.I.Lobačevskij |
| publikován Ohmův zákon (kvantitativně ověřen r. 1829, G.Fechner a r. 1837 C.Pouillet) | G.S.Ohm | |
| zaveden pojem "dvojité atomy" - v dnešní terminologii se jedná o molekuly složených ze dvou totožných atomů | J.J.Berzelius | |
| 1827 | publikována práce "Disquisitiones generales circa superficies curvas", která silně ovlivnila rozvoj především diferenciální geometrie | C.F.Gauss |
| návrh na užití vlnové délky světla jako definice standardu délky - neexistoval však přístroj, který by takové měření umožňoval (viz též 1905) | J.Babinet | |
| zanesení analytické geometrie do projektivní geometrie; princip homogenních souřadnic | A.F.Mobius | |
| teorie elektrodynamických jevů (mj. elektrodynamická definice elektrického proudu, tzv. "Amperova pravidla") | A.M.Ampere | |
| objeven tzv. Brownův pohyb - neuspořádaný pohyb malých částeček v kapalině nebo v plynu | R.Brown | |
| vypracována první metoda měření hustoty plynu | J.B.Dumas | |
| 1828 | rozvíjena teorie eliptických funkcí | N.H.Abel, C.G.J.Jacobi |
| poprvé použitý termín "potencionální funkce" při studiu elektrického a megnetického pole | G.Green | |
| stanovena rychlost šíření zvuku ve vodě na 1435 m/s | D.Colladon, J.Ch.Sturm | |
| z islandského vápence zkonstruován polarizátor - tzv. Nicolův hranol (teorii hranolu vypracoval r. 1838 M.F.Spasskij) | W.Nicol | |
| zkonstruován prototyp elektromotoru (nezávisle též Š.A.Jedlík) | M.Faraday | |
| tabulka prvků s jejich atomovými hmotnostmi | J.Berzelius | |
| 1829 | publikována věta o počtu kořenů algebraické rovnice v daném intervale | J.Sturm |
| odvozeno, že je možné rozvádět do Fourierových řad jistou třídu funkcí definovaných pomocí jejich vlastností | J.Dirichlet | |
| kolem 1830 | objev prvé funkce, která je spojitá, ale nemá derivaci | B.Bolzano |
| 1831 | objeveny indukované proudy; jev byl pozorován už r. 1822 (A.M.Ampere a A.de La Rive), ale nepochopili jeho význam (cívka drátu vystavená proměnnému magnetickému poli, tak se v drátu indukuje el. proud) | M.Faraday |
| 1831-1832 | tzv. Galoisova teorie - idea řešitelnosti algebraických rovnic; položeny základy teorie grup a teorie těles - zaveden v těchto oblastech řád základních pojmů | E.Galois |
| 1832 | zkonstruován první jednoduchý generátor elektrického proudu | M.Faraday |
| při studiu pohybů těles v otáčející se soustavě objevena tzv. Coriolisova síla | G.G. de Coriolis | |
| 1832-1833 | publikován výklad neeuklidovské geometrie (základní myšlenky již r. 1799, C.F.Gauss) | J.Bolyai |
| 1833 | zkonstruován první polarizační fotometr | D.F.J.Arago |
| objevena tzv. daguerrotypie, předchůdce fotografie (vycházejíc z pokusů N.Niepceho) | L.Daguerre | |
| konstantování, že existuje úměrnost mezi elektrickým nábojem, který prošel elektrolytem, a hmotností vyloučené látky (elektrochemické zákony) | M.Faraday | |
| určen vztah mezi symetrií krystalů, jejich optických a jiných vektorových vlastností | F.E.Neumann | |
| zkonstruován první funkční elektrický telegraf (první elektromagnetický telegraf sestrojen v Peterburgu - P.Ľ.Šiling); následovaly další: r. 1837 (Cook, Wheaston), r. 1840 (Morse) a r. 1851 byl položen kabel Calais - Dover | C.F.Gauss, W.Weber | |
| 1834 | tzv. Lenzovo pravidlo - pravidlo o směru indukovaného elektrického proudu | E.Lenz |
| 1834-1835 | tzv. kanonická rovnice - definována při rozpracování dynamiky | W.R.Hamilton |
| 1835 | navržen plán pro samočinný počítač "analytical engine" | Ch.Babbage |
| publikována přesná teorie komplexních čísel (uspořádané dvojice reálných čísel) | W.R.Hamilton | |
| na papíře byl uskutečněn pozitivní i negativní fotografický proces | W.H.F.Talbot | |
| ve vakuu dosažena teplota -110 oC (pomocí CO2 a éteru) | M.Faraday | |
| 1836 | zkonstruován plynový teploměr v platinovém pouzdře pro měření vysokých teplot | C.Pouillet |
| 1837 | vyšlo čtyřsvazkové dílo "Nauka o vědě" - obsahovalo ucelený výklad teorie vědy v č. vědeckých metod; upřesněny logické prostředky: zavedeny proměnné do logiky, pojem implikace aj. | B.Bolzano |
| zaveden pojem "zákon velkých čísel" (obejeven r. 1711, J.Bernoulli) | S.D.Poisson | |
| zkonstruována tangentová buzola k měření elektrického proudu | C.Pouillet | |
| 1838-1839 | zkonstruován přístroj na měření magnetických veličin - inklinatorium, přenosný magnetometr | W.Weber |
| 1839 | objeven lanthan; předpověď jeho existence v cerovité půdě už r. 1826 | C.G.Mosander |
| 1839-1840 | studium silového pole (nezávisle na G.Greenovi) a použit termín "potenciál" | C.F.Gauss |
| 1840 | zaveden pojem "rovnoměrná konvergence" | G.Dirichlet |
| po 1840 | zavedeny pojmy "molekula" a "atom" v dnešním smyslu | A.Laurent |
| 1841 | explicitně vyložen pojem invariance a položeny základy rozvoje teorie invariantů | G.Boole |
| stanovena absolutní elektromagnetická jednotky elektrického proudu | W.Weber | |
| zlepšena tangentová buzola; zkonstruován bifilární galvanometr | ||
| publikovány výsledky o tepelných účincích elektrického proudu vč. Joulova zákona (viz 1845) | J.P.Joule | |
| 1842 | vysloven tzv. Dopplerův princip (nebo též Dopplerův jev) tento zákon byl 'znovuobjeven' r. 1848, kdy byl popsán červený, resp. modrý posuv (A.Fizeau) |
J.Ch.Doppler |
| odhadem zjištěný mechanický ekvivalent tepla; zevšeobecněním dedukován zákon o zachování energie | R.Mayer | |
| 1843 | vydán "Systém logiky", ve kterém byly podány základy induktivní logiky jako základ přírodních věd | J.S.Mill |
| zaveden pojem n-rozměrného prostoru pro libovolné přirozené n | A.Cayley | |
| objeveno terbium a erbium (r. 1860 byly tyto prvky izolovány) | C.G.Mosander | |
| 1843-1846 | vytvořen celkem přesný systém relativních atomových hmotností - v dalším vývoji šlo především o spřesňování | Ch.F.Gerhardt, A.Laurent |
| 1844 | vyloženy základní pojmy vektorového počtu v n-rozměrném prostoru; vliv tohoto díla (Lineale Ausdehnungslehre) se projevil až po r. 1870 | H.G.Grassmann |
| publikován důkaz věty o existenci řešení soustavy lineárních diferenciálních rovnic - počátek studia existenčních vět v oblasti diferenciálních rovnic | A.L.Cauchy | |
| objeven niob (čistý niob byl připraven až r. 1906, W.Bolton) | H.Rose | |
| 1845 | kvantitativně prověřen Joulův zákon (viz 1841) a též uveřejněny výsledky mechanického ekvivalentu tepla | J.P.Joule |
| publikována první část studií o algebraických formách | A.Cayley | |
| objeveno otáčení polarizační roviny světla účinkem magnetického pole (tušil již J.F.Herschel) | M.Faraday | |
| objeven diamagnetizmus | ||
| publikována první matematická teorie indukce | F.E.Neumann | |
| na základě Ohmnova zákona vyslovena pravidla o proudu v rozvětvených vodičích | ||
| 1846 | počátky topologie, jejímž skutečným zakladatelem je však B.Riemann (1857) | A.Cayley, J.B.Listing, A.F.Möbius |
| 1847 | základy moderní matematické logiky - tzv. Boolova algebra | G.Boole |
| poprvé použita skleněná deska jako nositel negativu | A.Niepce | |
| objevena magnetická anizotropie krystalů (r. 1848 ji nezávisle zjistil M.Faraday) | J.Plücker | |
| formulován zákon zachování energie (první zákon termodynamiky) | H.Helmholtz | |
| 1848 | fotometrický paradox (vyvrácení absorpčního řešení) | J.Herschel |
| použit pojem topologie, jako termín odlišující dosud používané geometrie polohy první publikace 'Vorstudien zur Topologie' vyšla o rok dříve |
J.B.Listing | |
| publikována teorie magnetizmu a diamagnetizmu | W.Weber | |
| 1849 | pozemským měřením stanovena rychlost světla na c = 315300 km/s (též viz 1879) | A.H.L.Fizeau |
| použity grupy symetrií pro klasifikaci struktur krystalů v trojrozměrném prostoru | A.Bravais | |
| 2. pol. 19. stol. | objeveno 20 chemických prvků: Rb, Cs, Cd, Ra, Sc, Ga, In, Ti, Ac, Ge, F, Po a vzácné zeminy: Pr, Nd, Sm, Gd, Dy, Ho, Tu a Yb | |
| 1850 | zjištěno, že světlo se ve vzduch pohybuje rychleji než ve vodě | L.Foucault |
| vyrobena mřížka se 6000 rýhami na ploše 2,5 cm2 pro výzkum elmg vlnění | F.A.Nobert | |
| vysloven 2. zákon termodynamiky (tušen již r. 1824 - S.Carnot) | R.E.Clausius | |
| důkaz, že mezi libovolným čísle N a jeho dvojnásobkem 2N se nachází alespoň jedno prvočíslo | P.L.Čebyšev | |
| 1851 | posmrtně vyšlo dílo "Paradoxien des Unendlichen" (Paradoxy nekonečna), ve kterém bylo obsaženo několik pojmů a vět z teorie množin | B.Bolzano |
| počátek rozvoje algebraické geometrie | B.Riemann | |
| načrtnuty základy teorie funkcí | ||
| popsáno otáčení roviny kmitu kyvadla při otáčení Země - Foucaultovo kyvadlo | L.Foucault | |
| zjištěna periodicita změny intenzity zemského magnetického pole (10,3 roku) | J.Lamont | |
| první pokusy s barevnou fotografií (také viz 1868) | A.Niepce | |
| 1852 | formulován topologický problém čtyř barev (vyřešen r. 1976, K.Appel, W.Haken) | F.Guthrie |
| publikována teorie pružnosti pevných těles (vypracována na základě prací A.L.Cauchyho, C.L.Naviera aj.) | G.Lamé | |
| Joule-Thomsonův jev - ochlazování plynu při proudění dýzou do prostoru s nižším tlakem | J.P.Joule, W.Thomson | |
| podán důkaz analogie šíření světelných a zvukových vln - studium lomu zvukových vln na rozhraní prostředí | K.Sondhaus | |
| 1853 | zavedení kvaternionů - matematické objekty užívané v teorii grup | W.Hamilton |
| 1854 | definice abstraktní konečné grupy | A.Cayley |
| různost typů neeuklidovské geometrie | B.Riemann | |
| 1855 | určen vztah mezi elektromagnetickou a elektrostatickou jednotkou elektrického proudu, jejichž poměr se rovná rychlosti světla | W.Weber, R.Kohlrausch |
| sestrojena vzduchová pumpa, se kterou bylo možno odčerpat z uzavřeného systému více než 99,9% vzduchu | H.W.Geissler | |
| 1856 | vyslovena kinetická teorie tepla; r. 1857 byla zdokonalena (R.E.Clausius) | A.K.Krönig |
| zkonstruován prototyp elektrického dynama (sedm let před Siemensem, nebyl však patentován) | Š.A.Jedlík | |
| dokončeno vypracování absolutní soustavy jednotek ve fyzice | ||
| zkonstruován první moderní spektroskop | M.Meyerstein | |
| 1857 | zkonstruován první interferometr | |
| představa o volných iontech v elektrolytech a dále byla změřena rychlost molekuly vodíku při normální teplotě = 2000 km/s | R.E.Clausisus | |
| 1857-1858 | ucelený výklad teorie matic (jejím studiem se zaobíral již od r. 1843) | A.Cayley |
| 1858 | obejevena jednostranná plocha z nichž nejznámější je tzv. Möbiův pruh (nezávisle ji též objevil J.B.Listing) | A.F.Möbius |
| studium turbulentního proudění v hydrodynamice | H.Helmholtz | |
| objeveny katodové zářiče (při průchodu el. proudu tzv. Geisslerovými lahvemi bylo pozorováno žhnutí vždy v okolí katody - elektřina proudí od katody k anodě); názov katodové paprsky poprvé použil E.Goldstein r. 1876 | J.Plücker | |
| publikován výklad pojmu valence; definice čtyřmocnosti uhlíku | A.Kekulé, A.S.Couper | |
| 1859 | Kirchhoffovy zákony záření - udávají souvislost mezi vyzařováním a pohlcováním záření | G.R.Kirchhoff |
| publikovány práce o Fraunhofferových čárách - obsahují počátky principu chemické analýzy založené na pozorování spektra | ||
| 1860 | přesné spracování problému teorie funkcí | K.Weierstrass |
| určen vztah pro rozdělení rychlosti molekul v plynech | J.C.Maxwell | |
| objeveno cesium - první prvek objevený pomocí metody spektrální analýzy; čistý prvek získán r. 1882 | R.W.Bunsen, G.R.Kirchhoff | |
| 1863 | počátky studia topologie mnohostěnu | A.F.Möbius |
| dokázána tzv. Faradayova idea - existence iontů s odlišným nábojem, které se v elektrolytu pohybují odlišnou rychlostí | J.W.Hittorf | |
| 1863-1877 | akustickými pokusy dokázán harmonický rozklad zvuku a experimentální vyjádření teoretických matematických výsledků o složení zvukových vln | H.Helmholtz |
| 1864 | důkaz, že molární teplo (součin měrného tepla a molární hmotnosti) pevné látky se přibližně rovná součtu atomových teplot jejich složek | H.Kopp |
| 1865 | poprvé použit termín entropie; shrnul také 1. a 2. zákon termodynamiky: energie světa je konstantní a entropie světa vzrůstá | R.E.Clausius |
| teorie eletromagnetického pole (světlo je elektromagnetickým vlněním) | J.C.Maxwell | |
| stanoven průměr molekul a Avogradovo číslo | J.J.Loschmidt | |
| 1866 | vysloven názor, že jádro Země tvoří nikl a železo | G.A.Daubrée |
| 1867 | nová teorie atomů (atomy byly považovány za jakési lokální víry v univerzální kapalině prostupující vesmír) | lord Kelvin |
| 1868 | realizace barevné fotografie | Ch.Cross, L.Ducos |
| při sledování zatmění Slunce objevena ve slunečním spektru jasně žlutá čára neodpovídající žádnému dosud známému prvku na Zemi; nový prvek byl nazván helium; až r. 1895 byl obejeven na Zemi v nerostu cleveit (W.Ramsay) a poté bylo určeno, že je výsledkem rozpadu radioaktivních prvků a jeho jádro tvoří částice alfa | J.Janssen, J.N.Lockyer | |
| 1869 | periodická tabulka chemických prvků | D.I.Mendělejev |
| prvně čistě aritmetické vysvětlení iracionálních čísel | Ch.Méray | |
| kolem 1870 | použití fotografie v astronomii | |
| známo již 64 chemických prvků | ||
| 1870 | zhrnutí výsledků studia struktury algeber konečné dimenze | B.Peirce |
| návrh na zavedení jednotek, které by nebyly vázány na určité předměty chované za speciálních podmínek (jako kg či m) | J.W.S.Rayleigh C.Maxwell |
|
| systematické studium spojitých grup | M.S.Lie | |
| vyrobena mřížka s 35000 čárami na pěti centimetrech kovového zrcadla, která se vyrovnala účinku nejlepších hranolů | L.M.Rutherford | |
| zkonstruván absolutní elektroměr | W.Thomson | |
| předložen projekt seizmografu | A.P.Orlov | |
| 1871 | vysloven názor, že katodové zářiče jsou částice se záporným nábojem | C.F.Varley |
| definitivní (dodnes používaná) podoba periodické tabulky chemických prvků | D.I.Mendelejev | |
| 1872 | tzv. Erlangenský program: podána klasifikace geometrií na základě jejich invariantností vůči jím zodpovídajícím grupám transformací; více viz geometrická zobrazení | F.Klein |
| teorie reálných čísel | R.Dedekind | |
| 1873 | počátky matematické disciplíny teorie množin; podán důkaz, že množina čísel je spočítatelná; studium transfinitních čísel | G.Cantor |
| Van der Waalsova rovnice - rovnice stavových veličin reálných plynů | J.Van der Waals | |
| formulace elektromagnetické inerakce | J.C.Maxwell | |
| 1874 | všeobecná teorie spojitých transformačmích grup - pomohla objasnit a klasifikovat řešení obyčejných diferenciálních rovnic | M.S.Lie |
| 1875 | důlaz, že měrná tepla některých látek (Be, B, C, Si aj.) se teplotou mění a při rostoucí teplotě směřují k hodnotě vyhovující Dulongovu-Petitovu zákonu | W.Weber |
| tzv. Kerrův jev - objeven dvojlom světla způsobený elektrickým polem | J.Kerr | |
| objeveno Galium, jehož exictenci předpověděl D.I.Mendělějev - potvrzení jeho periodického zákona | P.É Lecoq de Boisbaudran | |
| teorie difůze | W.H.Nernst | |
| 1876 | z pokusů o studium struktury transformačních skupin vznikly tzv. Lieho algebry | M.S.Lie |
| experimentální důkaz, že pohybující se elektrický náboj vytváří magnetické pole | H.A.Rowland | |
| objev světélkujícího záření při výbojech v plynech | W.Crookes | |
| 1877 | rozvíjení myšlenky i nástroje matematické logiky | E.Schröder |
| vyjádřením vztahu mezi entropií a pravděpodobností stavu byly položeny základy statistické termodynamiky | L.Boltzmann | |
| zkapalněn vzduch, kyslík a dusík | R.Pictet, L.P.Cailletet | |
| obejeven Neodym a Praseodym | B.Brauner | |
| 1878 | objeveno Holmium | P.T.Cleve |
| 1879 | publikována logická analýza základních matematických pojmů a pokus odvodit matematiku jen z logiky, bez použití geometrie | F.L.G.Frege |
| tzv. Stefanův-Boltzmannův zákon - celková energie vyzářená jednotkou plochy absolutně černého tělesa za sekundu je přímo úměrná čtvrté mocnině absolutní teploty tohoto tělesa | J.Stefan | |
| objeveno Thulium (r. 1911 získán čistý oxid thulitý) | P.T.Cleve | |
| objeveno Scandium, předpovězené D.I.Mendělejevem r. 1871 | L.F.Nilson | |
| zdokonalením metody A.Fizeaua (viz 1849) stanovena rychlost světla na c = 300030 km/s | A.Cornu | |
| kolem 1880 | založena vývojová mechanika | W.Roux |
| 1881 | počátky studia dynamiky záporně nabitých částic, později nazvaných elektrony | J.J.Thomson |
| vyvrácení hypotézy o existenci éteru, jako nositele světelného vlnění | A.A.Michelson | |
| poprvé vyčíslena hodnota náboje elektronu | G.J.Stoney | |
| 1882 | podán důkaz, že číslo π je transcedentní, z čehož plyne nemožnost kvadratury kruhu kružítkem a pravítkem | F.Lindemann |
| 1883 | objevena termoemise | T.A.Edison |
| 1883 | pokus o přímý převod světelné a tepelné energie na energii elektrickou - tento výzkum vedl ke konstrukci slunečních baterií | C.E.Fritts |
| 1884-1897 | všeobecná teorie integrálních rovnic | V.Volterra |
| 1885 | obejeveno Germanium, předpovězené D.I.Mendělejevem | C.Winkler |
| vytvořeny elektromagnetické vlny o délce jednoho metru a byl zkoumán jejich odraz, lom a rychlost | H.Hertz | |
| vyslovena empirická formule pro vlnové délky spektrálních čar vodíku | J.J.Balmer | |
| pomocí vypařování tekutého dusíku ve vakuu byla dosažena teplota -225 oC | K.S.Olszewski | |
| objeveno Germanium, předpovězené r. 1871 D.I.Mendělejevem jako ekasalicium | C.Winkler | |
| 1886 | objeveny kanálové zářiče | E.Goldstein |
| 1887 | vyslán a přijat první radiový signál vytvořeno záření, které umožnilo detekci šírení elektromagnetických vln a byla změřena jejich rychlost, v = 200000 km/s; chybu odstranil r. 1888 H.S.Poincaré a další přesná měření provedli E.Lecher (1890) a F.Sarasin s L. de La Rive (1893), která vedla ke zjištění, že rychlost ve vzduchu se rovná rychlosti světla |
H.Hertz |
| objeven fotoelektrický jev | H.Hertz | |
| teorie elektrolytické disociace | S.Arrhenius | |
| detekce elektromagnetických vln | H.Hertz | |
| 1888 | zaveden pojem integrální rovnice | P. du Bois-Reymond |
| určeny kvantitativní vztahy přímé přeměny světelné energie na elektrickou | A.G.Stoletov | |
| vytvořen pojem korelace | F.Galton | |
| 1890 | dokázány všeobecné základní věty teorie invariantů | D.Hilbert |
| vyroben první detektor elektromagnetických vln - trubice naplněná železnými pilinami | E.Branly | |
| objev paprsků X - röntgenovo záření | W.C.Röntgen | |
| 1891 | elementárnímu množství elektrického náboje dáno méno "elektron" a přiřazen symbol E | J.G.Stoney |
| důkaz, že světlo může působit tlakem podobně jako každá jiná hmota | P.N.Lebedev | |
| 1892 | elektronová teorie - objasňuje všechny tehdy známé elektrické, magnetické a optické jevy; je základem moderních teorií | H.A.Lorentz |
| důkaz, že katodové paprsky mohou proniknout tenkými kovovými filmy (podpořena vlnová teorie světla) | H.Hertz | |
| 1893 | tzv. Wienův zákon posunu - udává závislost Kelvinové teploty absolutně černého tělesa (Planckova) a vlnové délky záření, na kterou připadá největší část z celkové energie vyzářené tělesem za 1 sekundu | W.Wien |
| experimenty s přenosem zpráv pomocí rádiových vln; vynález antény | N.Tesla | |
| 1894 | vytvořeny předpoklady pro axiomatickou výstvabu mechaniky | H.Hertz |
| při studiu šíření elektromagnetických vln byla poprvé použita anténa a r. 1896 byl proveden pokus poslat signál na vzdálenost 1 až 5 km | A.S.Popov | |
| v atmosféře byly objeveny vzácné plyny Neon, Krypton, Argon ad., což vedlo k doplnění tabulky prvků zvláštním sloupcem prvků | W.Ramsay | |
| 1895 | důkaz, že katodové zářiče jsou tvořené elektrony | Perrin |
| metoda kvantitativního měření intenzity záření absolutně černého (Planckova) tělesa; o rok později odvozen tzv. Wienův posuvný zákon pro toto těleso | W.CWien, O.Lummer | |
| objeveny tzv. zářiče X - röntgenovy zářiče | W.C.Röntgen | |
| poprvé použity tzv. Lorentzovy transformace | ||
| zkapalněn argon a vodík | K.S.Olszewski | |
| počátky studia teorie reaktivního pohonu, čímž byly vytvořeny základy pro budoucí kosmické lety | K.E.Ciolkovskij | |
| 1896 | experimentální důkaz teoretického předpokladu (H.A.Lorentz), že dost silné magnetické pole může změnit frekvenci záření vyslaného daným zdrojem - tzv. Zeemanův jev | P.Zeeman |
| poprvé použity vysílací antény při šíření elektromagnetických vln; tohoto roku zaznamenán signál na vzdálenost 10 km, r. 1897 70 km a r. 1901 navázáno spojení mezi Evropou a Amerikou | G.M.Marconi | |
| objevena přirozená radioaktivita uranové rudy | H.Becquerel | |
| objev přirozené radioaktivity | E.Rutherford | |
| 1897 | formulován jeden z prvních paradoxů množin: existuje ordinální číslo, které je větší než všechny ordinální čísla | C.Burali-Forti |
| na základu pronikavosti radioaktivního záření rozlišeny zářiče α a β | L.M.Rutherford | |
| při studiu katodových zářičů byla zjištěna existence elektronů a vznikla úvaha, že jsou součástí atomů | J.J.Thomson | |
| zkonstruována tzv. Braunova trubice - speciální katodová trubice, která se o rok později stala v uzavřeném obvodě základem bezdrátové telegrafie | C.F.Braun | |
| zkonstruována tzv. Nernstova lampa - zvláštní typ elektrické žárovky | W.H.Nernst | |
| 1898 | při studiu teorie pružnosti zaveden pojem tenzor | W.Voigt |
| první zkoumání kladně nabitých paprsků (proton) a podán důkaz, že tyto (nové) částice jsou mnohem těžší než elektron dále též 1903 |
W.Wien | |
| myšlenka o struktuře atomu, která zahrnovala i elektrický náboj (v kladně nabitém atomu je uložen dostatek elektronů,
které náboj neutralizují) dále též 1903 |
J.J.Thomson | |
| separace několika setin nového prvku, zářiče α - Polonium; v prosinci téhož roku objeveno Radium poprvé použito slovo 'radioaktivita' |
M.Curie-Sklodowska | |
| zkapalněno větší množství vodíku | J.Dewar | |
| objeven Neon, Krypton a Xenon | W.Ramsay | |
| 1899 | podán moderní, důsledně axiomatický výklad geometrie | D.Hilbert |
| vypracován soustavný výklad tzv. absolutní diferenciální geometrie, který se později stal matematickým aparátem Einsteinova výkladu teorie relativity | G.Ricci-Curbastro, T.Levi-Civita | |
| od roku 1900 | [ nahoru ] | |
| 1900 | formulováno tzv. 27 matematických problémů | D.Hilbert |
| všeobecná teorie integrálních rovnic (V.Volterra) byla rozvíjena a r. 1903 publikováno řešení integrálních rovnic druhého řádu; v letech 1904-1910 byla tato problematika aplikována v matematické fyzice (D.Hilbert) | E.I.Fredholm | |
| částice katodových zářičů nazvány elektrony | J.Stoney | |
| experimentálně dokázán tlak světla | P.N.Lebedev | |
| objeven zákon rozdělení monochromatického záření, který vyhovoval Wienovu zákonu (1893) pro kratší vlnové délky a nízké teploty, ale také Rayleighovu-Jeansovu zákonu (1900) pro dlouhé vlnové délky a vyšší teploty; zaveden pojem energetického kvanta; definována kvantová (Planckova) konstanta a stanovena hodnota na h = 6,548 x 10-34 Js - počátky kvantové fyziky | M.Planck | |
| objeven šestý inertní plyn Radon | E.F.Dorn | |
| teorie záření černého tělesa | M.Planck | |
| po 1900 | objeveny systémy axiómů pro abstraktní skupiny: systém H.B. Huntingtona (1902), systém E.H.Moora (1902), a systém L.E.Dicksona | |
| tzv. intuicionismus v matematice - protiklad k logickému chápání matematiky; měl mnoho přívrženců: H.S.Poincaré, E.Borel, R.L.Baire, J.Hadamard či H.Lebesgue; r. 1907 podán systematický základ - díky konstruktivním postupům se podařilo propracovat analýzu i části algebry a geometrie | L.E.J.Brower | |
| 1901 | vypracována tzv. Metoda absolutního diferenciálního počtu a jeho aplikace - objevily se zde pojmy tenzor, kovariant či kontravariant, později i speciální tenzory jako Riemannův-Christoffelův, Ricciho nebo Einsteinův tenzor; tento obor nazval A.Einstein r. 1916 tenzorová analýza a teprve tehdy se začala rozšiřovat; do té doby (1901 - 1915) byla rozšířená jen ve velmi úzkém okruhu matematiků | G.Ricci-Curbastro, T.Levi-Civita |
| zkoumáním závislosti mezi emisí elektronů a teplotou zdroje této emise byl objeven tzv. Richardsonův jev - hustota toku elektronů závisí na absolutní teplotě zdroje a na univerzální a látkové konstantě (zákon byl uznáván až od r. 1913 a sehrál velkou roli při konstrukci elektronek a röntgenových lamp) | O.W.Richardson | |
| hypotéza o existenci kladně nabitého jádra atomu (potvrzeno r. 1911) | W.Thomson | |
| radiový přenos přes Atlantský oceán (1899 přes Lamanšský průliv) | G.Marconi | |
| 1902 | zjištěno, že při fotoelektrickém jevu energie elektronů nezávisí na intenzitě dopadajícího světla, ale na jeho frekvenci | P.E.A. von Lenard |
| předpoklad existence prvku s atomovým číslem 61; r. 1926 byl oznámen objev tohoto prvku (J.A.Harris, F.G.Hopkins), avšak pokus se nepodařilo rekontruovat; r.1941 se podařilo neutronovým bombardováním neodymu a samaria v cyklotronu vytvořit izotop, ale chyběl chemický důkaz; až r. 1974 byly vyčleněny dva izotopy (J.A.Marinski, L.E.Glendenin) a potvrzeny - Prometheum; byly také zrušeny jeho dosavadní názvy: ilinium, florentinum a cyklonium | B.Brauner | |
| 1902-1903 | použit pojem dezintegrace prvků, později nahrazen pojmem radioaktivita; o rok později objasněn tento proces jako přeměna prvku a produktem této emanace je helium: prokázáno, že radioaktivita signalizuje přeměnu radioaktivního prvku na prvek jiný (pojmenování jako záření alfa a beta) | E.Rutherford, F.Soddy |
| 1903 | navržen statický model atomu: kulovitý prostor se spojitě rozloženým kladným elektrickým nábojem a v něm je záporný náboj nesený elektrony rozmístěný tak, aby celá soustava byla navenek neutrální a stabilní; tento model byl nedlouho poté nahrazen modelem podle E.Rutherforda | J.J.Thomson |
| modernější model atomu (kladná část atomu je umístěna ve středu atomu a že je menší než celek atomu; je obklopena kroužícími elektrony, poutaným elmg. přitažlivostí) | H.Nagaoko | |
| naznačena shoda částic záření α s ionty helia; potvrzeno r. 1909 (spolu s T.Roydsem) | E.Rutherford | |
| atomové číslo prvku z periodické tabulky bylo ztotožněno s nábojem atomového jádra | G.Moseley | |
| vynalezena duplexní radiotelegrafie | G.Marconi | |
| zkonstruován ultramikroskop | R.A.Zsigmondy, H.F.Siedentopf | |
| 1904 | zaveden axiom výběru - každá množina lze dobře uspořádat | E.Zermelo |
| formulován moderní způsob předpovědi počasí na základě matematického zpracování fyzikálních údajů; jednalo se však o tolik složité výpočty, že jeho praktické použití umožnila až aplikace na samočinném počítači ENIAC v r. 1950 | V.Bjerkens | |
| podán výklad Brownova molekulového pohybu | M.Smoluchowski | |
| 1905 | důkaz, že kruh s dělěním je komutativní těleso; do té doby byly jedinými známými algebrami s dělěním jen komutativní tělesa a kvaternióny; později jich byla sestavena celá řada - komutativní i nekomutativní (L.E.Dickson) | J.H.M.Wedderburn |
| k definici standardu délky poprvé užita vlnová délka světla; pomocí vlnové délky červeného světla kadmia byla definována jednotka angstrom (viz též 1827) | ||
| na základě Planckovy kvantové hypotézy zavedeny světelná kvanta, která byla později nazvána fotony (G.Lewis, 1926) a byl formulován fotoefekt | A.Einstein | |
| publikována speciální teorie relativity | A.Einstein | |
| při zkoumání absorbce, ionizace a fotoúčinku röntgenova záření byla objevena jeho polarizace a charakteristické záření prvků, čímž byly položeny základy röntgenové spektroskopie | Ch.G.Barkla | |
| 1906 | úsilí o sjednocení teorie množin (G.Cantor) s chápáním funkcí jako bodů prostoru - používaná ve variačních počtech - vedlo ke studiu abstraktních prostorů a funkcionálu | R.M.Fréchet |
| doměnka, že všechny konečné skupiny nepárového řádu jsou rozložitelné (důkaz podán r. 1963 - W.Feit, J.Thompson) | W.Burnside | |
| první pokus o vytvoření abstraktní teorie lineárních funkcionálů a operátorů - opíral se o společné body z teorie sousatv lineárních rovnic s konečným počtem neznámých, teorie nekonečných soustav lineárních rovnic a nekonečným počtem neznámých a teorie lineárních integrálních rovnic - pokus o vytvoření axiomatické "general analysis"; práce však zůstala bez ohlasu, až o ork později se teorie stala známou | E.H.Moore | |
| formulována třetí věta termodynamiky - entropie homogenního tělesa v blízkosti absolutní nuly se blíží k nule | W.Nernst, M.Planck | |
| pokusy s měřením ionizace vzduchu v hlubokých šachtách potvrdily hypotézu o silném mimozemském (kosmickém) záření (viz 1785) | H.F.Geitel | |
| zjednodušeny Hilbertovy výsledky teorie integrálních rovnic užitím metody H.A.Schwarze v teorii potenciálů; o rok později došlo k jejich zevšeobecnění (H.Weyl) | E.Schmidt | |
| rozšíření Lebesguova integrálu na integrály dvojité | G.Fubini | |
| objeven tlak světla na plyny, čímž byl vysvětlen také chvost komet | P.N.Lebedev | |
| doloženo, že tepelná energie pochází z radioaktivního rozpadu prvků | J.W.Strutt | |
| (uvedeno zde jako kuriozita) udělena NC za fyziku J.J.Thomsonovi za důkaz, že elektrony jsou částice viz r. 1937 - udělena NC za fyziku G.P.Thomsonovi za důkaz, že elektrony jsou vlny pravdu měli oba ! |
J.J.Thomson | |
| 1907 | spojitost mezi světlem a gravitací; první úvahy o tom, že gravitace ovlivňuje světlo | A.Einstein |
| 1908 | úsilí o vyloučení paradoxů z teorie množin vedlo k zavedení axiomatického systému, např. axiom výběru (viz 1904); tento systém byl zdokonalen v letech 1921-1925 (A.A.Fraenkel, J.von Neumann) a je známý jako Zermelova-Fraenkelova formální teorie množin, v níž neexistují paradoxy | E.Zermelo |
| z podnětu speciální teorie relativity A.Einsteina zaveden čtyřrozměrný prostor | H.Minkowski | |
| při teplotě -268 oC zkapalněno helium | H.Kamerlingh-Onnes | |
| prokázáno magnetické pole na Slunci - jedenáctiletý cyklus (díky aplikaci Zeemanova jevu) | G.E.Hale | |
| 1910 | vypracována teorie abstraktních těles | E.Steinitz |
| 1910-1912 | do kombinatorické topologie zavedeny termíny simplex a komplex; dokázána kombinatorická invariantnost dimenze komplexu a byla též vyslovena základní věta o pevných bodech, podle které je každá spojitá transformace n-rozměrného simplexu do sebe má alespoň jeden pevný bod | L.E.J.Brower |
| 1911 | formulován tzv. problém slova v teorii abstraktních skupin; k řešení přispěl W.Magnus (viz 1932) a P.S.Novikov r. 1955 ukázal všeobecnou neřešitelnost | M.Dehn |
| zkonstruvána mlhová ionizační komora (Cavendishova laboratoř) - umožňuje pozorovat různé druhy záření, jehož stopy se v plynném prostředí v kombinaci s elektrickým a magnetickým polem stávají viditelné; analýzou těchto drah lze určit náboj a energie detekovaných částic (Wilsonova komora) | Ch.T.R.Wilson | |
| formulován pojem izotop - při systematickém sledování mezothoria bylo zjištěno, že dva prvky mohou mít různé radioaktivní vlastnosti, přičemž ostatní chemické a fyzikální vlastnosti mohou být natolik shodné, že tyto prvky není možné chemicky oddělit - patří na totéž místo v periodické tabulce prvlů | F.Soddy | |
| procházející částice α tenkou kovovou folií, resp. rozptyl částic, které skrz prošly se dal vysvětlit jen za předpokladu, že existují atomová jádra zabírající v celém atomu jen desetitisícinu jeho průměru - tím byla potvrzena hypotéza W.Thomsona (viz 1901), zdokonalen model Nagaoka (viz 1903) a byle též "připravena cesta" k modelu atomu N.Bohra (viz 1913) | E.Rutherford | |
| objevena supravodivost - už dříve bylo zjištěno, že při teplotách blízké absolutní nule elektrický odpor slábne a předpokládalo se, že při teplotě okolo -270 oC mizí odpor úplně a nastává tzv. supravodivý stav; r. 1914 bylo též dokázáno, že supravodivosti lze také dosáhnout beze změny teploty magnetickým polem | H.Kamerlingh-Onnes | |
| předpověď existence gravitačního zpožďování světelného paprsku (při průchodu světla kolem hmotného tělesa) r. 1959 prověrka účinku gravitace na čas - změřen gravitační červený posuv pomocí paprsků gama (Robert Pound, Glen Rebka) r.1964 potvrzeno (I.Shapiro) zpomalení průchodu paprsku světla v blízkosti Slunce s přesností na 20% a r. 1978 potvrzeno (opět I.Shapiro) Einsteinovo zpoždění radarového paprsku s přesností na jednu tisícinu |
A.Einstein | |
| 1912 | vyslovena hypotéza o existenci kosmického záření a prokázána její oprávněnost pokusy v balóně | V.Hess |
| podle teorie vlnového charakteru röntgenova záření M. von Laueho dokázána inerference röntgenových zářičů v krystalech, vyvolaných prostorovou mřížkou - těmito pokusy se vzájemně obohacovala vlnová teorie a teorie atomové struktury krystalů | W.Friedrich, P.Knipping | |
| první fotografie dráhy α částic v mlžné komoře | Ch.T.R.Wilson | |
| červený posuv | V.Slipher | |
| 1913 | sloučen integrační postup T.J.Stieltjesa a H.Lebesgua na integrál, který je dnes znám právě jako Lebesgueův-Stieltjesův integrál; toto zevšeobcnění se použilo na všeobecnější prostory a aplikovalo se v teroii pravděpodobnosti, ve spektrální teorii, v harmické analýze aj. | J.Radon |
| pomocí hmotnostní spektroskopie podán důkaz izotopie atomů stejného prvku, které nejsou radioaktivní (izotopy neonu 20Ne a 22Ne) | J.J.Thomson | |
| zkonstruován přístroj pro počítání elementárních částic - Geigerův počítač první pokusy probíhaly již od r. 1909 (spolu s Ernestem Mardsenem) na Rutherfordově katedře v Manchesteru |
H.W.Geiger | |
| s použitím Planckovy kvantové hypotézy kvantitativně přepracován model atomu vodíku, čímž byly položeny základy rozvoje kvantové mechaniky | N.Bohr | |
| objeven zákon rozpadu α a β částic | F.Soddy, A.S.Russel, K.Fajans | |
| experimentálně stanoven náboj elektronu | R.A.Millikan | |
| vysvětleno spektrum světla, které vzniká při procesech probíhajících v atomech vodíku | ||
| 1914 | zevšeobecnění pojmu metrický prostor zavedením pojmu okolí - např. dokázáno, že každý metrický prostor lze rozšířit na úplný metrický prostor pouze jediným způsobem | F.Hausdorff |
| zkoumáním ionizace rtuťových papři srážkách s elektrony bylo dokázáno, že atomy pohlcují energii jen v určitých dávkách - byla tak potvrzena hypotéza o diskrétních energetických stavech atomu, čímž byl fakticky podán důkaz správnosti Bohrova modelu atomu | J.Franck, G.Hertz | |
| spektrální analýzou slunečního záření byla dokázána přítomnost 70 z 92 známých prvků existujících na Zemi | ||
| objeven (dokázána existence) proton | E.Rutherford | |
| objasněny druhotné reakce provázející fotochemické reakce a způsobující tak odchylky od Einsteinova fotochemického zákona | J.Franck | |
| 1915 | důkaz, že Bettiho čísla a torzní koeficienty jsou kombinatorické invarianty (viz též 1919) | J.W.Alexander |
| obecná teorie relativity | A.Einstein | |
| potvrzení Einsteinových rovnic fotoelektrického jevu | R.A.Millikan | |
| 1916 | zkonstruována rtuťová difůzní vývěva | I.Langmuir |
| teoretická předpověď jevu indukované emise (základní princip maserů a laserů) | ||
| předpověď gravitačních vln | A.Einstein | |
| 1917 | odpudivá gravitace | A.Einstein |
| objeveno Protactinium | O.Hahn, L.Meitnerová | |
| kosmologická konstanta | A.Einstein | |
| 1918 | názorně vyjádřen jeden z paradoxů teorie množin "množinu všech množin" v tzv. "paradoxu holiče" | B.Russell |
| výzkum abstraktních prostorů s použitím tzv. "normy"; všeobecné vymezení "normovaných prostorů" však bylo uskutečněno až v letech 1920 - 1922 (S.Banach, H.Hahn, E.Helly a N.Wiener) | F.Riesz | |
| úspěšná aplikace riemannovské geometrie v teorii relativity podnítila další úsilí o zevšeobecnění Riemannovy geometrie (tzv. neriemannovská geometrie) - geometrie afinitně souvislých prostorů | H.Weyl | |
| 1919 | důkaz, že dvě třírozměrné variety mohou mít stejné Bettiho čísla, torzní koeficienty a mohou patřit základní grupě e navíc nemusí být homeomorfní (viz též 1915) | J.W.Alexander |
| první umělá přeměna atomu: při ozařování dusíku částicemi α vznikl izotop kyslíku 17O a byly pozorovány rychlé protony | E.Rutherford | |
| sledováním zatmění Slunce byla potvrzena obecná teorie relativity | ||
| kolem 1920 | experimentální důkaz existence ionizované vrstvy ve velké výšce atmosféry; pozdější výzkum ukázal, že těchto vrstev je několik a byly nazvány ionosféra - rozprostírá se do výšky 20000 km a kromě neutrálních částic obsahuje i elektricky nabité elektrony a ionty, které vznikly působením slunečního záření | |
| kvantová mechanika | N.Bohr, E.Schrödinger, W.Pauli, W.Heisenberg, P.Dirac | |
| 1920 | domněka, že energie Slunce by mohla pocházet ze syntézy vodíku a helia | A.S.Eddington |
| po 1920 | první studie složité dynamické systémy (viz po 1980) | P.Fatou G.Julia |
| 1921 | pětirozměrný vesmír | T.Kaluza |
| navázáno radiové spojení na vzdálenost několika tisíc km (pomocí odrazu od ionosféry) na krátkých vlnách | ||
| poprvé užit termín 'neutron' pro hypotetickou elektricky neutrální částici | W.D.Harkins | |
| 1921-1924 | dokázáno, že po zachycení α částic jádrem prvků od bóru po draslík (kromě uhlíku a kyslíku) se z jádra uvolní proton a vzniká další prvek v periodické soustavě | J.Chadwick, E.Rutherford |
| 1922 | zevšeobecnění Browerovy věty o pevných bodech (viz 1910-1912) na nekonečně rozměrné funkcionální prostory a na důkaz existence řešení diferenciálních rovnic ji použili J.P.Schauder (1930) a J.Leray (1934) | G.Birkhoff, O.D.Kelogg |
| tzv. Banachovy prostory - plně normované vektorové prostory nad tělesem reálných anebo komplexních čísel (viz též 1929) | S.Banach | |
| nová metoda výzkumu elektrolytických dějů měřením velikosti elektrického proudu procházejícího roztokem v závislosti na napětí; byla použita rtuťová kapková elektroda; v r. 1925 (viz) byla tato metoda nazvána polarografie | J.Heyrovský | |
| v periodické tabulce chemických prvků stále "chybělo objevit" několik prvků (č. 61, 72, 75, 85 a 87); Bohrův model atomu předpověděl vlastnosti prvku č. 72 (podobné zirkonu) a jeho objev o rok později naprosto přesvědčivě potvrdil správnost modelu | Ń.Bohr | |
| 1923 | na základě (vlastní) teorie dimenze definována křivka jako jednorozměrné kontinuum, když pod pojmem kontinuum je rozuměna uzavřená souvislá bodová množina | K.Menger, P.S.Urysohn |
| tzv. Comptonův jev - vlnová délka röntgenového záření se při průchodu grafitovým práškem mění | A.H.Compton | |
| objeveno Hafnium | J.Hevesy, D.Coster | |
| 1924 | princip dualismu vlna - částice: každou pohybující se částici lze popsat asociovanou vlnou; tato teorie experimentálně potvrzena r. 1927 (J.Davisson, H.Germer) | L. de Broglie |
| elektronům přiřazeny čtyři různá kvantová čísla | W.Pauli | |
| na základě Pauliho čtyř kvatnových čísel (viz o řádek výše) se uvažovalo o tom, že 4. kvatnové číslo popisuje spin elektronu; Kronig jako první vyslovil názor, že elektron má spin o hodnotě jedné poloviny (vyjádřeno v tzv. přirozených jednotkách h/2π) a že tento spin může být orientován buď paralelně nebo antiparalelně s magnetickým polem atomu (nakonec svůj názor nepublikoval a k jeho otištěníé došlo až o rok později jinými autory) | R.Kronig | |
| teoretická definice Bose-Einsteinova kondenzátu (též viz 1995); položeny základy kvantové statistiky, na něž ihned navázal A.Einstein - tzv. Boseho-Einsteinova statistika (viz též 1926) | S.N.Bose | |
| 1925 | aplikována teorie funkcionálů na variační počet | L.Tonelli |
| důkaz, že každý normální topologický prostor může být metrizovaný | P.S.Urysohn | |
| vypracována kvantová mechanika, přičemž se vycházelo z prací M.Plancka, L.Broglieho a N.Bohra W.Heisenberg na základě fotoeletrického jevu ukázal, že existence světelných kvant znemožňuje pozorovat přesně polohu částice |
M.Born, W.Heisenberg, E.P.Jordan | |
| vysloven názor, že záření elektronů při průchodu krystalem musí interferovat; r. 1927 bylo potvrzeno pokusy J.Davissona, H.Germera a G.P.Thomsona; další rozvíjení této problematiky vedlo až ke konstrukci elektronového mikroskopu (viz 1937) | W.Elsasser | |
| formulován tzv. Pauliho vylučovací princip - žádné dva elektrony se v atomu neshodují ve všech čtyřech kvantových číslech | W.Pauli | |
| vysloven předpoklad existence spinu elektronu, který byl později dokázán jako spinový magnetický moment pokusy O.Sterna a W.Gerlacha | S.Goudsmit, G.E.Uhlenbeck | |
| poprvé použito termínu 'kosmické záření', které bylo považováno za druh elmg. záření o ještě kratší vlnové délce než paprsky gama | R.A.Millikan | |
| důkaz protonové scintilace ('vyražení' protonu z jádra); bombradování dusíku v mlžné komoře | P.M.S.Blackett | |
| sestrojen první polarograf - přístroj automaticky zaznamenával křivky závislosti proudu na napětí | J.Heyrovský, M.Shikata | |
| 1925-1930 | problematika kombinatorické topologie převedena do jazyka teorie grup | E.Noetherová |
| 1926 | tzv. formalismus v matematice vrcholí výrokem, že předmětem matematického myšlení jsou samotné matematické symboly | D.Hilbert |
| kvantová teorie podložena diferenciálními rovnicemi a byla ukázána její identita s Heisenbergovou aplikací nekonečných matic (r. 1925) na kvantovou teorii - pro vlnové funkce charakterizující stav systému byla sestavena parciální diferenciální rovnice - tzv. Schrödingerova rovnice; chyběla však sjednocující teorii, která by použitím operátorů v kvantové teorii podnítila rozvinutí abstraktní teorie Hilbertova prostoru a operátorů, což učinil r. 1927 J. von Neumann | E.Schrödinger | |
| na základě vlnové mechaniky odvozen Rutherfordův vzorec rozptylu a použit na objasnění rozptylu α částic | M.Born | |
| vytvořena tzv. Fermiho-Diracova kvantová statistika částic, pro kterou platí Pauliho vylučovací princip (viz 1925); navazuje tak na Boseho-Einsteinovu kvantovou statistiku (viz 1924), ve které každý kvantový stav je přístupný libovolnému počtu částic - v klasické fyzice se používala Maxwellova a Boltzmanova statistika vytvořená v 19. století | E.Fermi, P.Dirac | |
| objeveno Rhenium; Mendělejev jej předpověděl r. 1871 jako dwimangan nebo též ekamangan | manželé Noddackovi I. a W. | |
| pojem pro světelná kvanta nazván 'foton' | G.Lewis | |
| 1926-1933 | experimentální důkaz teorie P.J.W.Debbyho, že tepelný pohyb atomů nemá žádný vliv na polohu a výraznost interferenčních čar při röntgenoví strukturální analýze krystalů | W.L.Bragg |
| 1927 | nejvýznamější zevšeobecnění kombinatorické topologie zavedením teorie homologie pro všeobecné prostory (např. kompaktní metrické prostory); další práce uskutečnili také P.S.Alexandrov (1928) a E.Čech (1932) | L.Vietoris |
| formulován tzv. princip neurčitosti, vycházející z transformačních vztahů kvantové mechaniky - není možné současně naprosto přesně určit impuls a polohu sledované elementární částice: součin neurčitosti polohy a impulsu je ohraničený jistou minimální vůlí určenou Planckovou konstantou; platnost tohoto principu je později (1944) autorem zabsolutněná až na pozitivistickou filosofii neurčitosti: v kvantové oblasti vládne náhoda a indeterminismus | W.Heisenberg | |
| důkaz, že svazek elektronů dopadající na krystaly vyvolává podobnou interferenci jako röntgenovy paprsky | J.Davisson, L.H.Germer, G.P.Thomson | |
| ve výšce 180-200 a 250-350 km byly zjištěny tzv. Appletonovy (ionizované) vrstvy | E.Appleton | |
| 1927-1928 | vypracován kvantově-statistický model atomu | L.H.Thomas, E.Fermi |
| 1928 | formulace základů teorie her - klasická práce (spolu s O.Morgensternem) Theory of Games and Economic Behaviour vyšla r. 1944 | J. von Neumann |
| při zkoumání rozptylu světla objeveno tzv. Ramanovo spektrum - spektrum zahrnuje kromě původního spektra také spektrální čáry příslušející delším i kratším vlnovým délkám; tento jev umožňuje zkoumat víceatomové molekuly, kterých spektra jsou mimořádně složité a těžko analyzovatelné - nedají se uspokojivě vysvětlit klasickou fyzikou, ale lehko se objasní z hlediska kvantové fyziky | ||
| zkonstruován přístroj k registraci jednotlivých ionizujících částic | J.W.H.Geiger, W.Müller | |
| na základě vlnové mechaniky vysvětlen tzv. tunelový jev - existuje jistá pravděpodobnost přechodu potencionální bariérou i pro částice s energií nižší než je hodnota příslušející této bariéře | G.Gamow | |
| tzv. relativistická teorie - sjednotila teorii relativity, představu kvant i spin elektronu; současně formulována hypotéza antičástic a teoretické zdůvodnění existence těchto neznámých elementárních částic (viz 1932, objev pozitronu) | P.A.M.Dirac | |
| přidání času jako čtvrtého rozměru - přizpůsobení příslušných rovnic (Schrödingerova vlnová mechanika), aby vyhovovaly požadavkům teorie relativity | ||
| 1928-1930 | klíčový výsledek v matematické teorii dimenze - Mengerova (1928) a Nöbelingova věta (1930) - vyjadřuje, že každý n-rozměrný kompaktní metrický prostor je homeomorfní s některou podmnožinou (2n + 1)-rozměrného euklidovského prostoru | K.Menger, A.G.Nöbeling |
| 1929 | vytvořena tzv. novopozitivistická filosofie vědy - snaha o vytvoření jednotné vědy založené na fyzice - tzv. fyzikalismus | M.Schlick |
| zaveden tzv. duální prostor Banachova prostoru (viz 1922) - významný pojem funkcionální analýzy (nezávisle byl zaveden i r. 1927, H.Hahn) | S.Banach | |
| při průzkumu kosmického záření ve Wislonově komoře umístěné v magnetickém poli byla dokázána existence nabitých částic - elektronů; byly však pozorovány také dráhy jiných částic, které se slabě odkláněly od drah elektronů - r. 1932 identifikovány jako pozitrony | D.V.Skobeĺcyn | |
| vynalezeny křemenné hodiny, kde je oscilátorem krystal křemene, vykonávající asi 100.000 kmitů za vteřinu (později je zdkonalili A.Scheibe a U.Adelsberger) |
W.A.Morrison | |
| Hubbleův vztah | E.Hubble | |
| kolem 1930 | vývoj supravodičů druhého stupně - slitina olova a bizmutu, která se stala prvním "pevným" supravodičem; výpočtem bylo řečeno, že při teplotě 4 o K zůstává supravodičem ještě v magnetickém poli s intenzitou 1,4 A/m a při teplotě 2 oK dokonce v poli s intenzitou 1,9 A/m | W.J. de Hass, J.Woogd |
| vzestup abstraktní algebry díky monografii Moderne Algebre, která shrnovala výsledky prací matematiků: E.Steinitz, Artin, E.Noetherová, H.Hasse, W.Krull, O.Schreier, B.L. van der Waerden | skupina matematiků | |
| 1930 | navržen princip prvního cyklotronu (viz 1932) | E.O.Lawrence |
| bombardováním berylia částicemi α bylo objeveno pronikavé záření, které bylo r. 1932 identifikováno jako paprsky γ a tok neutronů (viz 1932) | W.W.G.Bothe, H.Becker | |
| vyslovena hypotéza, že je-li kosmické záření eletricky nabité, lze to pozorovat (na západě jej bude více než na východě) - nese tedy kladný elektrický náboj (potvrzeno r. 1935, T.H.Johnson) | B.B.Rossi | |
| v Cavendishově laboratoři byla vyvolána první jaderná reakce pomocí uměle urychlených částic na kaskádovém urychlovači s energií 0,8MeV -
jádro lithia rozbité na dvě jádra helia urychlovač zkonstruován r. 1929; J.D.Cockroft |
J.D.Cockroft, E.T.S.Walton | |
| 1931 | důkaz, že konzistentnost systému obsahujícího obvyklou logiku a číselnou teorii nemůže být dokázána v rámci tohoto systému - matematika Hilbertovy formalistické školy zde neplatí a že ve formálně-logickém systému musí existovat nerozhodné tvrzení | K.Gödel |
| konečná podoba teorie interference na prostorových mřížkách, kterou poté plně interpretoval v rámci vlnové mechaniky M.Kohler | M. von Laue | |
| vyslovena hypotéza o existenci neutrina (viz 1956) | W.Pauli | |
| zavedena představa kvazičástice excitonu pro vybuzený stav systému elektronů v pevných látkách, se kterým není vázaný přenos elektrického náboje, na objasnění fotoelektricky neaktivního pohlcení světla v některých krystalech | J.I.Frenkel | |
| publikovány práce z termodynamiky nevratných procesů; matematicky zpracován fenomenologický zákon, později nazvaný Onsagerův reciproční vztah, který objasňuje základní věty termodynamiky | L.Onsager | |
| 1932 | první umělá jaderná syntéza při bombardování těžkého vodíku jádrami deuteria - vzniklo jádro lehkého izotopu helia a neutron | J.D.Cockroft, E.Rutherford |
| hypotéza, že zdrojem hvězdné energie může být přeměna vodíku na helium; více viz proton-protonový řetězec | F.Houtermans, R.Atkinson | |
| frakční destilací tekutého vodíku byl objeven těžký vodík - deuterium, který předvídal už W.Heisenberg; od této doby je známa také těžká voda | H.C.Urey | |
| tzv. problém slova (1911), formulovaný v teorii abstraktních grup je řešitelný jednou vymezující relací (viz 1955) | W.Magnus | |
| tzv. Sternův pokus - experimentálně změřena rychlost molekul plynů, čímž byl ověřen Maxwelův zákon rozdělení rychlostí (1860)a také jeho zpřesnění Boltzmannem (1868) | O.Stern | |
| vyslovena hypotéza o složení atomového jádra z protonů a neutronů; podle Heisenberga se počet nukleonů rovná hmotnostnímu číslu a součet všech elementárních částic v atomu udává jeho hmotnost, až na malý hmotnostní rozdíl | D.D.Ivanenko, I.J.Tamm, W.Heisenberg | |
| zdokonalením Skobeĺcynové metody (1929) experimentálně potvrzena Diracova předpověď (1928) existence
nové částice s hmotností elektronu, ale s kladným nábojem - objeven pozitron v kosmickém záření (předpovězen r. 1930, P.Dirac) |
C.D.Anderson | |
| objevena částice jádra atomu bez elektrického náboje - neutron (viz 1930) | J.Chadwick | |
| podán důkaz, že spin elektronu nelze změřit žádným klasickým experimentem (např. odklánění paprsků elektronů magnetickým polem) - vlastnost, která se projevuje výhreadně v kvatnových interakcích | N.Bohr | |
| realizován princip cyklotronu: vzduchoprázdná kulová komora umísyěná mezi póly magnetu; v ní byly uloženy dvě duté urychlovací elektrody spojené se zdrojem střídavého napětí; zdroj urychlovaných protonů byl uprostřed komory a zrychlení jim jim udělovaly elektrody a ne spirálovité dráze je udržovalo magnetické pole; čím rychleji se protony pohybovaly, měly tím větší energii a poloměr křivosti dráhy; když dosáhly rychlosti blízkou rychlosti světla, odklonila jich nabitý kovový plát tak, aby bombardovaly studovanou látku; průměr pólů byl 27 cm, viz též 1930 | E.O.Lawrence | |
| štěpení jádra lithia na impulzním generátoru s napětím kolem 1 MV (Charkov) | K.D.Sinelnikov, A.K.Valter, A.I.Lejpunskij | |
| rozštěpeno jádro lithia urychlenými protony na urychlovači s kaskádovým generátorem s napětím 0,8 MV (Anglie) | J.D.Cockroft, E.Walton | |
| vybudován Van de Graafův urychlovač s napětím 1 MV | USA | |
| při studiu atmosferických poruch na vlnové délce 15m bylo zjištěno, že zdroj jedné ze složek rádiových vln leží přbližně ve středu galaxie - byl to podnět k radioastronomickému bádaní | K.G.Jansky | |
| při letu balónem do stratosféry dosažena výška 15281 m od povrchu Země (16940 m n.m.) | A.Piccard | |
| 1933 | teorie slabé interakce | E.Fermi |
| axiomatizována teorie pravděpodobnosti | A.N.Kolmogorov | |
| 1933-1934 | dokázána vzájemná anihilace částic a antičástic - gama záření při reakci s atomovým jádrem produkuje elektron a pozitron a při reakci elektronu s pozitronem vzniká kvantum gama záření | P.M.S.Blacket, G.P.S.Occhialini, T.Heiting, O.Klemperer |
| 1934 | tzv. Čerenkovův jev (též Čerenkovovo záření či Čerenkovův efekt) - záření gama při průchodu kapalinou vyvolává slabé modravé světelkování, které skoro vůbec nezávisí na chemickém složení kapaliny; ¨ tento jev byl vysvětlen r. 1937 na základě klasické elektrodynamiky (I.M.Frank, I.J.Tamm) | P.A.Čerenkov |
| na základě Pauliho představ o neutrinu vypracována teorie objasňující zvláštnosti rozpadu beta | E.Fermi | |
| uměle (v laboratoři) vytvořeno tritium | M.L.E.Oliphant | |
| objevena umělá radioaktivita - při zkoumání jaderných reakcí bombarodváním hliníkového prachu částicemi α (jádro tyto částice zachytává) byla objevena nová jádra, která nejsou stabilní a po uvolnění pozitronu se dále radioaktivně přeměňují | I.Joliot-Curie, F.Joliot-Curie | |
| zjištěno, že při bombardování uranu neutrony vznikají nové radioaktivní prvky; k bombardování jsou nejvhodnější pomalé neutrony | E.Fermi | |
| 1935 | teoreticky prokázáno, že kromě protonů a neutronů musejí jádra atomu obsahovat další částice, které byly nazvány mezony; předpokládalo se, že mají velice krátkou životnost (viz 1936) | H.Yukawa |
| objevena izomerie umělých radioaktivních atomových jader a vypracována též teorie tohoto jevu | I.V.Kurčatov | |
| postaven, dotehdy, největší elektrostatický urychlovač na energii 4 MeV | Charkov | |
| první cyklotron v Evropě na energii 6 MeV | Rusko | |
| vylepšeným hmotnostním spektrografem byly určeny izotopy těžkých kovů; jako první byl zjištěn izotop uranu 235U | A.J.Dempster | |
| silné jaderné interakce | H.Yukawa | |
| Schrödingerova kočka | E.Schrödinger | |
| 1936 | prostřednictvím transfinitní indukce byly uvolněny metodické omezení dané důkazu Hilbertovou matematikou - stanovena konzistentnost teorie čísel a omezených částí matematické analýzy | G.Gentzen |
| vytvořena koncepce abstraktního univerzálního matematického stroje | A.Turing, E.Post | |
| objeven mezon μ (mion), který předpověděl o rok dříve H.Yukawa (viz 1935) | C.D.Anderson, S.H.Neddermayer | |
| objeveno Technecium, předpovězené Mendělejevem r. 1871 jako ekamangan | E.Segré, C.Perrier | |
| předložen tzv. kapkový model jádra (též viz 1937) a do jaderné fyziky zavedeny termodynamické pojmy; dále navržena první teorie štěpení jader | J.I.Frenkel | |
| efekt gravitační čočky | A.Einstein, R.Mandl | |
| 1937 | zaveden zevšeobecňující pojem metrických prostorů - homogenní prostory | H.Weyl |
| dokázána existence jaderných přeměn při kterých jádro neopouští žádná elementární částice tzv. záchyt elektronu K: jádro si 'vezme' jeden z elektronů ze svého okolí (slupka K) a neutralizuje elektrický náboj jednoho ze svých protonů, z nějž se stane neutron |
L.W.Alvarez | |
| rozpracována první teorie struktury atomového jádra - kapkový model (viz též 1936) | N.Bohr | |
| postaven první radioteleskop s průměrem paraboly 10 m | G.Reber | |
| zkonstruován elektronový mikroskop; tým vědců: B. von Borries, H.Ruska, E.Kraus, M. von Ardenne, B.Beischer, E.Brücke aj. | tým fyziků | |
| hypotéza velkých čísel | P.Dirac | |
| (uvedeno zde jako kuriozita) udělena NC za fyziku G.P.Thomsonovi za důkaz, že elektrony jsou vlny viz r. 1906 - udělena NC za fyziku J.J.Thomsonovi za důkaz, že elektrony jsou částice pravdu měli oba ! |
G.P.Thomson | |
| 1938 | objeven antiferomagnetismus (předpověděl L.D.Landau, viz 1957-1959) | H.Biretta, C.F.Squire, B.Tsai |
| 1938-1943 | průzkum jednotlivých zdrojů rádiových šumů ve vesmíru | |
| 1939 | vyšla mnohosvazková monografie Elements de mathematique - snažila se obsáhnout celou matematiku s výkladem, opírajícího se o všeobecné principy a maximální přesnost | N.Bourbaki |
| položeny základy nové disciplíny - lineární programování | L.V.Kantorovič | |
| objevena řetězová reakce - ostřelováním uranu neutrony nevznikl podle předpokladu transuran, ale lantan, tedy došlo ke štěpení jádra doprovázené uvolněním neutronu | F.Joliot-Curie, P.Savič | |
| teoreticky vypočítána energie uvolněná při štěpení atomu | L.Meitnerová, O.R.Frisch | |
| teoretické modely rotujících neutronových hvězd - pulsary; prakticky byly potvrzeny r. 1967-1968 (A.Hewish, J.Bellová) | J.R.Oppenheimer, L.D.Landau | |
| proton-protonový řetězec a uhlíkový cyklus - propočítány termonukleární reakce na Slunci a ve hvězdách | H.Bethe | |
| 1939-1940 | proveden výpočet a oznámena možnost uskutečnění řetězové reakce: malé obohacení přírodní směsi izotopů uranu lehkým izotopem 235U a při použití obyčejné vody je možné vytvořit podmínky pro kontinuální štěpení atomových jader za uvolnění velkého množství energie | J.B.Chariton, J.B.Zeldovič |
| 1939-1941 | nedokončený projekt na první elektronový číslicový matematický stroj | J.Atanasoff |
| 1940 | důkaz, že jestli je Zermelův-Fraenkelův formální axiomatický systém teorie množin bez axiómu výběru konzistentní, tak potom je tento systém konzistentní i po připojení axiómu výběru a také pro hypotézu kontinua | K.Gödel |
| obejevn Astat - poslední chybějící prvek v periodické soustavě; začátky hledání transuranů | E.G.Segré, D.R.Corson, K.R. McKenzie | |
| objeven první transuran - Neptunium | E.McMillan, P.H.Abelson | |
| zkonstruován betatron | D.W.Kerst | |
| 1941 | do provozu byl uveden univerzální automatický číslicový počítač Z-2 a Z-3 | C.Zuse |
| objeveno Plutonium | E.G.Segré | |
| poprvé zaregistrováno smaovolné štěpení (238U) | E.G.Segré | |
| v USA padlo rozhodnutí o intenzivním atomovém výzkumu - tzv. projekt Manahattan | J.R.Oppenheimer | |
| 1942 | předložena teorie konvergence v kvantové teorii pole | S.I.Tomonaga |
| náhodně zaregistrované mohutné sluneční záření na vlnách v pásmu 4-6 m; později bylo navrženo pozorovat změny kvantity rádiových vln ze Slunce v době jeho zatmění - důkaz, že zdroje záření budou zakryté Měsícem; isochronní mapa rádiového a optického zatmění Měsíce pak pomohla izolovat zdroje záření | N.D.Papaleski | |
| první řízená samovolná řetězová reakce v jaderném reaktoru (Chicago) | E.Fermi | |
| 1943 | tzv. meteoritová hypotéza o vzniku sluneční soustavy | O.J.Šmidt |
| 1944 | dokončena stavba samočinného počítače Automatic Sequence Controlled Calculator, nazývaného též Mark I (Harvard) | H.H.Aiken |
| myšlenka o fázové stabilitě urychlovaných nabitých částic, dosáhnuté odpovídajícím růstem magnetického pole nebo změnou frekvence elektrického pole v urychlujících úsecích urychlovače - tento princip vedl ke konstrukci výkonnějších urychlovačů | V.J.Veksler | |
| objeveno Americium a Curium | G.T.Seaborg, R.A.James, L.O.Morgan, A.Ghiorso | |
| tzv. studená planetární teorie vzniku sluneční soustavy - ke kondenzaci do velkých těles dochází při zvláštním rozložení kosmických vírů | C.F.von Weizsäcker | |
| vypracována metoda tzv. papírová chromatografie | A.J.P.Martin, R.L.M.Synge | |
| 1945 | vypracována kocepce samočinného počítače EDVAC - Electronic Discrete Variable Automatic Computer, pro který by se mohly používat vypracované a archivované programy | J.von Neumann |
| teoretická předepověď, že neutrální vodík má spektrální čáru na vlně 21 cm (viz 1951) | ||
| 1945, 16.7. | první pokusný výbuch atomové bomby v Almogordě, Nové Mexiko - projekt Trinity | |
| 1946 | navržen matematický stroj, který by ovládal některé hry | J.von Neumann |
| dokončena stavba prvního elektronického samočinného počítače ENIAC | J.P.Eckert, M.J.W.Mauchly | |
| počátky výstavby urychlovače protonů (synchrocyklotron) na energii 680 MeV; do provozu uveden r. 1949, tehdy největší na světě | Dubno, Rusko | |
| 1947 | upřesněno Bohrovo stanovení magnetického momentu elektronu řádově o 10-3 | P.Kusch |
| objeven mezon π; tzv. primární mezon pí | C.F.Powell | |
| simplexová metoda (vícerozměrná geometrie) | G.Dantzig | |
| 1948 | matematická teorie přenosu informací - položila základy dalšího rozvoje kybernetiky | C.E.Shannon |
| výzkum tzv. energetických čísel - počet nukleárních částic, které způsobují náhlý růst energie v jádře - vysvětleno na základě kvantové teorie a o dva roky později byl představen nový model struktury atomového jádra - tzv. slupkový model: představa energetických hladin v jádrech atomů; počet protonů i neutronů v nejstabilnějších jádrech udávají tzv. magická čísla | M.Goeppert-Mayerová | š|
| objeveny nové částice kosmického záření - tzv. varitrony | A.I.Alichanan, A.I.Alichan | |
| vyšla práce, která popisuje moderní verzi 'velkého třesku' zajímavostí je, že tento je dodnes znám jako alfa-beta-gama (podle začátečních písmen autorů), kde lze vypozorovat souvislost s alfa a beta částicemi a také s fotony, tedy gama částicemi |
R.Alpher, H.Bethe, G.Gamow | |
| zkonstruován tranzistor | W.Brattain, J.Bardeen, W.Shockley | |
| objeven princip holografie | D.Gabor | |
| práce o kvantové teorii světla | R.Feynmann | |
| 1949 | objev metody jaderné rezonance - umožňuje velmi přesné zkoumání některých vlastností atomových jader | E.M.Purcell |
| pomocí krystalového spektrometru určena vlnová délka anihilačního záření - 2,43 x 10-10 cm - vznikající při srážce elektronu a pozitronu | J.Dumont | |
| vytvořena elektrická rezonanční metoda k měření dipólových momentů molekul | I.I.Rabi | |
| zachycena čára ultrafialového oboru - vodíková čára Lyman-alfa na vlně 1216 A | ||
| 1951 | rozpracován návrh na konstrukci tokamaku - nádoba na horkou plazmu se stěnami ze silného elektromagnetického pole; počátky prací na uskutečnění řízené termonukleární reakce, při které se deuterium a tritium slučují v helium za uvolnění velkého množství energie (viz též 1975) | I.J.Tamm |
| uskutečněna první termojaderná exploze deuteria a tritia - základ výroby vodíkové bomby - atol Eniwetok | E.Teller | |
| vyslovena hypotéza vzniku sluneční soustavy studenou cestou | H.C.Urey | |
| syntéza uhlíku 12C | E.Salpeter | |
| nalezena čára vodíku na vlně 21 cm, která byla předpovězena r. 1945; objev byl uskutečněn několika radioteleskopy na světě | ||
| objeven mezon K a hyperon | ||
| 1952 | tzv. Shannonova myš - kybernetický model | C.E.Shannon |
| objeveno (stopové množství) Einsteinium a Fermium - po výbuchu vodíkové bomby v Tichomoří | ||
| sestrojena vodíková či termojaderná bomba (vznícení extrémním žárem, nikoli neutronovým ostřelováním) | USA, SSSR (nezávisle) | |
| uveden do provozu kosmotron - urychlovač protonů - na energii 3 GeV (USA, Brokehaven) | ||
| zdokonalena bublinová komora (nahradila Wilsonovu komoru) určená k detekci částic v jaderné fyzice - komora je naplněna kapalným vodíkem, ve kterém částice zanechávají stopy ve tvaru řetězce, který je pak možno vyfotografovat - tímto způsobem bylo objeveno mnoho novývh elementárních částic (především v r. 1962) | D.M.Glaser | |
| 1953 | (neúspěšný) pokus o vytvoření všeobecné teorie elementárních částic | W.Heisenberg |
| objevena hadronová rezonance | E.Fermi | |
| zveřejněn princip kvantového generátoru | N.G.Basov, A.M.Prochorov | |
| 1953-1957 | vyvinut jazyk Fortran - algoritmický jazyk pro samočinné počítače | |
| 1954 | vypracován projekt kvantových generátorů elektromagnetického záření; zkonstruován první jednoduchý čpavkový maser - Microwaves Amplification by Stimulated Emission of Radiation; vyžití např. v měřící technice, v telekomunikacích a pod. | N.G.Basov, A.M.Prochorov, Ch.H.Townes |
| experimentální zjištění, že elektrické osy minerálů se převážně orientují jedním směrem, což ovlivňuje jejich piezoelektrické vlastnosti | M.P.Volorovič, J.I.Parchomenko | |
| 1954-1957 | vybudován 30m dlouhý lineární urychlovač HILAC - Heavy Linear ACcelerator (Berkley) | |
| 1955 | důkaz, že Dehnův "problém slova" formulovaný v abstraktní teorii grup není všeobecně řešitelný (viz též r. 1911 a 1932) | P.S.Novikov |
| snaha dokázat statistický charakter fyzikálního dění alespoň pro lineární formu základních rovnic vlnové mechaniky, v čemž se viděl důkaz Heisenbergerovy "filosofie neurčitosti"; L.Broglie upozornil na chyby těchto závěrů | J. von Neumann | |
| na základě Čerenkovova efektu při bombardování atomových jader mědi byla objevena nová částice antiproton (též negatron) | O.Chamberlain, E.G.Segré | |
| objeveno Mendelevium | A.Ghiorso, B.Harvey, G.R.Choppin, S.G.Thompson, G.T.Seaborg | |
| 1956 | teoretický důkaz, že při slabých elektromagnetických interakcích je porušen zákon parity; teorie byla experimentálně potvrzena o rok později (W-Chyen-Sü, A.I.Alichanov) | L.D.Landau |
| objeven antineutron | ||
| dokázána existence antineutrina (hypotéza z r. 1931 - W.Pauli) | C.I.Cowan, F.Reines | |
| pozorována tzv. jaderná reakce za studena - jádro těžkého a lehkého vodíku se spojuje v jádro lehkého helia bez veliké rychlosti | L.W.Alvarez | |
| porušení parity | T.D.Lee, Ch.N.Yang, Ch.S.Wu | |
| objevena levotočivost fermionů | T.D.Lee, Ch.N.Yang | |
| 1956-1958 | objeven prvek Nobelium (Berkley), avšak opakované pokusy byly neúspěšné - nebyla stanovena atomová hmotnost; r. 1963 byl izolován izotop (Dubno) s atomovou hmotností 256 a název nového prvku byl navržen na Jolitium | |
| 1957 | vypracována principiální deterministická teorie kvantových jevů, která vyvracela Heisenbergovu filosofii neurčitosti | D.Bohm, J.P.Vigier, F.Capa |
| konečné vysvětlení supravodivosti (r.1972 udělena NC za fyziku) | J.Bardeen, L.Cooper, R.Schrieffer | |
| uveden do provozu urychlovač protonů synchfázotron na energii 10 GeV | Dubno | |
| sestrojen přístroj ZETA - Zero Energy Thermonuclear Assembly, který vytvořil plazmu udržovanou v určité vzdálenosti od stěn díky podlouhlým megnetickým polím; stlačováním tímto magnetickým polem se plazma zahřívala a teplota byla odhadnuta (podle vyzářených neutronů - 3 x 106) na 2 - 5 mil. oC po dobu asi pěti milióntin sekundy; byla však vznesena (správná) námitka, že počet neutronů ještě nejsou důkazem spojení atomových jader (I.Kurčatov) | atomové středisko Harwell, Anglie | |
| 1957-1959 | experimentálně dokázán magnetoelektrický efekt - některé látky v antiferomagnetickém stavu se elektrickým polem zmagnetizují a magnetickým polem elektricky polarizují (teoreticky podložili L.D.Landau a J.M.Lifšic) | D.N.Astrov |
| 1958 | s použitím výsledků R.Botta bylo prokázáno, že jedinými možnými algebrami s dělěním s reálnými koeficienty (když je vyloučena asociativita a komutativita dělení) jsou reálná a komplexní čísla, kvaternióny a Cayleyho čísla | M.Kervaire, J.Milnor |
| vysvětlen tzv. Mössbauerův jev - jev týkající se spektrální analýzy záření gama | R.L.Mössbauer | |
| navržen program vytvoření teorie elementárních částic s požadavky, aby: 1. mezi všemi částicemi existuje vzájemné působení 2. povaha každé částice vyplývá z druhu jejího vlastního působení 3. pro procesy mezi elementárními částicemi platí jistá pravidla symetrie | W.Heisenberg, W.Pauli | |
| unitární teorie světla | W.Heisenberg | |
| teoreticky zdůvodněná možnost konstrukce laseru; laser - Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation; obdoba maseru v oblasti viditelného světla; jako první experimentální laser byl zkonstruován v r. 1960 (T.H.Maimann) | Ch.H.Townes, A.L.Shawlow | |
| objeven a vysvětlen vnější radiační pás Země mezi 50-60o magnetické šířky, který tvoří elektrony s energií 105 - 106 eV, zachycené magnetickým polem | N.Vernov, A.J.Čudakov, P.V.Vakulov, J.V.Gorčakov | |
| vypracována přesná metoda k určování stáří meteoritů | F.A.Paneth | |
| 1959 | ve Švýcarsku postaven synchotron CERN na energii 28 GeV | |
| v USA (Brookhaven) postaven synchotron na energii 38 GeV | ||
| objeven (vytvořen) poslední aktinoid - Lawrencium | Berkley | |
| objevena oblast proudu tzv. měkkých elektronů (s nízkou energií) za hranicí radiačních pásů Země v rovině blízké magnetickému rovníku do vzdálenosti 55-85 tisíc km od zemského středu; energie těchto elektronů je 200 eV a množství je řádově 10 -8 cm -2 s-1; byla tak dokázána existence slunečního větru a jeho působení na magnetické pole Země; dále byl objeven plazmový obal Země skládající se z nabitých částic s koncentrací 10-3 - 10-2 částic na cm-3, který rotuje spolu se Zemí ve vzdálenosti 2-20 tisíc km od jejího povrchu | K.I.Gringauz, V.V.Bezrukich, V.D.Ozerov, R.J.Rybčinskij | |
| objeveny vrstvy záření infračerveného spektra silné asi 10 km v horních vrstvách zemské atmosféry 280, 420 a 500 km; intenzita záření je řádově 10-6 W/m2 a je v korelaci se sluneční aktivitou | ||
| kolem 1960 | kombinovaná parita | L.Landau |
| 1960 | první kvantový generátor optických vln - rubínový laserový paprsek | |
| největší konvenční magnet vytvořil pole s intenzitou 106 A/m | ||
| 1960-1961 | vypracovány první matematické soustavy s rozvinutou multiprogramovou organizací | |
| 1961 | zkonstruován první experimentální matematický stroj na principu integrovaných obvodů | |
| objeveno mionové neutrino | L.M.Ledermann | |
| největší konvenční magnet vytvořil pole s intenzitou 106 A/m | ||
| dokázána existence ο mezonu - jedna z prvních rezonancí, částice s velmi krátkou dobou života | L.W.Alvarez | |
| 1962 | potvrzena jedna z částí obecné teorie relativity (čas v blízkosti hmotných těles probíhá pomaleji): dvojice vysoce přesných hodin byla umístěna v přízemí a na vrcholu vodárenské věže - hodiny položené dole šly pomaleji | |
| 1962, 9.5. | z Lincolnovy laboratoře byl vypuštěn laserový paprsek k Měsíci; zdrojem byl syntetický rubín dlouhý 15 cm a široký 1 cm; intenzita: 200x1012; průměr kužele na Měsíci činil 3 km | L.Smullin, G.Fiocco |
| 1963 | dosažena teplota 40 mil. oC po dobu několika setin sekundy (Moskva); teplota a hustota plazmy však přesto nestačila k uskutečnění termojaderné syntézy | M.S.Ioffe |
| na přístroji ALICE (Berkeley) dosažena teplota 200 mil. oC po dobu půl sekundy - téměř dosažena hodnota vypočítaná k uskutečnění termojaderné syntézy | F.R.Post | |
| kvarky | M.Gell-Mann, G.Zweig | |
| matematické řešení rotující černé díry, která se točí stálou rychlostí a její rozměr a tvar závisí na hmotnosti a také
na rychlosti rotace - je-li rotace nenulová, černá díra se vlivem otáčení poněkud vyboulí ve směru rovníkové roviny;
čím rychlejší rotace, tím výraznějšíi vzdutí řešení nerotující černé díry viz r. 1967, W.Israel |
R.Kerr | |
| 1964 | objeveno (získáno ostřelováním plutonia neonem) Kurčatovium | G.Florov |
| objeven tzv. efekt stínů - na jeho základě se rozvíjela protonografie a jaderná mikroskopie | A.F.Tulinov | |
| vytvořen (a dosud nepřekonán) rychlostní rekord na souši - 691 km/h (jezero Eyre, Austrálie) | Donald Campbell | |
| 1965 | raketovým průzkumem byla objevena existence dalších dvou ionizačních pásem Země ve výšce 10-40 a 50-70 km, vytvářející obrovský kondenzátor | |
| poprvé pozorována antijádra antivodíku a antihelia | ||
| objeveno kosmické reliktní záření, odpovídající záření absolutně černého tělesa s teplotou 2,4 K; jedná se o pozůstatek exploze zárodečné hmoty vesmíru | A.Penzias R.Wilson |
|
| fotometrický paradox (objasnění) | E.Harrison | |
| 1967 | publikována hypotéza o existenci tachyonů - částice rychlejších než světlo | G.Feinberg |
| porušení souměrnosti počtu částic | A.Sacharov | |
| teorie sjednocení slabé interake a elmg. síly | A.Salam S.Weinberg |
|
| matematický důkaz, že každá nerotující černá díra musí mít (podle teorii relativity) přísně sférický tvar,
přičemž její rozměr závisí poze na celkové hmotnosti - všechna taková řešení Einsteinových rovnic se stejnou hmotností
jsou tedy naprosto identická (toto řešení objevil K.Schwarzschild r. 1917) první důkaz tohoto tvrzení (B.Carter, 1970): za předpokladu rotační souměrnosti a časové neměnnosti (stacionarity) je rozměr i tvar černé díry určen její hmotností a rychlostí rotace; r. 1971 je zjištěno (S.Hawking), že každá stacionární černá díra je rotačně symetrická a r. 1073 je prokázáno (D.Robinson), že zmíněný předpoklad je správný - po gravitačním kolapsu se každá černá díra nakonec dostane do stavu popsaného Kerrem, kdy sice může rotovat, ale ne pulsovat - její rozměr a tvar je zcela určen hmotností a mírou otáčení a nezáleží na tom, z čeho černá díra vznikla (tento výrok je znám pod výrokem "černá díra nemá vlasy", J.Wheeler) řešení rotující černé díry viz r. 1963, R.Kerr |
W.Israel | |
| 1968 | intermediální bosony (předpověď) | A.Salam, S.Glashow, S.Weinberg |
| 1969 | objeveny jádra antihelia | Serpuchov |
| 1969-1970 | objeveno (získáno bombardováním americia neonem) Nielsbohrium | Dubno |
| kolem 1970 | vytvořena hypotetická tabulka prvků sestavená jen z antičástic, antiprvků | |
| 1971 | tzv. serpuchovský efekt - v oblasti energií 25-65 GeV dochází ke změnám charakteru silného vzájemného působení jaderných částic | |
| 1973 | objev vlastnosti tzv. asymptotická svoboda (kvantová mechanika) | |
| 1974 | definována doměnka tzv. ostrov stability - prvky s atomovými čísly vyššími než 109 se mohou ukázat o mnoho stabilnější než jsou Kurčatovium a Nielsbohrium | G.N.Florov |
| 1975 | objev a zdůvodnění existence tzv. sdružené senzibility luminiscence - schopnost některých krystalů přeměnit přeměnit neviditelné záření na viditelné | |
| objeven tauon (lepton tau) | M.Perl | |
| 1978 | teorie gravitačního záření (potvrzení) | |
| po 1980 | rozvoj počítačové grafiky umožnili matematikům spatřit struktury - dynamické systémy (viz po 1920) | B.Mandelbrot |
| 1982 | teorie chaotické inflace | A.Linde |
| detekována výměnná částice W | C.Rubbia | |
| 1983 | intermediální bosony (potvrzení) Z0, W+ a W- | středisko CERN C.Rubbia S.Meer |
| vakuové přeskoky | P.Hut, M.Rees | |
| objeven nový druh minimální plochy | D.Hoffman, W.Meeks | |
| 1984 | teorie superstrun | |
| 1985 | zjištěno, že kvarky z nukleonů nelze izolovat | Ch.S.Wu |
| 1987 | umělý velký třesk (minivesmír) | E.Farhi, A.Guth |
| 1992 | objeven rozdíl teploty reliktního záření (Nobelova cena 2006) | COBE |
| 1995 | praktický důkaz Bose-Einsteinova kondenzátu (též viz 1924) | E.A.Cornell |
| 1996 | uvedeno do provozu Super Kamiokande | M.Koshiba |
